Co jsou nádory?
Tělo produkuje celou řadu různých typů buněk. Normální zdravé buňky rostou a dělí se na nové podle potřeb organismu, a tento proces udržuje tělo zdravé. Někdy se však buňky začínají dělit a vznikají nové, i bez potřeby organismu. Vzniká tak masa nové tkáně, kterou nazýváme nádorem. Nádor může být benigní nebo maligní.
Nádory nezhoubné (benigní), které rostou většinou pomalu, většinou nevrůstají do okolních tkání a sousední struktury spíše jen utlačují. Nejpodstatnější je, že nepronikají do cév krevního nebo mízního řečiště a nezakládají druhotná ložiska - metastázy. Buňky, ze kterých se skládají, nebývají příliš odlišné od těch, z nichž vznikly. Pokud se tyto nádory podaří odstranit, většinou znovu nenarůstají. Benigní tumory jsou tak jen vzácně hrozbou ohrožení života.
Druhou skupinou, podstatně nepříznivější, jsou nádory zhoubné (maligní).
Zhoubný nádor se může vytvořit z téměř každé tkáně našeho těla. Je známo více než 100 rozdílných typů zhoubných nádorů. Podstatou vzniku těchto onemocnění je nádorové zvrhnutí základní stavební jednotky lidského těla - buňky. K nádorovému procesu dochází pod vlivem nejrůznějších faktorů, z nichž však většina není dosud zcela objasněna. Nádorová buňka se vyznačuje především tím, že rychle a nekontrolovaně roste a dělí se, a také pomaleji stárne než buňka zdravá. Tak dochází ke hromadění buněk, které vytváří nádor. Ten potom proniká (prorůstá) do okolních tkání a orgánů a může vytvářet vzdálená ložiska, neboli metastázy (vznikají šířením nádorových buněk krevními a mízními cestami).
V oblasti hlavy a krku je řada důležitých orgánů a komunikačních cest organismu. Zhoubné nádory, které zde vznikají, jsou na jedné straně velmi závažné, na druhé straně mají tu výhodu, že je lze – vzhledem k snadné dostupnosti – objevit brzy, a tak zahájit včas řádné léčení.
Jaké jsou příznaky zhoubných nádorů hlavy a krku?
- ztížené dýchání nosem („ucpaný nos“), pocity nedostatku dechu
- změna hlasu, chrapot
- bolest při polykání, pocit váznutí sousta, pocity cizího tělesa v krku
- zápach z úst, uvolňování zubů
- krvavá sekrece z nosu a úst
- nehojící se boláky na rtech a v ústech v oblasti jazyka, dásní a vnitřní strany tváří
- špičkou jazyka lze někdy v dutině ústní zjistit „bulku“
- zvětšení mízních uzlin na krku (hmatná tuhá „bulka“ na krku)
- vyklenutí na tváři, bolest v oblasti ucha, vyklenutí v oblasti oka
- nevysvětlitelný váhový úbytek
Tyto všechny potíže mohou, ale nemusí, signalizovat přítomnost nádorového onemocnění. Každopádně je nutné při těchto příznacích vyšetření lékařem.
Jak se stanoví diagnóza zhoubných nádorů hlavy a krku?
Diagnózu stanovuje většinou lékař na ušním, nosním, krčním oddělení (ORL odd.) nebo zubní lékař (stomatolog). K diagnóze je nutný odběr tkáně nádoru na histologické vyšetření -– tento odběr se provádí většinou v místním umrtvení, někdy podle uložení nádoru je ale třeba i celkové narkózy. Po zjištění histologického typu nádoru následuje došetření ke zjištění rozsahu nemoci (staging). Součástí tohoto došetření je podrobný rozhovor lékaře s pacientem, dále odběr krve a moče na laboratorní rozbory.
Nutná jsou také některá další vyšetření: ultrazvukové vyšetření krčních uzlin a jater, vyšetření krku počítačovou tomografií (CT), rentgenové vyšetření plic. Někdy je nutné provést vyšetření magnetickou rezonancí, vyšetření kostí (scintigrafie skeletu), neurologické vyšetření. Žádné z těchto vyšetření není bolestivé, kromě odběru tkáně na histologické vyšetření (ale toto vyšetření se proto provádí v místní nebo celkové anestézii). Všechna tato vyšetření jsou nezbytně nutná ke stanovení správného léčebného postupu.
