Piketty kritizuje Evropskou unii za její nedostatečnou snahu čelit ekonomické krizi. Jako příklad vhodný následování uvádí Spojené státy. „Před pěti lety na tom byly, co se týká nezaměstnanosti a výše veřejného dluhu, stejně špatně jako Evropa. Nezaměstnanost tam však klesá, zatímco v EU naopak stále roste. Výkon ekonomiky zemí eurozóny je stále pod úrovní roku 2007. Ve Španělsku a Itálii od té doby klesla o 10 %, v Řecku dokonce o 25 %,“ konstatuje francouzský ekonom, jehož kniha o zvyšování rozdílů mezi chudými a bohatými s názvem „Peníze v 21. století“ se stala světovým bestsellerem a vyšla v nákladu 1,5 milionu výtisků. Piketty v současné době vyučuje na prestižní École d'Économie de Paris.
Francouzský ekonom se staví na obranu Řecka a tvrdí, že sama si tato země nepomůže. Hlavní iniciativa dle jeho názoru musí přijít ze strany Francie, Německa, Bruselu. „Mezinárodní měnový fond před třemi lety přijal nereálná úsporná opatření. Řecko bylo nuceno snížit svůj deficit za příliš krátkou dobu, což mělo negativní dopad na jeho ekonomiku. Nechci se nijak zastávat Řecka či mluvit jako politici ze Syrizy, ale žádná země nemůže snižovat své dluhy, pokud jeho ekonomika neroste,“ vysvětluje Piketty. Za problém eurozóny považuje fakt, že každá země má jiný daňový systém a odlišnou fiskální politiku. „Stvořili jsme monstrum,“ hodnotí nelichotivě eurozónu Piketty.
Ekonomiky členských států EU jsou různé
Stabilizační pakt považuje Piketty za katastrofu, protože nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými státy. „Není možné nastavit pevná pravidla pro výši schodku. Ekonomiky jednotlivých států se přece od sebe liší. Žádný stát není s podmínkami obsaženými ve stabilizačním paktu spokojen. Němcům vadí, že Francouzi nedodržují předepsanou hranici schodku. Francii ovšem zase vadí, co jim nadiktoval Brusel. Nacházíme se v obtížné situaci. Doufáme, že dílčí strukturální reformy nastartují růst, ale ve skutečnosti se nic nezmění,“ vyjadřuje se Piketty skepticky.
Za optimální řešení neutěšené situace považuje Piketty zvýšení investic do vzdělávání mladé generace a také do inovací a výzkumu. „To by mělo být hlavním cílem iniciativy na podporu ekonomického růstu v Evropě. Není přece normální, že 90 % nejlepších univerzit na světě se nachází jen ve Spojených státech a naše nejlepší mozky opouštějí Evropu. Američané investují do univerzit 3 % z HDP, u nás je to více než třikrát méně,“ informuje francouzský ekonom a tvrdí, že právě to je hlavní důvod pomalého ekonomického růstu na evropském kontinentu. „Dále potřebujeme mít jednotnou fiskální unii a harmonizovat rozpočty. Důležité je také zřídit splátkový fond pro eurozónu. Nesmí se již stávat, že budou např. Němci splácet staré dluhy za Italy,“ míní Piketty.
„Neočekávám ale příliš, že by se této iniciativy chopila Francie. Moje země se spíš soustředí sama na sebe. Naše elity uvažují jen v národních kategoriích a nejsou schopny přemýšlet v evropském měřítku. V tomto jsou Němci daleko před námi,“ chválí Piketty a přiznává, že jeho země hraje od začátku ekonomické krize jen nedůležitou roli. „Máme obavy z trhů i demokracie. Strach nás ale nikam neposune. Nejsme schopni dělat už prakticky vůbec nic,“ kritizuje Piketty a stěžuje si na to, že Francii až příliš často vládnou lidé s nedostatečnými vůdčími schopnostmi a odvahou. Stejně tak tomu je dle jeho názoru i v případě prezidenta Francoise Hollanda.
„Pokud chtějí Hollande a Merkelová získat pro hlubší integraci více voličů, musím jim sdělit, že za současné situace nejsou Německo ani Francie schopny danit nadnárodní společnosti. Protože ty ženou jednotlivé státy proti sobě. V současnosti platí velké nadnárodní firmy ze Spojených států i Evropy na daních méně než malé evropské společnosti. Eurozóna by měla přikročit ke společnému zdanění: Bylo by to efektivní řešení a zároveň by s ním jistě souhlasilo mnoho evropských voličů,“ je přesvědčen Piketty, byť připouští, že současná atmosféra příliš nepřeje touze svěřit Bruselu více pravomocí.
„Přesto je vítězství levicové euroskeptické Syrizy v Řecku pozitivní zprávou pro nás všechny. Mohlo by sloužit jako šoková terapie pro ty, kteří jsou nyní u moci. Třeba si uvědomí, že to, co dělali doteď, příliš nefunguje a změní přístup. Navíc levicové strany Syriza a Podemos nejsou zdaleka tak nebezpečné jako krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové u nás ve Francii. Proto bychom těmto nacionalistickým stranám neměli zbytečně nahrávat dalšími chybnými rozhodnutími. Neustálé nadávání na líné Řeky nebo Portugalce považuji v tomto ohledu za velmi nezodpovědné,“ říká Piketty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
