Pohledem na pondělní Události, komentáře České televize, v nichž se opět „blýskl“ moderátor Lukáš Dolanský, otvírá Petr Žantovský svůj pravidelný přehled nejzajímavějšího mediálního dění uplynulého týdne. „Nejprve bych se ale zastavil u vystoupení slovenského ministra zahraničí Lajčáka, který se vyjadřoval k budoucnosti Evropské unie, Brexitu a podobně. Když jsem ho poslouchal, tak jsem se velmi silně zamýšlel nad tím, jaký je rozdíl mezi českou a slovenskou politickou reprezentací a čím to je, že ta naše vypadá tak, jak vypadá, zatímco ta slovenská vypadá úplně jinak. Co tím myslím? Pan ministr Lajčák mluvil za prvé slovensky, to znamená bez frází, floskulí a jiných slovních parazitismů, které známe z řečí našich reprezentantů, zejména pana premiéra, který už zapomněl, jak vypadá normální čeština a už mluví jenom takovou bruselskou zparchantělou úředničtinou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
U předsedy české vlády Bohuslava Sobotky je proto v zásadě úplně jedno, o čem mluví. „Vždy totiž použije stejná slova, jenom v jiném pořadí, a ta slova nic neznamenají. To je totální vyprázdněnost v politické komunikaci, kterou předvádí zejména pan Sobotka, ale nejen on, také pan Dienstbier a další. Ve srovnání s těmi slovenskými politiky – a je úplně jedno, jestli jsou zleva, nebo zprava – by to opravdu stálo za nějakou dlouhodobější sledovací a porovnávací studii, jakým způsobem se politici na podobné úrovni – ministři zahraničí, ministři vnitra – vyjadřují ke stejné věci. Poněvadž z vyjádření pana ministra zahraničí Slovenska jsme pochopili naprosto přesně i my, co nežijeme na Slovensku, co máme menší vhled do slovenských reálií nebo ho máme jenom zprostředkovaný přes česká média, která zkreslují, zejména tehdy, když se jim to nelíbí, o co slovenské vládě jde, jaký je její postoj a jakým způsobem se vyrovnává s tím, co si myslí slovenský občan,“ tvrdí mediální analytik.
S alibismy a vytáčkami začala garnitura lidí typu Špidly
Byl velice mile překvapen tím, na jak vysoké úrovni a na jak srozumitelné vlně se ministrovo vystoupení neslo. „A trošku mi bylo líto, že u nás takové politiky nemáme. Když se nad tím zamyslíme z novodobě historického hlediska, tak taková rétorika zněla v české politice naposledy tak někdy na přelomu tisíciletí. Jakmile nastoupila k moci garnitura lidí typu pana Špidly, ale i pana Nečase a dalších, to je jedno, jestli zprava, nebo zleva, tak se fakta začala nahrazovat floskulemi, jasná vyjádření různými alibismy a vytáčkami. Občan se v tom nejprve ztrácel a posléze k politikům ztratil zbytky důvěry. To asi není úplně optimální situace, jakou tu máme, to na Slovensku je občanská diskuse o politice mnohem zajímavější,“ upozorňuje Petr Žantovský.
V rozhovoru se slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem bylo znát, že se moderátor vůbec nechytá a není schopen reagovat na jeho věcná, kategorická prohlášení. „Ti naši redaktoři jsou vlastně obrazem našich politiků. Jak poslouchají fráze, co z politiků padají, tak je podobnými frázemi oslovují ve svých otázkách a ve výsledku je to zapouzdřené do nicneříkajícího nekomunikování. Výsledkem těch komunikací je zpravidla totální faktická nula. V tomto případě bylo zjevné, že se pan Dolanský není schopen vůbec rovnat s racionalitou slovenského ministra a bylo to vidět například na otázce, kterou jsem si zapsal, protože ta mě opravdu dostala. Když se bavili o Brexitu, tak se pan Dolanský zeptal pana ministra Lajčáka, cituji: Neměl by Brexit Velkou Británii bolet?“ připomíná mediální odborník.
Moderátora zajímalo, zda by Brexit neměl Brity bolet
Přiznává, že chvilku lapal po dechu a snažil se tu otázku pochopit, jak byla míněna, zda to byl špatný vtip, nebo jestli má moderátor nějaký protibritský zájem, nebo co to mělo znamenat. „A pak jsem pochopil, že to byl prostě blábol. Jeden z mnoha stovek, z milionů blábolů, které se na nás sypou z České televize. Prostě co moderátora první napadne v duchu toho, jak nastavili ty události očima Davida Borka, zprávy očima a tak dále, tak tohle je svět očima pana Dolanského. Prostě ho v tu chvíli napadla tahle nesmyslná otázka, tak ji vyslovil. Úplně jedno, že to bylo v kontextu s šéfem slovenské diplomacie, tedy s osobou na poněkud jiné úrovni než je pavlačová paní Blažková, které by se tahle otázka možná líbila, možná by i zateoretizovala na téma, jak má Británii co bolet, jestli klouby, nebo Brexit, ale to byl najednou úplně jiný svět. Najednou jsme se propadli z nejvyšších pater normální lidské i politické komunikace do totální žumpy nemyšlení, hlouposti, samolibosti, arogance,“ míní Petr Žantovský, že to dává poměrně trefný obraz žurnalistiky v České televizi.
