„Česká společnost je trochu v křeči, tak jako je trochu v křeči celá evropská společnost a vlastně většina vyspělých demokratických zemí v tom překotně měnícím se světě. Britové tápou bohužel hodně, až je to člověku líto vidět,“ poznamenal Pánek s odkazem na brexit.
Země střední Evropy jsou ale oproti Západu v jedné věci specifické. Voliči si často vybírají negativisticky zaměřené politiky.
„Zatímco to tápání je nám společné. Ve většině zavedených západoevropských demokracií kromě zvláštních postav, jako je prezident Zeman, tak se objevují velmi pozitivní silní optimističtí do budoucna hledící politici, kteří představují nějakou protiváhu. Je to třeba (francouzský prezident) Macron, dlouhou dobu to byla (německá kancléřka) Merkelová. Tady u nás takových lidí moc není. Buď jedou ten politický provoz nebo jsou vysloveně negativní, jako je prezident Zeman, nebo nejsou vidět,“ poznamenal Pánek.
Zmatek v nás je posílen tím, že se bojíme hodně věcí. „Bojíme se neznámého, bojíme se cizího,“ doplnil. A přičetl to na vrub déle než 40 let trvající nadvládě komunistů v této zemi.
Tachecí se ho zeptala, kdy bude kandidovat na prezidenta. Dotaz položila takovým zvláštním způsobem. „Vy jednou budete mít na náhrobku napsáno ‚muž, který málem byl prezidentem, ale ještě se nerozhodl‘. Kdy ten čas podle vás tedy vyprší?“ Pánek se rozesmál. „To já nevím,“ odvětil Pánek. „Já nemám ten plán,“ dodal. Má pocit, že za současného rozpoložení společnosti by nedokázal lidi spojovat. „Moje názory o větší otevřenosti České republiky uprchlíkům, o povinnosti dělit se, by většinu lidí odradily,“ řekl Pánek.
Zdůraznil, že nikdy neřekl, že se chystá kandidovat na prezidenta. První český prezident Václav Havel sice před několika lety řekl, že by si Šimona Pánka dokázal představit jako svého nástupce, ale dlouholetý ředitel Člověka v tísni nikdy neřekl, že se hodlá ucházet o křeslo hlavy státu. Přesto se ho na to novináři ptají stále dokola a on stále dokola odpovídá to samé.
„Mé svaté právo je se nerozhodnout,“ podotkl.
„Vaše otázky kolem mé prezidentské kandidatury vždycky trvají tak čtyři až šest minut, je tím pádem potřeba je vydržet a pak se dostaneme k něčemu reálnějšímu, čím žiju teď a co dělám,“ uzavřel toto téma.
Pánek chce prozatím i nadále pracovat pro Člověka v tísni. Organizace připravuje stovky projektů a soutěží s nimi o různé granty. Ve hře je prý asi 300 až 400 projektů. Asi 80 procent peněz Člověka v tísni pochází ze zdrojů mimo Českou republiku. Pánek hledá peníze také u soukromých dárců. Pomoc České republiky prý Člověk v tísni potřebuje především v oblasti propagace.
Dokdy bude trvat Evropská unie?Anketa
Člověk v tísni pomáhal v iráckém Mosulu poničeném islámským státem, ale pomáhal také na východě Ukrajiny, a to na obou stranách fronty. Jak na straně kyjevských vládních jednotek, tak na straně separatistů. V Luhansku pomáhají dodnes, ale do Doněcké oblasti byl Člověku v tísni zakázán přístup. „Je za tím Moskva?“ zeptala se Barbora Tachecí. „To já nevím, pravděpodobně ano,“ odvětil Pánek.
Pánek zdůraznil, že na obou stranách ukrajinské fronty Člověk v tísni pomáhá proto, protože se neřídí ani tak politickou situací, ale tím, kde lidé opravdu potřebují pomoc.
„My pracujeme víc a víc doma poslední dobou, protože ta potřeba je velká. Teď zrovna běží kampaň proti dětským dluhům, pracujeme ve školství, v sociálně vyloučených lokalitách, pracujeme ve školství,“ prozradil. A byl by rád, kdyby do budoucna Člověk v tísni rostl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
