„Čtyři roky stačí, abychom si udělali obrázek.“ Devadesát minut ostré palby do Zemana. Zbraně pozvedli Šídlo a dva politologové

16. 3. 2017 16:32

REPORTÁŽ Neřízená střela Miloš Zeman, voliči rovná se bahno, zbytečně silná hlava státu a pravý opak slovenského Kisky. Pisoárový prezident Klaus. To mj. zaznělo na besedě nazvané Potřebujeme (silného) prezidenta, kterou uspořádala Katedra politologie a mezinárodních vztahů Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci se studentskou asociací ve studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Zúčastnili se jí šéfreportér Jindřich Šídlo ze Seznam.cz a politolog z Univerzity Karlovy v Praze Kamil Švec. Diskusi moderoval plzeňský politolog docent Přemysl Rosůlek. Do sálku se vtěsnalo několik desítek především mladých lidí, studentů zdejší univerzity, kteří se evidentně dobře bavili.

„Čtyři roky stačí, abychom si udělali obrázek.“ Devadesát minut ostré palby do Zemana. Zbraně pozvedli Šídlo a dva politologové
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman oznámil svou opětovnou prezidentskou kandidaturu

Šídlo na úvod uvedl, že už v době, kdy byl prezident volen nepřímo, tak jeho pravomoci nebyly úplně slabé. Zkušenost, kterou jsme za těch 23 let udělali, je, že přímo závisí na síle ostatních aktérů v té které chvíli… „V časech klidnějších prezident náladou nebo tématy se může snažit usměrňovat, ale pořád platí jedna zásadní věc, kterou si ne často uvědomuje tento prezident, a zejména jeho mluvčí, nejsilnější postavou českého ústavního systému prostě není prezident, ale premiér. Přes sílu mandátu vždycky nakonec silnější než prezident je sněmovní většina. Vzhledem k tomu, že se nějaké zásadní úpravy Ústavy nedočkáme, tak to i tak bude,“ konstatoval známý pražský šéfreportér.

Za komunistů to byl unikát…

Na jeho slova navázal Kamil Švec: „Prezidenta určitě potřebujeme… Poté, co byl zvolen přímo, je možná zbytečně silný, respektive silnější, než by bylo zdrávo…“ Přímá volba prý neúměrně umocnila postavení prezidenta nikoliv zákonně, ale z hlediska legitimity, „…kterou si současný prezident snaží uzurpovat. Ta síla prezidenta souvisí také s tím, jak je vnímán ve smyslu kontextu. Že prezidentská funkce je historicky velmi silně vnímána – a to bychom se mohli vrátit k první republice přes celý komunistický režim, kdy v Československu zůstala funkce prezidenta; ale prakticky v celém východním bloku byla zrušena v těch komunistických režimech. To podnítilo sílu této instituce jako takové. A v okamžiku, kdy se do této poměrně důležité, respektive veřejností vnímané důležité instituce dostane člověk, který ještě chce tu svoji sílu umocnit, respektive který chce získat moc, tak samozřejmě tím může rozklížit celý systém,“ komentoval stávající situaci pražský politolog.

Nejhorší vláda vůbec a lánský incident

K určité destabilizaci si neodpustil připomínku Jindřich Šídlo: „Pokus tady byl po tom dramatickém výletu policejních složek na Úřad vlády, kdy se chvilku zdálo, že se prezident snaží, byť nikdy neuvedl tu potřebu změnit Ústavu, tak tím, jak jmenoval dělnicko-rolnickou vládu premiéra Rusnoka a koho tam najmenoval. Na začátku roku 2014 pozorujeme, že prezident jakoby vysublimoval. Vysmál se premiérovi, že udělal chyby v dopisech při jmenování ministrů, což si se svou náturou nemohl odpustit. V zásadě ale splnil ústavní povinnost, jak se předpokládalo a jak to koneckonců dělali všichni jeho předchůdci, kteří se od něj lišili tím, že měli svůj mandát odvozený od Parlamentu. Zajímavé by bylo, co by dělal prezident, kdyby tady třeba teď padla vláda,“ popřemýšlel Šídlo.

