Spisovatel Bohumil Hrabal napsal do Slavnosti sněženek větu: „Jak by tady bylo krásně, kdyby tady nebyly ty strašný vosy.“ Což takhle její parafráze: „Jak by bylo na světě krásně, kdyby na něm nebyli ti strašní politici.“ Míněni jsou politici, kteří v zájmu „bohulibých“ nebo „kšeftulibých“ idejí neustále rozpoutávají nové konflikty a nové války. Zaštiťují se žvásty o demokracii, „jejich“ tedy „našich“ hodnotách a lidských právech. Mají sílu zbraní, ale k ní potřebují občasnou podporu od těch malých, bezvýznamných.

Slabí by se mohli silným vzepřít, kdyby měli kvalitu známou jako mravnost. U českých politiků je bohužel těžko k nalezení. Posluhují v naději, že jejich jméno bude zvěčněno. Protagonista čecháčkismu a vychcánkismu již dostal Ruzyni, ale zbývají mnohá nádraží a v nejhorším i autobusové zastávky. Jen ty čestné doktoráty již jaksi nepřicházejí. Čeští politici tedy mají svoji vinu na situaci, která vyvolala uprchlickou vlnu a tedy i na tom, jak se ji EU snaží řešit.

O tavicím kotlíku

Izraelský historik Šlomo Sand napsal pozoruhodnou knihu „Jak byl vynalezen židovský národ“. V jejím začátku vysvětluje, proč na jedné straně existuje snaha vytvářet a udržovat etnicky čisté státy, kdežto jiné (řekněme stejně bílé) celkem ochotně přijímají další generace příchozích. Nadhazuje tedy velmi aktuální téma.

Sand, byť nepřímo, definuje „melting pot“, tedy pojem spojovaný s přistěhovalectvím do USA. Ten bývá mylně chápán jako proces, v němž se příchozí slijí s ostatními a přijmou zvyky, mravy, kulturu a náboženství nového prostředí. To je omyl, protože jedinou tavící ingrediencí, která je do pomyslného kotlíku dodávána, je náznak, že přistěhovalec je vítán a stane se občanem (třeba Američanem) tím a jen tím, že bude mít stejná práva jako ostatní.

Kanadský přístup

Kanadský oficiální přístup k přistěhovalcům umožňuje, aby se přistěhovalec stal rovnoprávným občanem a přidal se ke generacím, které přišly před ním. Ne snad, že by v Kanadě neexistoval rasismus a xenofobie na úrovni jednotlivců nebo malých skupin. Politici ale musí brát ohled na to, že jejich politické hřiště má velmi různorodé publikum.

Do Kanady, která má kolem pětatřiceti milionů obyvatel, přichází ročně kolem 250 000 přistěhovalců. Ti dostanou právo k trvalému pobytu a práci (Permanent Resident Card). Do získání kanadského občanství mají veškerá práva, kromě toho být volen a volit ve federálních a provinčních volbách a nároku na kanadský pas. Právo pobytu jim může být odňato při spáchání zvlášť těžkého zločinu. Jen malá část imigrantů získává politický azyl. Většina přichází v rámci různých programů nebo z politickohumanitárních důvodů. Za minulý půlrok například přišlo asi 35 000 syrských uprchlíků.