V dolní části Václavského náměstí v Praze se ve dvě hodiny odpoledne sešli účastníci demonstrace, kteří chtěli dát hlasitě najevo, že chtějí dostat možnost kouřit v hospodách. Zákaz kouření nejen v hospodách a restauracích platí od konce května a dokud bylo možné kouřit na restauračních zahrádkách, situace v restauracích nemusela být nijak napjatá. Někteří provozovatelé podniků si však i tak stěžovali, že jim ubyli hosté. Se zhoršením počasí a s poklesem venkovních teplot se jejich situace zřejmě ještě zhorší.
Po odstranění zákazu kouření v restauracích však volají nejen mnozí provozovatelé restaurací, ale lidé z různých částí společnosti. Svědčí o tom ostatně i uvedená demonstrace, které se zúčastnila velmi pestrá směsice lidí. Dorazil např. spolupracovník druhého českého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl. Vedle něj se akce účastnili fanoušci hudební skupiny Ortel, motorkáři, fotbaloví fandové, ale i příznivci alternativní kultury, kteří na akci dorazili mnohdy posíleni alkoholem či jinými omamnými látkami.
V pestré směsici účastníků byl k vidění také Vlastimil Pechanec, v roce 2003 odsouzený na sedmnáct let za rasově motivovanou vraždu svitavského Roma Oty Absolona. Ubodal ho na diskotéce. V roce 2014 byl Pechanec propuštěn. Dodnes trvá na tom, že vraždu nespáchal.
Po druhé hodině odpolední v dolní části Václavského náměstí v Praze postávalo asi 250 lidí. Nesli si s sebou různé transparenty. Nechyběly na nich nápisy jako „Chceme svobodu – nechte nás kouřit", „Vládo, neber nám svobodu – za to tě neplatíme“, a tak podobně. Bylo znát, že demonstraci věnovali pozornost nejen Pražané, ale i občané z dalších koutů země. Velmi hlasitě se projevovala především skupinka ze severočeského Mostu. Z jejich tábora se hned od počátku ozýval pískot a halas.
Kdosi na demonstraci přinesl také figuríny ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) a jeho náměstkyně Lenky Tesky Arnoštové (ČSSD), která patří k nejdůraznějším zastáncům protikuřáckého zákona. Z davu se směrem k figurínám ozýval pokřik „Hoďte je do Vltavy“. Drobný detail pro dokreslení, figurína ministra Ludvíka si užívala cigaretku.
Mezi demonstranty vlálo asi deset českých vlajek. Atmosféra na akci byla těhotná očekáváním.
Asi o půl třetí se účastníci akce vydali na pochod Prahou. Přešli z Václavského náměstí na Palackého náměstí a cestou skandovali hesla „Chceme svobodu“, nebo „Nechte nás kouřit“. V jednu chvíli se davem rozezněla výzva „Češi, pojďte s námi, Češi, pojďte s námi“. Dav vyloženě burácel při pochodu ulicemi. Lidé volali také „Demonstrujeme i za vás“. A k účastníkům akce se skutečně několik lidí přidalo. Z původních asi 250 skandujících se dav rozrostl možná až na 350 lidí.
Všechny spojovalo jedno téma. Žádali, aby v hospodách skutečně směli znovu kouřit. Jak se ukázalo o něco později, v průvodu nechyběli ani nekuřáci, kteří se dožadovali téhož práva nikoli pro sebe, ale pro kterékoli své spoluobčany.
Fotogalerie: - „Chceme svobodu, nechte nás kouřit!“
V čele průvodu byli čestně neseni již zmíněný kouřící ministr Ludvík a jeho náměstkyně Arnoštová. Tedy jejich figuríny.
Když demonstranti dorazili na Palackého náměstí v Praze, došlo na projevy, na zpěv kapel, ale také na klasickou politickou agitaci. Svůj předvolební stánek měli na Palackého náměstí třeba Realisté Petra Robejška. Nedaleko od nich stál také stánek jedno z prezidentských kandidátů Petra Hanniga. Toho reprezentoval jeho mluvčí Adam B. Bartoš, známý extremista. Hannig dal v minulosti najevo, že by rád pokračoval v politice Miloše Zemana, jen by byl ještě kritičtější k Evropské unii. Ani Hannig, ani Realisté však nebyli hlavními tvářemi akce.
Mgr. Petr Hannig
Přestože skupina účastníků byla velmi pestrá, nedocházelo mezi nimi ke sporům. Odpor proti zákazu kouření byl evidentně silnější, než jakékoli rozbroje, které by možná za jiných okolností dovedly účastníky akce až k potyčkám. Na Palackého náměstí po vzájemném antagonismu nebylo ani památky. Jeden z řečníků ostatně prohlašoval, že je mu jedno, zda na akci dorazili stoupenci pravice, levice, nebo lidé, kteří nejsou nijak politicky vyhranění. Každý má možnost vyjádřit svůj nesouhlas se zákonem o zákazu kouření. Jak? Třeba podpisem petice.
To už není sranda, už můžeme mít svého prezidenta
„Už máme 53 tisíc podpisů, to už není sranda, to už můžeme mít svého prezidenta,“ upozornil politiky na dálku jeden z mužů promlouvajících k davu. Další řečník přítomným oznámil, že je sice nekuřák, ale protikuřácký zákon mu zavání totalitou, proti které je třeba protestovat. „Já jsem nekuřák, ale tenhle zákon mi zavání totalitou,“ hřímal. K odporu proti totalitě prý patří také poslech rockové muziky. A proto na akci zazněly třeba skladby skupiny Judas Priest.
Další z řečníků upozornil, že každý normální občan je tvrdě potrestán, pokud něco provede, ale když něco nesmyslného provádí stát, nic se neděje. Stát se přece může chovat jako rozmazlený fracek a většinu společnosti to nechává v klidu. Ale naštěstí ne všechny. Zákazem kouření v restauracích to bohužel rozhodně nemusí skončit. Může prý následovat zákaz kouření v autě, poté zákaz kouření v pronajatých bytech a kdoví, kde to skončí.
O slovo se přihlásil také majitel hospody, který si rovněž nebral servítky. „Zákaz kouření je nesmyslný zákon. Nevidím důvod, proč by dneska kuřáci měli stát před hospodami jako socky,“ volal na dav. A dočkal se potlesku. Zato když v projevech padalo jméno náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové, ozýval se pískot a odsuzující řev. Nemalá porce kritiky směřovala např. také na premiéra Bohuslava Sobotku nebo na lídra ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslava Foldynu.
Ke slovu se dostala také majitelka hospody, která si postěžovala, že tenhle zákon v lidech probouzí to nejhorší – především udavačství. K ní do hospody prý chodí zákazníci, kteří kontrolují, jestli náhodou v podniku někdo nekouří a pokud mají dojem, že ano, tak prý s chutí udávají. „Ale nedejte se. Jestli nás tu dneska bylo tisíc, tak příště nás tu bude deset tisíc,“ pronášela k davu o několika stovkách hlav.
Psali jsme:
autor: Vít Hassan