Když padaly vlády za Václava Havla i za prezidenta Václava Klause, tak se podle šéfreportéra Seznamu vždy hledalo nějaké řešení na základě dohody Parlamentu. „V roce 1997 to byla velmi rychlá dohoda na předčasných volbách, 2004 byl vyměněn premiér z jedné strany za premiéra ze stejné strany, o devět měsíců později byl vyměněn za premiéra ze stejné strany, byť tehdy byla situace, kdy měnil Paroubek Grosse a ODS byla vzteky bez sebe, co ten prezident dělá, že teď byla šance, cituji, sociální demokraty dorazit. Ale Václav Klaus se tehdy zachoval jako ústavní prezident, který ctil poměry v Parlamentu a jmenoval Jiřího Paroubka. To je věc, kterou mu Miroslav Kalousek dodnes neodpustil.

Jednu zkušenost s prezidentem Zemanem již máme, byť nakonec narazil. Tato vláda je suverénně nejhorší vládou České republiky – a že je s čím soutěžit,“ pokračoval za smíchu auditoria Šídlo. „Ten pokus o posílení jeho vlastní role, byť v ústavních mantinelech, byl definitivně pohřben operetním představením schůzky v Lánech, která vstoupí do českých dějin, až opadnou emoce, jako jedna z nejkomičtějších, co jsme kdy tady viděli.“ Rosůlek k tomu dodal, že statisticky počet vlád a premiérů je jeden z nejhorších ve střední Evropě. „Prezident nebyl zrušen ani v období komunismu, což je opravdu absolutní výjimka.“

Ikona Václav Havel

Švec na to navázal slovy: „Václav Havel nastupoval s legitimitou, která vycházela z revolučních počátků a nesl s sebou étos listopadu 1989. Václav Klaus je jiný příklad, je to jediný nepřímo zvolený prezident Parlamentem, který měl za sebou politické strany a dohody. Teď máme toho třetího prezidenta, který se od těch dvou odlišuje zcela diametrálně tím, že byl zvolen volbou přímou, podle mne nesmyslnou. A na základě své přímé volby se snaží prostor rozšířit co možná nejvíce. Všichni tři mají to společné, že byli velmi aktivní, co se týká zasahování do politiky.“

Pokračoval Šídlo: „Ještě si pamatuji, jak se tu přímá volba debatovala v létě 1992 při tvorbě české ústavy. Václav Havel za ni veřejně vystupoval, což Václav Klaus nemohl připustit. Z Václava Havla se stal symbol Česka. Zažili jsme na krátkou dobu jedno z mála období, kdy prezident nebyl v zásadním konfliktu s premiérem.“ Všechny východoevropské země vděčí za vstup do NATO Václavu Havlovi, Lechu Walesowi a Billu Clintonovi a jejich večírku ve Washingtonu, informoval poté plzeňské studenty šéfreportér a pokračoval: „Pak se to zlomilo a jedině, kdy žili premiér a prezident v souladu, bylo krátké období 2002–2003. V letech 1998–2002 byl ale Havel v podstatě vůdcem opozice. Na rozdíl od prvního volebního období a zvláště od smrti Josefa Luxe. A pak to už jelo – Klaus versus Špidla, Gross, Paroubek dokonce chtěl Václavu Klausovi seškrtávat rozpočty na zahraniční cesty. Pokud se stane premiérem Andrej Babiš, tak si myslím, že konflikt nastane nejpozději za půl roku,“ zavěštil si Šídlo.

