Tři mýty v péči o pleť, se kterými skoncujte jednou provždy

27.01.2016 0:00

Vzhled pleti je ovlivněn genetikou, ale i vnějšími vlivy a životním stylem. Tipy na správnou péči se ovšem mnohdy různí. I kvůli tomu vznikají mýty o kosmetických přípravcích, které chybně považujeme za platné a starost o pleť jim podřizujeme.

Tři mýty v péči o pleť, se kterými skoncujte jednou provždy
Foto: Shutter
Popisek: pleť

Opravdu ale mastná pleť nesnese olejové přípravky, akné člověku s věkem zmizí a lepší hydratace pokožky docílíme zvýšeným pitným režimem? Než člověk začne péči uzpůsobovat podobným radám, měl by si vše raději nejdříve ověřit.

Mýtus číslo 1: Na mastnou pleť nepoužívejte olejové přípravky
Mastná pleť by neměla přicházet do styku s olejovými kosmetickými přípravky. Na první pohled logické tvrzení. Kosmetika s oleji však obsahuje esenciální mastné kyseliny, které kůže sama o sobě nedokáže vytvořit. Díky kyselinám pak zůstane dostatečně hydratovaná a vytvoří si lipidovou bariéru, důležitou k rychlejšímu hojení kůže a chránící před extrémními teplotami či suchým klimatem. Paradoxem také je, že v zimě bychom měli dát přednost právě kosmetice s oleji než hydratačním krémům. „Hydratační krémy složené převážně z vody se hodí hlavně pro bezproblémovou pleť, naopak proti mastné pleti bychom měli bojovat olejovými přípravky. Pleť produkuje maz právě v případě, že oleje v pokožce nejsou vyvážené. Pokud olej nedodáme prostřednictvím kosmetiky, produkce mazu se ještě zvýší,“ popsal správnou péči MUDr. Tomáš Kampe, odborný konzultant.

Mýtus číslo 2: Dodržování pitného režimu dostatečně hydratuje pokožku
Dostatečný příjem tekutin je pro organismus obecně přínosný, zásadní změnu u dehydratované pleti však nečekejte. Dodržováním pitného režimu suchou pleť vyživit nelze, je potřeba především omezit vnější vlivy, hlavně sluneční záření, alkohol, kouř z cigaret nebo vysoušející pleťovou kosmetiku. Studie srovnávající obsah vody u suché, normální a mastné pleti navíc ukázaly, že u jednotlivých typů není statisticky významný rozdíl. Hlavním problémem suché pleti tedy není nedostatek přijímané vody, ale vyčerpaný a zničený mezibuněčný prostor pokožky. Kvůli poškození získávají buňky vločkovitý charakter a obsažená voda se mnohem snáze vytrácí. Jediným řešením je proto správná péče a eliminace nepříznivých okolních vlivů, na které je tento konkrétní typ pleti náchylný.     

Mýtus číslo 3: Make-up je původcem akné. Po období puberty se už akné netvoří
Velké množství mýtů panuje i okolo akné. Ženy mají často obavy používat make-up, neboť je podle pověr původcem akné. Výzkumy to však nikdy neprokázaly. „Akné je primárně zánětlivé onemocnění vznikající hluboko v pokožce a je silně ovlivněno hormony. Make-up nanášený na povrch pokožky proto vznik akné zapříčiňovat nemůže. To však neznamená, že v případě aknózní pleti bychom neměli vybírat make-up o to pečlivěji. Složení některých druhů může k rozvoji pupínků nepříznivě přispět,“ varoval kožní lékař Tomáš Kampe, který poskytuje poradenství o správnou péči o pleť klientkám společnosti LR Health & Beauty. Ani člověk, který má pubertu dávno za sebou, nemá definitivně vyhráno. Akné se u žen někdy objevuje i po padesátce během menopauzy. V tomto případě jsou spouštěčem hormony, které se během života každé ženy mění. Muži jsou na tom o něco lépe, neboť u nich se po období dospívání hladiny hormonů vyrovnají.    

Někteří tvrdí, že důkladnějším a častějším čištěním pleti lze akné lépe odstranit a dříve se ho zbavit. Drhnutí však může pleti spíše uškodit. Těmito zásahy se vytváří příznivé prostředí pro bakterie, které nemoc pleti zhoršují. Následně dochází k zánětu, větší produkci oleje a rozvoji akné. Naopak je třeba používat šetrné přípravky, které nezničí vnější ochrannou bariéru pokožky a neinvazivní metody k odstranění odumřelých kožních buněk. Další poměrně často zmiňovanou radou v boji proti akné je použít na pupínky zubní pastu. Žádná z použitých ingrediencí však nemůže mít pozitivní vliv na akné, jelikož bakterie vyskytující se v ústech se liší od těch na pokožce. Fluorid a sodík mohou naopak vést k začervenání kůže a rozvoji pupínků na místech, kde se doposud nevyskytovaly.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: MaB

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

11:31 Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

Slovensko zažívá šok z atentátu na svého demokraticky zvoleného premiéra. „Je to odrazem násilného p…