Nejčastějším projevem poruchy paměti je zapomínání slov a horší vybavování správného výrazu, zhoršení soustředění (koncentrace) a výkonnosti. Při větším pracovním zatížení se obtíže zhoršují. Porucha paměti se může objevit již po 30. roku věku (kdy není mozek pravidelně „namáhán“ učením). S narůstajícím věkem se snižuje výkonnost paměti (především krátkodobá paměť – vybavování si jmen, čísel), zhoršuje se schopnost soustředění a přizpůsobení se novým událostem; je tendence k rigidnějšímu a pomalejšímu myšlení.

1. hladina krevního tlaku ve středním věku (vysoký krevní tlak přispívá ke vzniku poruchy paměti)

2. dýchací funkce ve středním věku (zhoršené dechové funkce vedou k nedostatečnému prokrvení mozku a tím ke zhoršení jeho funkce i v oblasti pamatování)

3. hormonální léčba během života (např. hormonální léčba v době klimakteria má příznivý účinek na organismus a snižuje riziko vzniku demence)

4. IQ (inteligenční kvocient - rozumová schopnost řešit nové nebo složité situace v dětství (čím vyšší, tím nižší riziko vzniku poruchy paměti)

5. užívání nesteroidních antiflogistik ve středním věku (např. Brufen) snižuje riziko vzniku poruchy paměti

6. ohrožení života úrazem před 16. rokem věku dítěte (zvyšuje riziko vzniku poruch paměti)

7. fyzická zátěž (pravidelné cvičení snižuje riziko vzniku poruch paměti)

8. stimulace kognitivních (poznávacích) funkcí (mozkový jogging, učení se novým věcem, hry)