Prezident ceremoniář a kladeč věnců

Problém podle politologa Švece je v tom, že oblíbenost premiéra a jeho vlády se pohybuje někde mezi 20–30 procenty, zatímco prezident maximálně spadne na 40 procent, …„když řekne sprostá slova přímo v Českém rozhlasu, jinak je kolem 50, možná 60 procent. Premiér by měl ukázat, že nositelem exekutivy je vláda a že prezident, ač si to současný příliš nemyslí, by měl být pokladačem věnců, který je důležitý spíše při jmenování vlády a maximálně při jmenování členů bankovní rady nebo když spoluurčuje ústavní soudce. To jsou jediné tři momenty, kdy prezident má nějaké výlučné pravomoci. Myslím, že by mu slušelo to, aby plnil spíše ty ceremoniální funkce.“

„Tím pokladačem věnců nikdo být nechtěl…,“ konstatoval docent Rosůlek. Šídlo pak uvedl, že český volební systém je pro velkou část lidí nesrozumitelný. „Já nevím proč, ale když si na to vzpomenu, tak se Nečasova vláda vždycky rozpadala v úterý večer,“ glosoval za smíchu přítomných Šídlo. Zmiňovaný policejní zásah byl podle něj ale ve středu.

Husákovská senilní junta

„U nás se vše točí kolem prezidenta – i za komunismu psal Václav Havel v roce 1975 Husákovi. On nepsal na ÚV KSČ, nepsal předsedovi vlády, ale psal Husákovi, který byl zvolen loutkovým Federálním shromážděním v okupované zemi, kde vládla taková polo junta, senilní. Pamatuji se, že se u nás v Turnově říkalo, že se bude psát stížnost na Pražský hrad. Očekávalo se, že tam je pořád ještě sídlo někoho, který to zařídí, protože je to prezident republiky,“ seznámil přítomné se svými zkušenostmi Jindřich Šídlo. Rosůlek poté připomněl, že osobnosti píší prezidentovi rády a často, a připomněl Seiferta, jenž psal Ludvíku Svobodovi.

Nechuť z politiky: Nedobrý prezident rovná se neřízená střela

Šídlo dále pokračoval: „Miloš Zeman ještě v roce 2003 odjel z Hradu zadním vchodem, v roce 2004 řekl, že již nikdy nebude kandidovat na prezidenta – a to Janě Bobošíkové, to tehdy směla pravidelně na obrazovku jako moderátorka, než se dala na politiku. Já jsem si ještě na jaře 2012 myslel, že to vyhraje Jan Fischer.“

Švec se přítomným svěřil, že dostal otázku, jestli bude případně prezident Zeman v druhém kole umírněnější. „Já myslím, že bude ještě horší.“ Salonek zaburácel smíchem. „Čtyři roky stačí, abychom si udělali obrázek. Nemyslím si, že Miloš Zeman je dobrým prezidentem,“ ohodnotil hlavu státu politolog z Univerzity Karlovy. Vzpomněl pak na jednu schůzku ústavních činitelů, na které se prezident, předseda Sněmovny, předseda Senátu, ministr zahraničí dohodli, že budou koordinovat zahraniční politiku a že se o tom budou informovat a nebudou dělat něco, o čem by druhá instituce nevěděla. „Načež druhý den Miloš Zeman prohlásil, že by bylo dobré poslat vojenskou nemocnici do Jordánska. S nikým to neprobíral a opět si udělal, co sám chtěl – navzdory dohodě s ostatními. Je to neřízená střela, která dokáže využívat slabosti svých konkurentů a limitů svého úřadu tak silně, že mu je to v konečném důsledku vždycky ku prospěchu. Myslím, že politickému systému dovnitř a ČR navenek nedělá úplně dobře. Jestli se bavíme v posledních dvou letech o klesající důvěře v politické strany a o nechuti z politiky, tak to dost souvisí s tím, jakým způsobem prezident vystupuje,“ zhodnotil hlavu státu Kamil Švec.

