ParlamentníListy.cz se proto dotázaly na stanovisko senátora za TOP09 Adolfa Jílka. Ten, mimo jiné, vyslovil i velké znepokojení, že v případě neschválení tohoto zákona, může ČR od příštího roku platit imámy z půlky Evropy.

Opozice zákon kritizuje nejen proto, že není přesně stanoven výčet majetku, který má být církvi vydán, a může tak dojít ke křivdám jiným. Vy jste přesvědčen, že k tomu dojít nemůže. Proč?

Tento zákon se správně jmenuje O narovnání vztahu s církvemi, protože to je na tom to nejdůležitější. Situace je totiž v porovnání s ostatními zeměmi naprosto nenormální a mohly by vzniknout problémy, o nichž se zmíním i později.

Vše k tématu miliardy pro církve

Jedna věc, je vypořádání majetkové, a tam to vidím jako velmi jednoduché. Co je v katastru zapsáno na církevní právnickou osobu, ať už se jedná o farní obec, kláštery, biskupství, děkanství, není nikdy napsáno na církev, ale vždy na tu právnickou osobu. U všeho ostatního jsou zde dvě smluvní strany – jedna, která bude nárokovat, a na straně druhé stojí stát, tedy úředníci, kteří budou zjišťovat, zda to odpovídá onomu zákonu, nebo ne. Na to má stát ty úředníky, kteří to musejí pohlídat. Nebudou-li pracovat správně, hrozí jim samozřejmě, jako všem ostatním, postih.

Přesto se už objevily případy a ParlamentniListy.cz už o tom i psaly, že si konkrétně katolická církev nárokuje majetky, které byly vyvlastněny po první pozemkové reformě v roce 1919, a také řádně zaplaceny. Jenže církev si je nárokovala.

Tak tyto majetky by se neměly vydávat. Ty byly buď ve vlastnictví státu, nebo dalších, třetích osob, a ty už byly převedeny, protože tato reforma se dotkla jak statků, tak církví. Zde není důvod, proč by měly být církvi vydávány.

Stát se ale v řadě případů dostává do stavu důkazní nouze, protože stále ještě je hodně dokumentů, které byly po povodních zaplaveny a následně zmrazeny, takže teprve čekají na své rozmrazení a není možné je použít.

Těch zmrazených dokumentů asi nebude zase tolik, protože ty jsou hlavně v Praze, nebo jinde v Čechách, ale například na Moravě nejsou. V takovém případě jsem ale přesvědčen, že obě strany budou mít snahu počkat, než se ty dokumenty vytáhnou, což by mělo být tak do dvou až tří let. Co ale vidím jako podstatnější, je odblokování toho majetku, protože s tím mají problém obce.

Více rozhovorů ZDE

Dříve, chtěla-li obec něco postavit, co zasahovalo do pozemku církve, vyřešilo se to trojdohodou – obec, pozemkový úřad a biskupství, a mohlo se začít stavět. V této době ale není možné začít novou stavbu na pozemku jiného nebo nejasného vlastníka. A právě tato nejasnost blokuje v řadě případů činnost obce. Obec má například přislíbené dotace a nedosáhne na ně, protože podle zákona to nelze vyřešit, neboť je majetek blokovaný. A obce už na to čekají spoustu let a přicházejí o stovky milionů korun.

Další obavy, které panují, jsou z uplatňování církevního práva. Jsou zde obavy, aby s tímto nabytým majetkem pak nedisponoval vlastně Vatikán.

Takto to opravdu není. Majetek je psán na konkrétní právnickou osobu. A církevní právo říká, že zcizovat majetek lze pouze se souhlasem biskupství, nebo biskupství se souhlasem Vatikánu. Ne, že ten majetek přechází na ně. Chcete-li prodat či převést, musíte k tomu mít souhlas biskupství nebo Vatikánu.

Pak ale zpětně Vatikán může nařídit ten majetek prodat…

Ne, mohou se domluvit, to ano, ale nikdy jsem neslyšel, že by se uplatňoval tento způsob. Spíš se stane, že někdo potřebuje tento majetek, a je nutný souhlas, takže to trvá chvíli déle, protože každá úřední mašinérie, ať už státní nebo církevní, vyžaduje čas a trpělivost.

Obavy jsou ale i z toho, že kanonické právo bude nadřazenu právu českému.

Kanonické právo je právo církevní a je uplatňováno pouze v církvi. A jak církev katolická, tak i ostatní registrované církve říkají: jsme v této zemi a řídíme se právem této země. Ale nevím o tom, že by mohl Vatikán nařídit nějaký převod majetku. Neznám do detailu kanonické právo, ale jsem přesvědčen, že naši církevní představitelé se snažili a budou snažit, aby vztahy se státem byly na velmi seriózní úrovni.

Developeři prý už dnes krouží kolem pozemků.

Tak developeři jistě krouží, o tom není pochyb. Zvlášť ve velkých městech, kde cítí tučnou kořist. Tím jsem si jist a věřím, že tomu tak je.

Takže předpokládáte, že církev bude odprodávat…

Bude vždy záležet na tom, co potřebuje, a co ne. Pro mne je ale nejdůležitější, že se uvolní prostor pro obce. A jestliže se strany domluvily, že například zastavěné pozemky, které obce potřebují, se vydávat nebudou, vydá za ně stát náhradu. Jen si to budou muset vyjasnit.

Pokud jde o pozemky polní či lesní, tak myslím, že o ně zájem mít developeři nebudou. Je zajímá hlavně výstavba. A v těchto rozhodováních je jedničkou každá obec.

Říkal jste, že je ještě něco velmi důležitého, o čem se nehovoří. Co to je?

Církve, které jsou nyní registrovány, je jich tuším 17, se dohodly před dvěma lety se státem, že po tři roky nebudou zvyšovat počty duchovních, které nyní platí stát. A to platí. Od 1. ledna příštího roku zde ale máme dalších osm církví, které budou mít nárok na státní příspěvek. Protože v případě nepřijetí tohoto nového zákona, bude stále platit onen „Gottwaldův“ zákon o povinnosti státu platit duchovní a jinak přispívat církvím.

Budou to muslimové, budhisté, hinduisté, a ještě další. A já se obávám, že zejména někteří nemusejí být tak slušní. Oni si řeknou o počty, které oni budou chtít. Ten dnešní zákon neumí říct, zda je to desetina k počtu věřících či nějaký jiný poměr. O kom ty církve řeknou, že je to jejich duchovní, tak na toho budou muset dostat peníze z naší kapsy. A my tu můžeme skutečně platit polovinu imámů z celé Evropy, A budeme platit školy, které mohou ideologicky vychovávat budoucí teroristy.

A nešel by změnit ten původní zákon o církvích?

To by dost dobře nešlo. Komunisté nepotřebovali stanovení počtu duchovních, nebo pravidla, kdo je či není duchovní. Oni to měli velmi jednoduché, protože výkon činnosti duchovního byl podmíněn státním souhlasem. A to teď není, to bylo zrušeno.