"Před chvílí jsem dorazil autem z Prahy do Štrasburku,“ hlásí svým fanouškům na síti europoslanec s tím, že se pečlivě připravuje na jednání EP. Na jeho plénu, které odpoledne začne, lze prý očekávat i debatu o terorismu. Priority Jaromíra Štětiny jsou ale, jak sám přiznal, jinde.
Zejména si svůj hlas chystá na rezoluci o Kyrgyzstánu, kde zákonem zakázali propagovat homosexualitu. Zákon se jmenuje "O netradičních vztazích“ a ještě neprošel legislativním procesem (aktuálně je v druhém čtení v parlamentu). Štětina je však přesto připraven proti němu pozvednout hlas. "Podle EP tento návrh zákona ohrožuje základní lidská práva tím, že zavádí trestní a správní sankce za jednání směřující k vytvoření pozitivního přístupu k netradiční sexuální orientaci,“ píše na Facebooku. Zaujala jej rovněž terminologie v důvodové zprávě, která hovoří o sodomii a "lesbianismu“.
Další lidskoprávní rezoluce se prý chystá k Pákistánu, kde se prý situace zhoršila zejména po útocích na školáky v Péšávaru. Evropský parlament chce podle Štětiny vyjádřit obavy z napojení některých součástí pákistánské armády i tajných služeb na bojovníky Tálibánu. Státní moc podle něj nesmí podporovat terorismus. Na druhou stranu je však prý alarmující, jak chce stát situaci řešit. "EP také lituje rozhodnutí pákistánské vlády v reakci na útok na školu v Péšávaru odvolat moratorium na trest smrti a vyzývá vládu, aby plně respektovala lidská práva a dodržovala právní stát,“ píše Štětina.
Třetí rezoluce se pak týká Ruska, zejména případu Alexeje Navalného. Ten upozorňoval na korupci v ruské nomenklatuře, a v roce 2013 byl odsouzen k pětiletému vězení v procesu, považovaném za politický. Trest byl nakonec zmírněn a aktuálně je mu uložena povinnost nosit elektronický náramek, monitorující jeho pohyb.
„Rezoluce tento případ dává do souvislosti s dramatickým zhoršením situace lidských práv v Rusku v posledních pěti letech a s přijetím zákonů, které mohou být zneužity proti opozici a občanské společnosti,“ píše Štětina. Tomu se ale rezoluce nelíbí jako „příliš měkká“. Formulace, že Evropský parlament „lituje“ nebo „zdůrazňuje důležitost“, jsou podle něj zcela nedostatečné.
Psali jsme:
Co napsal europoslanec Jaromír Štětina na Facebook:
Pred chvili jsem dorazil autem z Prahy do Strasburku. Odpoledne tu zacina plenum EP. Predpokladam, ze tu nekdo otevre otazku nebezpeci terorismu.
Mimo jine tu budeme tento tyden projednavat tri pripady porusovani lidskych prav. Jsou to tyto:
· Rezoluce o Kyrgyzstánu: zákon o propagaci homosexuality
Rezoluce je zaměřená proti kyrgyzskému návrhu zákona o netradičních vztazích, který prošel 9. října 2014 v národním parlamentu prvním čtením a pokud projde v dalších dvou čteních a podepíše ho president, stane se platným. Podle EP tento návrh zákona ohrožuje základní lidská práva tím, že zavádí trestní a správní sankce za jednání směřující k vytvoření pozitivního přístupu k netradiční sexuální orientaci, kterou ve vysvětlujícím prohlášení definuje jako „sodomii, lesbianismus a jiné formy netradičního sexuálního chování a zakazuje v této souvislosti šíření informací v médiích a na internet a účast na pokojných shromážděních s tímto zaměřením“.
· Rezoluce o Pákistánu, zvláště situace po útoku na školu v Péšaváru
Rezoluce je reakcí na útok Talibanu na armádní školu v Péšáváru 16. prosince, při kterém zemřelo 140 lidí včetně 132 školáků. EP však v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad vazbami pákistánské armády a tajných služeb na některé skupiny Talibánu v minulosti a zdůrazňuje, že státní moc nesmí podporovat žádné formy terorismu a extremismu. EP také lituje rozhodnutí pákistánské vlády v reakci na útok na školu v Péšáváru odvolat moratorium na trest smrti a vyzývá vládu, aby plně respektovala lidská práva a dodržovala právní stát. EP dále zdůrazňuje, že součástí boje proti terorismu musí být odstraňování jeho příčin jako je chudoba, zajištění náboženské tolerance a svobody vyznání a zajištění přístupu ke vzdělání pro chlapce i dívky. EP je dále znepokojen pokračující platností zákonů proti rouhání v Pákistánu a vyzývá pákistánskou vládu k opětovnému vyhlášení moratoria na jejich uplatňování a k jejich přehodnocení a k zajištění bezpečnosti ve školách a k zajištění přístupu ke vzdělání pro chlapce i dívky.
· Rezoluce o Rusku, zvláště o případu Alexeje Navalného
Rezoluce je reakcí na případ ruského novináře Alexeje Navalného, který postupně odhaloval masivní korupci v nejvyšších patrech ruské státní správy, v roce 2013 získal jako nejvýraznější opoziční kandidát 27% hlasů ve volbě moskevského starosty a v roce 2013 byl odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody v procesu, který je považován za politický. V únoru 2014 mu byl trest změněn na domácí vězení a v březnu získal svobodu omezenou povinností nosit elektronický náramek umožňující monitorovat jeho pohyb. Rezoluce tento případ dává do souvislosti s dramatickým zhoršením situace lidských práv v Rusku v posledních pěti letech a s přijetím zákonů, které mohou být zneužity proti opozici a občanské společnosti. Pokud jde o formulace použité v rezoluci, ty jsou dosti měkké a nedůrazné, jako konkrétně: EP “vyjadřuje nejhlubší znepokojení”, “lituje”, “poznamenává se znepokojením”, “zdůrazňuje důležitost”. Jedinou adresnější výzvou je bod 3 rezoluce, v němž EP “naléhá na ruské státní orgány, aby zajistily, že soudní proces v případu Navalného, stejně jako další vyšetřování a soudní řízení proti opozičním aktivistům splňovaly mezinárodně uznávané standardy”.
autor: jav