Těžký oponent a mafiáni na vládě

„Je to naprosto jeden z nejtěžších oponentů. Nám už čtyři roky v redakcích, kde jsem byl, žádný rozhovor nedal a nedá, protože má svoje vyzkoušené kanály. Teď to bude mít těžké na TV Barrandov u manželky svého kancléře, ta jej zmáčkne,“ uvedl za opětovného smíchu studentů Šídlo. „V zásadě od lidí až na výjimky nemůže čekat nepříjemnou otázku. Byl vždy velmi složitý do diskuse. Ten jeho rozvláčný způsob, takové to dlouhé čekání na pointu, kterou už nechcete slyšet.“ A auditorium opět propuklo v hurónský smích. „Tím, jak mluví pomalu, ubírá čas. Jeho taktika rozhovoru je z jeho pohledu velmi dobrá. Není ale měřitelnost dobrého prezidenta. Prezident Zeman bude tak silný, jak silní budou jeho oponenti a kam budou ustupovat. Zvolení prezidenta Zemana je důsledkem rozpadu české politiky v letech 2010–2013. Jenom v Česku se mohlo stát, že v roce 2012 se objevil prezident Zeman, který stál v čele vlády spojené s neuvěřitelným množstvím skandálů,“ pustil se do kauz pražský šéfreportér. „V době, kdy, jak napsal před mnoha a mnoha lety politolog Lukáš Jelínek, nebylo jasné, kde končí státní správa a  začínal organizovaný zločin, kdy na Úřad vlády chodili mafiáni domlouvat kšefty. Tak se mohl objevit člověk, že přinesl poselství, že bude líp a že tady konečně ta korupce bude potlačena. Úplně absurdní situace.“

„K přímé volbě vím, že celá politologická obec protestovala,“ pokračoval Šídlo. „Já se musím přiznat, že jsem pro ni byl, ale asi to bylo trauma z několika zážitků z volby na Hradě, zejména v roce 2008. Protože kdyby tak neprobíhala – tam snad chyběl už jen prodej dětí“, vypustil těžký kalibr za smíchu omladiny, „a pašování zbraní – tak přímá volba nebyla nikdy ve skutečnosti zavedena. Vždycky tady visela ve vzduchu. Vezměte si průměrný věk finalistů prezidentské volby v roce 2013. To bylo něco málo přes 72 let.“ A opět veselý šum v sále. „To byl úplný pozdrav z minulosti,“ a přítomní se opět uchechtli. „To není nic proti Miloši Zemanovi a Karlu Schwarzenbergovi. Každý z nich přesvědčil 2,5 milionu voličů! Všechna čest, ale byl to takový dojezd z minulosti. Až do té přímé volby dojde někdo relevantní, který neprošel frustrovaným obdobím rozpadu české politiky, tak to bude jinak vypadat. Pořád za sebou táhneme devadesátá léta.“

Rosůlek pak sebejistě prohlásil: „Václavu Klausovi se také při těch volbách přezdívalo pisoárový prezident, že byl zvolen díky lobbistům….“ „Musím se ho zastat, ta většina tam byla, ale trochu se s ní obchodovalo,“ bránil Klause Šídlo.

Viník přímé volby: Vlček!

„Kdo opravdu může za přímou volbu prezidenta, tak impuls a spouštěč je Miloslav Vlček,“ překvapil přítomné Švec. Jediný člověk, který byl podle jeho slov v jistém okamžiku chytřejší než Jiří Paroubek. „Nechtěný předseda Poslanecké sněmovny, který to naprosto zkazil a neuměl vést nepřímou volbu na společném jednání Sněmovny a Senátu. To byl zásadní impuls. Přímá volba byla výsledkem jakéhosi trendu, protože je v Polsku, na Slovensku. Ale tam vznikla z úplně jiných důvodů a příčin. Zatímco u nás to bylo z toho zmatku a překvapení.“

Ke kampani a připravenosti Miloše Zemana pak řekl: „Od lidí, kteří mají k tomu blízko, tak vím, že celý den spal a odpočatý šel do televize, zatímco Karel Schwarzenberg, protože byl ministrem zahraničí a jezdil po celém světě a toto podcenil, tam vypadal, jak vypadal, že moc neslyšel a takové ty věci… Není sociální demokrat, který by něco rozdával. Je drsným politikem, který když se má připravit, tak se připraví.“ Rosůlek dodal, že se prezident nezúčastní kampaně, protože má prezidentskou agenturu na objíždění krajů, na což studenti opět reagovali smíchem.