Jak se nádory hlavy a krku léčí?
Po určení histologické diagnózy a stanovení rozsahu onemocnění lékaři stanoví plán léčby. Tento léčebný plán závisí na mnoha faktorech: lokalizaci nádoru, jeho velikosti, histologickém typu, stadiu - rozsahu onemocnění. V úvahu lékaři berou také celkový zdravotní stav a věk nemocného. Léčba u většiny nemocných zahrnuje operaci a ozařování. Někteří pacienti také dostávají chemoterapii (léčbu protinádorovými léky). Důležité je kvalitní ošetření chrupu před zahájením onkologické léčby.
Operace (ve většině případů probíhá na ušním, nosním, krčním nebo zubním oddělení) znamená odstranění nádoru a většinou také krčních mízních uzlin. Podle rozsahu onemocnění může být operace i rozsáhlá (s odstraněním svaloviny a měkkých tkání na krku).
Ozařování je podobně jako operace místním typem léčby (léčba, která je určena na zvládnutí nádoru v místě jeho uložení, eventuálně i mízních uzlin v jeho okolí). U některých nemocných s rozsáhlejším nádorovým postižením je třeba kombinovat obě tyto metody (operaci a ozařování). Na ozařování je potřeba přijít každý pracovní den, léčba tedy probíhá 5 dnů v týdnu a trvá 5-7 týdnů. Dávka záření je tedy rozdělena do mnoha malých dávek.
Chemoterapie znamená léčbu protinádorovými léky, které jsou podávány formou infuzí nebo injekcí do žíly. Tato léčba je určena pro pokročilejší nádorová onemocnění hlavy a krku a můžeme ji kombinovat jak s ozařováním, tak s operační léčbou.
Co je to klinické hodnocení ?
Někteří pacienti mohou být léčeni v rámci klinických hodnocení.Prvním krokem před zařazením do studie je pohovor s Vaším lékařem, který Vám objasní potřebné detaily a umožní Vám prostudovat si tzv.informovaný souhlas.
Rozhodnete-li se studie účastnit, je nezbytné tento informovaný souhlas podepsat.Ze studie můžete kdykoliv vystoupit, aniž by to mělo nějaké důsledky na další léčbu Vašeho onemocnění.
Jaké jsou vedlejší účinky protinádorové léčby?
O vedlejších účincích chemoterapie a ozařování jste obecně informováni v samostatných knížečkách. Proto zmíníme jen to, co se týká nádorů hlavy a krku:
Je třeba říci, že vedlejší účinky léčby závisí na typu a rozsahu léčby, a také každý nemocný na léčbu reaguje individuálně.
Chirurgické - operační odstranění malého nádoru, většinou nezpůsobí žádný problém. Po operaci větších nádorů s postižením mízních uzlin může dojít k potížím se žvýkáním a polykáním, může dojít také k poruše řeči. Po operaci se také po operaci změnit vzhled nemocného.
Ozařování může způsobit bolest v ústech, sníženou tvorbu slin a tím ztížené žvýkání a polykání. Pokles váhy, který souvisí s obtížným příjmem stravy, je tedy problémem, se kterým je potřeba počítat a včas se svým lékařem projednat všechny možnosti podpůrné výživy. Mohou se také objevit problémy s užíváním zubních protéz v průběhu ozařování, a někdy po skončení léčby je třeba udělat protézu novou – poraďte se se svým lékařem o nejvhodnějším postupu.
Sledování po ukončení léčby
Po ukončení onkologické léčby je třeba počítat s pravidelnými lékařskými kontrolami. Jejich hlavním cílem je včas odhalit případný návrat nádoru. Lékaři k tomu používají i rozbory krve, vyšetření ultrazvukem, případně další testy a zobrazovací metody. Je-li prokázáno znovuvzplanutí zhoubného nádoru, je nutné další léčení.
Převzato z webových stránek Masarykova onkologického ústavu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
