Šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský je jedním z komentátorů, kteří si všímají prozatím nekončícího seriálu vládních krizí. Česko zažilo krizi kvůli odchodu Radka Johna (VV) z postu ministra vnitra, další krizi vyvolali poslanci VV, když odmítali podpořit církevní restituce a naposledy přilil oleje do ohně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TO P09), když hrozil rozpadem vlády, pokud kabinet nepřistoupí na podmínky fiskální unie. Proč se nám vláda rozpadá prakticky den co den? Čásenského zamyšlení nad touto otázkou přináší dnešní MF Dnes.
Každý ví, že nejlepší je usmiřování
Tři výše zmíněné případy počet českých vládních krizí zdaleka nevyčerpaly. Z dalších je možné jmenovat např. aféru poslankyně Kristýny Kočí s tajnými nahrávkami z Věcí veřejných. Není však třeba vyjmenovat všechny případy, při nichž hrozilo, že v Česku nastoupí bezvládí, spíše je na místě se ptát, proč rozpad vlády hrozí tak často?
„Počet vyhlášených odchodů z vládní koalice se za rok a půl její existence limitně blíží počtu pracovních dnů ve stejném období. Člověka musí při té frekvenci napadat všelijaké otázky. Proč ti dospělí a vzdělaní lidé tak blbnou? To nemají při jakékoli debatě jiný argument, než je odchod (případně vyhození) z kabinetu? A co budou dělat, až jednou budou muset řešit něco opravdu kritického? Odejdou všichni?
Komentátor k tomu dodává, že lidé už si podobných politických vystoupení nevšímají a jestli jednou k rozpadu vlády skutečně dojde, potrvá nějaký čas, než si toho někdo všimne, což je jistě problém. Čásenský ovšem v nadsázce nabízí jednu odpověď, která by opakující se koaliční půtky vysvětlila. V partnerských vztazích se traduje, usmiřování, která následují po hádkách, jsou tím nejlepším, co může být. Možná české politiky baví právě toto usmiřování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
