_635629136405136041.jpg&id=70786)
Průzkum publikovaný Evropskou unií na konci roku 2014 ukázal, že chléb a pečivo patří v řadě členských států EU mezi nejvýznamnější zdroje příjmu soli. Pekařské výrobky se podílejí na celkovém příjmu soli z 20 – 30 procent.
Jak jsme na tom my?
Iniciativa Vím, co jím a piju si nechala otestovat nutriční hodnoty 20 běžných druhů pekařských výrobků – například toastových chlebů, pšenično-žitných či žitných bochníků, rohlíků.
Z výsledku testu vyplynulo, že téměř polovina z nich obsahovala více soli, než je doporučováno: „Pouze 11 z 20 vzorků splnilo kritéria pro obsah soli doporučené Světovou zdravotnickou organizací WHO a Vím, co jím a piju. Navíc jen 9 z 20 vzorků splnilo všechna nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju, která kromě soli hodnotí též přidané cukry, rizikové tuky (SAFA a TFA), vlákninu a celkovou energii,“ říká Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piju.
Partnerem testování byla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical. Maximální pozornost byla věnována nezávislosti hodnocení: „Tu zajišťuje anonymita testovaného vzorku. Každý je označen štítkem s číslem vygenerovaným systémem a pod ním dále zpracováván ve všech sekcích laboratoře,“ vysvětluje postup manažerka laboratoře Iva Škopová.
Nejvíce soli měl obyčejný rohlík solený
Rozpětí zjištěných hodnot u testovaného pečiva bylo poměrně výrazné a pohybovalo se mezi 0,71 g – 1,83 g soli na 100 g. Kritérium Vím, co jím pro obsah soli u skupiny „chléb a pekařské výrobky“ je 1,25 g/100 g, výživový profil WHO pracuje u pekařských výrobků s podobnou hodnotou 1,2 g/100 g (100 g mají přibližně 2 krajíce chleba nebo 2 a půl rohlíku).
„Nejnižší obsah soli 0,71 g/100 g byl zjištěn u chleba „Ličenský Kardík“, výrobce BEAS a.s. - Pekárna Lično. K výrobě byla použita solící směs s nižším obsahem sodíku,“ uvádí docent Jiří Brát u vítěze testu. Téměř totožně nízké hodnoty měl ale i slunečnicový chléb - 0,72 g/100 g zakoupený v běžném supermarketu. Nejhoršího výsledku dosáhl mezi chleby běžný kmínový chléb, který ve 100 g (asi 2 krajíce) obsahoval 1,42 g soli.
Kmínový chléb ale nepatřil mezi ty s nejvyšším množstvím soli. Ten byl zjištěn u běžného pečiva – konkrétně u pšeničného rohlíku soleného, který obsahoval 1,83 g/100 g. „Tento rohlík byl posypán hrubou solí, což zvyšuje celkový obsah soli,“ říká Brát. Obyčejný rohlík dopadl lépe a s téměř hraničním výsledkem 1,19 g/100 g se vešel mezi výrobky, které testem na sůl prošly.
Posyp hrubou solí zbytečně zvyšuje její množství v pečivu. Pravděpodobně to bylo důvodem, proč byl vysoký obsah soli zjištěn také u dalších tří pekařských výrobků - staročeského pšenično-žitného pecnu (1,4 g/100 g), kornspitze (1,6 g/100 g) a kaiserky speciál (1,7 g/100 g).
Doporučení, jak postupovat při nákupu chleba a pečiva:
- Kupujte pečivo, které není viditelně posypáno solí
- Ptejte se personálu na obsah soli ve výrobcích
- U baleného pečiva hledejte obsah soli v tabulce výživových hodnot
- Vybírejte podle loga Vím, co jím
Salt Awareness Week
Testování pekařských výrobků je součástí kampaně: „Solte méně!“. Iniciativa Vím, co jím a piju, pod záštitou Kanceláře WHO v ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR – v rámci Národní strategie Zdraví 2020, se tímto projektem zapojuje do mezinárodní kampaně Salt Awareness Week, který proběhne 16. – 22. března. Mezinárodní kampaň každoročně upozorňuje na nadměrný příjem soli. „Iniciativa Vím, co jím a piju se problematice rizikových živin věnuje dlouhodobě. V letošním roce jsme se rozhodli připojit kampaní Solte méně! Veřejnost chceme upozornit na rizika spojená s nadměrným příjmem soli též prostřednictvím animovaného spotu: „Poslouchej své tělo!“ zmiňuje ředitelka iniciativy Lucie Gonzálezová.
Sůl způsobuje zdravotní komplikace
Přesolení organismu způsobuje zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou. Vysoký příjem soli vede k osteoporóze, zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům. Hodně slané potraviny - chipsy, fast food, uzeniny, sýry - bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.
Na problematiku související s nadbytečným příjmem soli se zaměřují rovněž odborníci z Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří podporují preventivní aktivity například v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, stejně tak jako v rámci strategické činnosti. Klíčovým dokumentem je „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“, mezi jehož priority patří i správná výživa a prevence obezity, zahrnující problematiku a omezování spotřeby soli. „Hlavním cílem Národní strategie Zdraví 2020 je stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace,“ vysvětluje MUDr. Stanislav Wasserbauer, ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZČR.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
