Zároveň blahopřál sochaři Váňovi, že si splnil životní sen. „Replika sloupu Staroměstskému náměstí sluší,“ dodal. „Český národ však nebude ani o chlup více nebo méně katolický, zbožný a mariánský, pokud sloup tam stojí, či nestojí; jeho naprostá většina má úplně jiné starosti a preference (a myslím, že to platí i o většině věřících). Už před časem jsem navrhoval, abychom celou kauzu přenechali historikům umění a nepromítali do ní církevnické resentimenty,“ míní Halík.
On sám se byl, dle svých slov, u repliky sloupu tiše pomodlit za uzdravení dějin. „Kardinálu Dukovi, kdyby ještě byl schopen brát vážně odlišné názory druhých, bych poradil, udělat místo triumfalistické parády totéž. Mluvit o smíření a zcela zbytečně provokovat klerikální i antiklerikální sentimenty vnáší do celé věci hořkou příchuť falše. Mezi modlitbou a církevně-politickou demonstrací nostalgie po minulosti je velký rozdíl,“ poznamenal Halík.
„A něco bych chtěl vzkázat i odpůrcům sloupu: Strašit nárůstem moci a vlivu katolické církve postavením sloupu je směšné; někteří její představitelé se o úpadek zbytku vážnosti a morální autority katolické církve v Čechách úspěšně starají sami. Vzpomínám na své učitele a přátele z disentu, katolíky i evangelíky, kteří za úsilí o jinou tvář českého křesťanství platili léty utrpení. Někteří, i když sami trpěli, jsou nepoučitelní,“ uzavřel páter Halík.
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka dnes v poledne mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze, požehnal. Slavnosti předcházela bohoslužba v Týnském chrámu, kam mohli kvůli opatření proti šíření koronaviru jen lidé s pozvánkami, ti ostatní program viděli venku na obrazovkách. V deset hodin se také na náměstí sešli ti, kterým znovuvztyčení sloupu vadí.
Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl sloup v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem.
Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989. Sochař a restaurátor Petr Váňa navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu 23 let pracoval. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Pražské arcibiskupství uvedlo, že během žehnání sloupu uloží sochař Váňa do jeho útrob několik tubusů s dobovými materiály, které se zazdí. Výběr toho, co bude do sloupu uloženo, byl v gesci stavitele sloupu – neziskového spolku „Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze”.
V Praze se dnes a v neděli uskuteční ještě poutní slavnost na Bílé hoře. Bude předzvěstí letošní připomínky 400. výročí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na 300 let ovlivnila osud českého státu.
Není bez zajímavosti, že se do sebe kvůli tomuto sloupu pustili také europoslanec Jan Zahradil (ODS) a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Jde přitom o politiky. kteří se svorně označují za pravicové a konzervativně smýšlející politiky, takže by se dalo čekat, že potáhnou za jeden provaz. Jenže netáhnou.
Ing. Jan Zahradil
Jan Zahradil vystupuje rázně proti novému mariánskému sloupu a svolal dokonce na dnešek onu demonstraci.
„Tak zítra před desátou na Staromáku, pomůžete mi na střídačku držet transparent. Jinak zdůrazňuji, že nejde o aktivitu ODS, ale mou osobní,“ uvedl v pátek na twitteru Zahradil.
Miroslav Kalousek, který se opakovaně přihlásil ke katolické víře, poznamenal, že Zahradilova akce bude v podstatě zbytečná, protože většině lidí bude ukradená nebo jinak řečeno lhostejná.
„Nechci vám brát iluze, ale ze svého okolí vím, že drtivé většině lidí (včetně věřících) je to úplně jedno. Mně taky. Máme jiné starosti,“ vzkázal europoslanci Kalousek.
Zahradil však okamžitě přešel do protiútoku a nařkl Kalouska ze spojenectví s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
„Jinak znovu gratuluji k tomu pěknému ideovému spojenectví s panem Babišem, Schillerovou, Bobošíkovou aj. Také jste to panu Dukovi podepsal jako oni?“ vypálil Zahradil v narážce na pamětní listinu k obnově mariánského sloupu, pod kterou se podepsala Jana Bobošíková, prezident Miloš Zeman či jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
autor: vef