Čínské bojůvky a orgie v Praze

Poté se přihlásila mladá dívka, která chtěla porovnat vliv prezidentů na kurs zahraniční politiky.

Šídlo na to reagoval slovy: „Mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem to v roce 1993 usmiřoval Josef Zieleniec. Chtěl bych ale vyzvednout Václava Klause a poděkovat mu. Jeho zásluha o vstup do EU je nepominutelná a zásadní a může na to být pyšný, protože nebýt jej, nebyli bychom v EU. On podal přihlášku, vyhlásil referendum a neřekl, že bude hlasovat proti. Podepsal jako poslední státník v Evropě Lisabonskou smlouvu.“

„Miloš Zeman má svoji zahraniční agendu takovou, jakou mu dovolí vláda. Tady to nakonec dospělo k naprosto nejostudnějšímu aktu české zahraniční politiky od roku 1990. To byl ten podpis poníženého dopisu čínskému politbyru. Za to, že se člen demokraticky zvolené vlády sešel s dalajlámou. Nejsem dalajlámista a rozumím smyslu vztahu s Čínou, ale – poté, co se tu odehrály orgie nad návštěvou čínského prezidenta“, použil silných slov šéfreportér, „v ulicích Prahy se čínské bojůvky pohybovaly, jako kdyby suplovaly českou policii – tak celá politická reprezentace se shodla, že se omluvíme Číně za v podstatě banalitu. Za toto ponížené gesto od té doby na výtky, že nás prezident táhne někam na Východ,  říkám, že v tom evidentně není sám a že mu tady někdo pomáhá. Samozřejmě vztah k Rusku a ke Krymu, kdy popírá pozici vlády, což je dost neuvěřitelné. Zmínil bych také, že je největší přítel Izraele. Je tam považován za jednoho z nejvstřícnějších státníků. V době, kdy byl na důchodku, tak jej izraelská ambasáda pravidelně zvala do Prahy a skutečně si jej váží. Skutečnost, že nejel na pohřeb Šimona Perése, protože zrovna ležel na pláži na konferenci agenta KGB Jakunina, je jeden z nejskandálnějších počinů v jeho prezidentském úřadu,“ vypočítával prohřešky hlavy státu Jindřich Šidlo.

Miloš Zeman: Na steroidech, nebo nudný akademik?

K přímé volbě na Slovensku Šídlo řekl, že „Kiska není prezident, který spojuje Slovensko. Je sympatický lidem, kteří nemají rádi Miloše Zemana, ale je zjevné, že velkou část Slovenska irituje. Asi ne tím stylem, který má Miloš Zeman, protože on jej má založený od 90. let, že probourá dveře, které se před ním uzavírají. Kiska třeba zkusí kliku.“ A zase se místní uvolněně smáli.

Švec poté vytkl prezidentovi „kauzu Peroutka“: „Dobrý prezident je ten, který najde odvahu říci, že se spletl, že to bylo trochu jinak, že si spletl jméno nebo název článku. A takových příkladů bychom u Miloše Zemana našli víc. Když udělá chybu, tak se neomluví,“ uvedl nabroušeně.

Šídlo k tomu dodal: „Další období nově zvoleného prezidenta v případě Zemana bude tristní. Budeme srovnávat jedno špatné s ještě horším obdobím. Kdyby tam byl jiný, jakýkoliv kandidát, tak se může stát, že se odstřihne od té politiky, že se musí vyjadřovat ke všemu, že mluvčí musí mít tiskovou konferenci každý týden, a to ještě v přímém přenosu všech veřejnoprávních médií. Kdyby tam byl kandidát nepolitický, může to být úplně jinak. Pro všechny další kandidáty je horší sehnat 50 000 podpisů. Pokud bude opět zvolen, tak to bude Miloš Zeman na steroidech. Jiná věc je, nakolik bude mít sílu a při životosprávě... Jeho období je také o tom, že o něm nebylo vůbec slyšet, byl v defenzivě. Můžeme se dočkat velmi nudného akademického prezidenta, který nás pak může zase překvapit.“

Peníze se najdou!

