Evropská unie rozhodla ve věci Dukovan uměle nám zdražit elektřinu. Musíme odmítnout diktát Bruselu, který nám nařizuje zcela nevýhodné podmínky znemožňují ekonomickou smysluplnost rozvoje jaderné energetiky v Česku. Způsob, jakým Brusel schválil stavbu pátého bloku v Dukovanech, je pro Česko zcela nevýhodný a elektřina bude uměle zdražená, upozornil v komentáři pro SeznamZprávy energetický expert a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl.
Evropská komise požaduje, aby nový jaderný zdroj nevytlačoval ze soustavy výrobu z tzv. obnovitelných zdrojů energie. „To totiž znamená, že naše jaderná elektrárna by měla být jako zdroj základního zatížení provozována a regulována podle výroby nestabilních zdrojů. Jde o zcela absurdní požadavek jen dokládající upřednostňování dodávek dotovaných přebytků z větrných a fotovoltaických elektráren z Německa. Někteří lidé by si mohli položit otázku, zda nejde o moderní verzi ekonomického kolonialismu,“ uvedl Míl.
Nechtěným výsledkem tohoto rozhodnutí Komise je podle Míla v podstatě odpískání snah stavět čtyři velké jaderné zdroje (dva v Dukovanech a dva v Temelíně). Ministerstvo tvrdí, že toto rozhodnutí bude dále kopírováno, respektive bráno za vzor u notifikace druhého a eventuálně i třetího a čtvrtého bloku v Česku.
„Požadavek Evropské komise ovšem zcela vylučuje návratnost vložené investice. Přitom vláda chce přijmout legislativní změny k urychlení výstavby jaderné energetiky a tato notifikace jde přímo proti celkovému záměru české vlády,“ upozorňuje Jaroslav Míl.
Komise také zkrátila dobu trvání přímé cenové podpory z 60 na 40 let, to však znamená, že místo návratnosti investice za 60 let, a tedy nižších výrobních nákladů a prodejních cen elektrické energie pro spotřebitele, jsme čas zkrátili o třetinu. „To je stejné, jako když kvůli rozhodnutí banky splácíte za výhodných úroků hypotéku místo 12 let jen devět let. Vaše měsíční platby se úměrně tomu zvýší a vy budete mít méně peněz na jiné výdaje z rodinného rozpočtu. V případě výroby elektrické energie dojde k jejímu umělému a cílenému zdražení,“ upozorňuje odborník.
Třetím podivným krokem je rozhodnutí opustit českou vládou navržený systém dlouhodobých kontraktů a místo něj pokračovat v neprůhledném systému prodeje přes burzu po celou dobu životnosti jaderného bloku, tedy nejméně do roku 2096.
Komise požaduje, aby se předešlo koncentraci trhu a odstranilo se riziko, že opatření zvýhodní určité spotřebitele elektřiny, a proto zavázala Česko zajistit, že alespoň 70 procent výkonu bude prodáno na otevřené energetické burze – tedy denním trhu, vnitrodenním a futures trzích – po celou dobu životnosti elektrárny. Zbytek produkce lze prodat za objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek prostřednictvím aukcí.
„Tento požadavek znamená další náklady na tzv. záruky pro obchodování na burze a další zdražování pro spotřebitele v Česku. Není to tak dlouho, kdy stát poskytl ČEZ půjčku na krytí nákladů na burze v Lipsku přesahující 70 miliard Kč,“ vysvětluje Míl.
„Proč máme prodávat prostřednictví cenných poukázek tzv. futures, proč máme produkci ze zdroje, který má zajistit dlouhodobou stabilitu dodávek pro spotřebitele, prodávat prostřednictvím obchodního systému, jehož neprůhlednost byla potvrzena i šetřením Evropské komise, vědí asi jen ti, co na tomto mechanismu vydělávají,“ pozastavil se nad celou věcí Míl.
Největší novinkou je fakt, že Komise proti zájmům Česka prosadila změnu výkupního systému z výkupního kontraktu s pevnou cenou PPA na CfD – Contract for Difference.
Tento tzv. rozdílový kontrakt byl použit ve Velké Británii pro notifikaci elektrárny Hinkley Point C. Britská vláda před nedávnem sdělila, že tento model již ve Velké Británii nebude používán pro svoji nevýhodnost pro spotřebitele a daňové poplatníky. Stanovisko Francie je obdobné.
Původně bylo Českou republikou navrhováno, aby prodejní cena z nového jaderného zdroje byla stanovena v souladu se zásadami cenové regulace obsaženými v zák. č. 367/2021 Sb., tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a nákladů spojených s vyřazováním nízkouhlíkové výrobny, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobny.
Kontrakt měl být uzavřen na 30 let s možností opakovaného prodloužení o 10 let. Elektrickou energii měl vykupovat státní obchodník, který ji mohl na základě dlouhodobých kontraktů prodávat zákazníkům. Pokud by ji při respektování cen na trhu prodal vysoko nad výkupní cenou včetně nákladů obchodníka, mohla být spotřebitelům vrácena část zisku formou bonusu.
„Máme nejnižší náklady a nejefektivnější výrobu elektrické energie z jaderných elektráren, a přitom nejvyšší ceny pro spotřebitele v EU dle šetření Eurostatu a parametru standardu kupní síly,“ říká Míl.
Recept SPD na levnou elektřinu je jasný a hovoříme o něm dlouho: zastropovat ceny elektřiny přímo u jejích výrobců a následně i u dodavatelů, a to vše ve prospěch koncových zákazníků. Cestou k tomu je i stoprocentní státní vlastnictví společnosti ČEZ, která je z hlediska výroby, cenotvorby a distribuce elektřiny rozhodujícím subjektem v ČR. Je rovněž nezbytné prodávat v ČR vyrobenou elektřinu přímo, bez zahraničních prostředníků a komoditních burz, jejím českým spotřebitelům.
Současně musíme jako stát odmítnout nařízení EU v oblasti energetiky vyplývající z projektu Green Deal a ze systému emisních povolenek EU. Musíme si zachovat suverenitu v rozhodování o podobě našeho energetického mixu a urychleně rozšířit kapacity našich jaderných elektráren. To je cesta k zachování naší energetické soběstačnosti a bezpečnosti.
