O majetkových přiznáních vysokých politických funkcionářů hovoří datový analytik Kamil Gregor velmi zklamaně. „Jejich dluhy jsme zkusmo porovnávali jen jednou, ale velice rychle jsme zjistili, že s majetkovými přiznáními se nedá pracovat, protože jsou velice nekvalitní. Jde o jakousi virtuální finanční realitu,“ sdělil nyní ParlamentnímListům.cz. A dále se rozhovořil o tom, proč tomu tak je.
Zmatek v majetcích
Analytik Gregor pro ParlamentníListy.cz vyjmenoval i několik problémů ohledně analýzy majetkových přiznání politiků. „Neexistuje žádná metodika, která by poslancům a senátorům ukázala, jak to mají vyplňovat. Sám bych nevěděl, jak na to. Různí politici dokonce vykazují stejný druh závazku výrazně různým způsobem. Také je někteří vyplňují ručně, takže jsou v mnoha případech nečitelná. Úplně největší problém je, že nejsou prakticky kontrolovaná. Kontrolují je sami poslanci a senátoři ve výborech, takže se nedá říci, jestli jsou pravdivá nebo ne,“ doplnil.
Z toho jmenoval některé podivné případy a jiné naopak zhodnotil kladně. „Už se několikrát prokázalo, že někteří politici některé věci nepřiznali. Například exministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, z čehož se stala velká kauza, nebo bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček, jenž neuvedl čtyři sta milionů korun za prodej svého podílu v dopravní firmě Viamont. Na druhou stranu do přiznání některé světlé výjimky uvádějí i dary,“ podotkl. Ostatně oba jmenovaní jsou členy ODS.
Psali jsme:
Schwarzenberg a Kalousek
Jako zářný příklad uvedl i nedávného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. „Právě on, nebo spíše osoba, která mu to vyplňovala, se vše snažili dělat poměrně dobře. Patří k poslancům, kteří v tomto směru dbají o velkou transparentnost. Někteří tam napíší hypotéku a nějakou částku zaokrouhlenou na stovky tisíc a je očividné, že nejde o skutečně dlužnou částku. Jiní se snaží vypisovat detaily a u Schwarzenberga to bylo detailně rozepsáno na jednotlivé položky,“ pochválil.
Zato u jeho stranického kolegy, nedávného ministra financí Miroslava Kalouska, se na chvíli tázavě zastavil. „Miroslav Kalousek od roku 2007, odkdy zveřejňování majetkových přiznání probíhá, do něj nenapsal ani čárku a pokud je to pravda, tak za celou dobu neměl kromě veřejných funkcí žádný jiný příjem. Podal je řádně, ale všechny kolonky jsou v něm proškrtané. Zatím jsme nezjišťovali, jestli byl v nějaké dozorčí nebo správní radě, ale žádný další příjem v přiznání nemá, ani závazky a nevlastní ani podíly v žádných firmách,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Gregor.
Paradoxy přiznání
„Je zajímavé, že maximální postih za špatné vyplnění nebo nepodání majetkového přiznání je padesát tisíc korun. To je zlomek částky, kterou neuvedl Aleš Řebíček. Navíc pokutu může udělit úřad obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště zmíněného politika. A dokážete si představit, že by nějaký úředník v menším městě dal pokutu třeba ministrovi? To je samo o sobě trochu nepředstavitelné. Komické mi také přijde, že pokuta za špatné či nepodané přiznání je stejná, jako pokuta pro člověka, jenž s těmi informacemi neoprávněně nakládá. Takže kdybych třeba přiznání Aleše Řebíčka pověsil na internet, vystavím se stejné pokutě, jak on za to, že nepřiznal čtyři sta milionů korun,“ zmínil.
Podle něj jde o virtuální realitu. „Stejné jako majetková přiznání, jsou výroční zprávy o hospodaření politických stran. To jsou dva dokumenty, které se týkají peněz vysokých politických funkcionářů, ale nelze je porovnat s realitou. S těmi uvedenými čísly proto nemá smysl nějak statisticky nakládat, srovnávat časové řady, či mezi sebou porovnávat jednotlivé osoby či strany. Často ve výročních zprávách politických stran nesouhlasí ani součty v tabulce na jedné stránce. Když si to sečtete, tak je dole napsaná jiná cifra, než je součet. To samo o sobě hovoří o kvalitě toho, jak jsou výroční správy sestavovány,“ dodal.
Recept na změnu
Statutární zástupce a datový analytik občanského sdružení KohoVolit.eu Kamil Gregor, jenž je doktorským studentem Katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně, jasně říká, že kvůli neprůkaznosti majetkových přiznání od projektu zveřejňování dluhů politiků upustili. Ještě v roce 2012 vypadal žebříček největších dlužníků, u nichž se sečetla hypotéka a leasing, takto. Karel Schwarzenberg (TOP 09) 13,2 milionu, Michal Babák (VV) 11, 7 milionu, Pavel Staněk (ODS) 7,2 milionu, Zbyněk Stanjura (ODS) 5,5 milionu a Václav Kubata (TOP 09) 5,3 milionu korun.
A jaký je na chaos v majetkových přiznáních parlamentních politiků Gregorův recept? „ Za sebe, jako za soukromou osobu, mohu říct, že nejjednodušší a nejlogičtější změna v tomto systému by bylo, aby finanční úřady zveřejňovaly daňová přiznání politiků. Každý si totiž daňové přiznání vyplňuje řádně, je kontrolované a za špatně uvedené údaje jsou jasné a poměrně dramatické sankce. Všechny tyto problémy by tím odpadly. Když něco nezdaníte, tak je to závažný problém i pro politika, protože jde o trestný čin, kdežto když něco neuvedete v majetkovém přiznání, tak je to k smíchu. Zabývají se tím jeho kolegové a nejvyšší pokuta je padesát tisíc korun. Navíc jsou i země, které takhle daňová přiznání zveřejňují, třeba Norsko. Tam je okruh osob, jejichž daňová přiznání jsou veřejná, poměrně široký. Veřejnost by měla vědět, jaké jsou příjmy vysokých funkcionářů. Poptávku pro to vytváří vysoká míra korupce v zemi,“ naznačil ParlamentnímListům.cz a podivil se nad tím, že ani tak nedokonalá majetková přiznání politiků nejsou běžnému smrtelníkovi zcela přístupná. Vyžaduje si to zaslání zvláštního hesla do registru přiznání a řada lidí o tom vůbec nemá potuchy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