Šídlo poté řekl, že až se objeví nadějný kandidát na prezidenta, nebude mít s penězi problém. „Protože je zájem, aby ty volby dopadly jinak. Celá minulá kampaň byla provázena fake news typu ‚manželka Karla Schwarzenberga má na jeho hradě nacistické obrazy‘. Schwarzenberg šel do toho, aby ještě ve svých letech řekl nějaké věci. Žádný další kandidát nemůže opakovat, že by Edvard Beneš patřil před Haagský soud.“ 

Švec na to: „Kandidát by uspěl, když by to byla úplně jiná kvalita, což by nemuselo být tak těžké.“ Tímto opět rozesmál publikum. „Měl by přinést nějakou přidanou hodnotu, nadstavbu, aby Miloše Zemana předčil.“ Docent politologie Přemysl Rosůlek následně připomněl podle něj velikou obsesi z prezidentské volby, která bude až za rok. Švec dodal: „Už nyní to začíná anti. Mám strach, že místo aby to gradovalo, dojde k nějakému rozmělnění. Mám strach, že většina potenciálních kandidátů začíná stavět svou kampaň na antizemanovství.“

Šídlo pak přítomné překvapil zákulisní politickou hantýrkou: „Když si vzpomenu na Miroslava Kalouska, tak mi vyvstane pojem, který se používá v politice na stranických sjezdech – bahno. Máte jeden pól a druhý pól a mezi tím se přelévá bahno. A to bahno musíte nahnat na jednu stranu. To není výraz neúcty k voličům. Nebude vyšší než šedesátiprocentní účast. Když se Andrej Babiš stane premiérem, může to přimět některé lidi, aby se více zamysleli nad prezidentskou volbou.“

Švec se zahloubal: „Je otázka, do jaké míry odradil prezident Zeman své voliče tím svým vystupováním.“

Mluvčí na tapetě

Závěr hodinu a půl trvající debaty se pak stočil na hradního mluvčího. Šídlo ještě k prezidentovi uvedl, že komunikuje s novináři, aby se vytočili a oni se často nechají vytočit. „On nepotřebuje média kromě svých oblíbených komunikačních kanálů. Oni s Trumpem potřebují média jenom pro to, aby maximálně na veřejnosti snížili jejich vážnost, popírají vliv médií. Pořád přece existuje jejich kontrolní funkce. Udusat je, znevýhodnit a vsadíte na alternativní média, což jsou v případě Zemana Parlamentní listy, a vždy se to jeho sdělení k lidem dostane, a to je celá jeho strategie.“

Kontakt s lidmi a voliči není podle politologa Kamila Švece vůbec nic nového. „Jak objel republiku na začátku roku 1996 s autobusem Zemákem, tak jeho jízdy po krajích nejsou nic jiného než opakováním tohoto turné z devadesátých let. Je to výborná kampaň, velmi dobře promyšlená. Co víc si může prezident přát než se nechat vyfotit na nějakém malém náměstí malého města, které je zaplněné, protože je malé, a pro ten jeho účel to stačí. Babička z Horní Dolní Lhoty strašně ocení, když prezidenta uvidí v okresním městě, protože naposledy tam byl Masaryk… a Václav Klaus, ale ten vrtulníkem.“

A Šídlo na úplný závěr: „Co by ten prezident celé dny dělal? Dá se to pojmout docela rekreačně, když nelítá mezi náměstím, fabrikou a krajským úřadem…“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A je vymalováno: Za skandální článek o roce 68 se omluvila TV, která ho spískala. Smazala ho a autora poslala do háje

14:55 A je vymalováno: Za skandální článek o roce 68 se omluvila TV, která ho spískala. Smazala ho a autora poslala do háje

Poté, co se premiér Ruské federace Dmitrij Medveděv distancoval od skandálního článku, který vybízel…