Psali jsme:
Přemítá nad tím, proč by měl Spojené království Brexit bolet. „Jenom proto, že si to přeje Dolanský, Sobotka, Merkelová nebo Hollande? U toho by se to vzhledem k tisíc let trvajícímu francouzsko-britskému nesouladu dalo pochopit. Ale u Dolanského? To jsou úvahy naprosto absurdní. Místo abychom si přáli, aby Brexit nepřinesl nikomu problémy, ani Angličanům, ani zbytku Evropy, místo abychom si přáli, aby se nastavily nové parametry spolupráce, vždyť bez Anglie být Evropa nemůže, a všichni to vědí, Evropa i Anglie. Ale Britové se jasně vyjádřili, že nechtějí být v soustátí, které vytváří paní Merkelová podle bruselských vzorců. To je jejich svaté právo. A jejich svaté právo zároveň je, aby žili, pokud možno spokojeně, vyrovnaně, ekonomicky i lidsky bezproblémově, ale panu Dolanskému by se líbilo, kdyby Británii a Brity jejich svobodné rozhodnutí bolelo. No kde to jsme? Myslím, že jsme na konci všeho, čemu by se v normální společnosti dalo říci žurnalistika,“ poznamenává mediální analytik pro ParlamentníListy.cz.
Guerillové útoky má poslankyně TOP 09 za pokojné protesty
U stejného pořadu, který pokládá za obzvlášť „vydařený“, zůstává i další glosou. „Perlila tam moje oblíbená poslankyně Langšádlová, kterou sleduju s neobyčejným zaujetím, protože má na tváři nalepený stále ten úsměv, co ji naučili mediální trenéři, a to ať mluví o zabitých dětech někde na Blízkém východě nebo o krmivosti dojnic nebo o čemkoli jiném, je úžasné, co ten mediální trénink dovede. Paní Langšádlová je odbornice na všechno a tentokrát se ukázala jako odbornice na syrský konflikt. Prohlásila naprosto apodikticky, aniž by se zdržovala nějakým vysvětlením té věty a samozřejmě aniž by ji moderátor jakkoli vyzkoušel z toho, co tím myslí a proč to tvrdí, cituji: ‚Asad zaútočil na vlastní obyvatelstvo, které proti němu pokojně protestovalo.‘ To jsou míněny ty protivládní guerilly islamistů a jiných partiček jako an-Nusra a podobně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mgr. Helena Langšádlová
Nejprve se pouští do rozboru části věty, že Bašár Asad zaútočil na vlastní obyvatelstvo. „Mám za to, že to byla jen část obyvatelstva spolčená v těch guerillách, které jsou mimochodem zčásti vedeny bývalými Asadovými ministry z jeho předchozích vlád, takže tam jde o nějaké vracení bývalých křivd a ryze mocenský boj. V jádru problému nebylo nějaké velké lidové hnutí, ale mocenský boj, který zneužil určitých prvků masové nespokojenosti. To je věc jedna, kterou paní Langšádlová pomíjí, protože to je pro ni příliš sofistikovaná informace. Tak s tím, že Asad zaútočil na vlastní obyvatelstvo, jsme se vyrovnali, a teď druhá část té věty ‚které proti němu pokojně protestovalo‘. Tak nevím, jestli pokojným protestem lze nazvat ty guerillové útoky, ty vraždy, ty nálety rozmanitých nevím odkud vzatých zbraní,“ podivuje se mediální odborník slovům poslankyně TOP 09.
Do hlavního souhrnu zpráv se vejde hradecký stadion i vysvěcení kostela
V té souvislosti zmiňuje, že Al-Káida byla vyzbrojena Spojenými státy, teroristická albánská armáda UČK byla rovněž vyzbrojena a vycvičena USA. „Tak možná tohle pokojné obyvatelstvo demonstrovalo těmi raketami pokojně, ale ti mrtví na konci by asi vyprávěli o něčem trošku jiném. A teď abych trochu zlehčil tu absurditu, která vypadla z paní Langšádlové, tak mi to připomnělo takový starý komunistický vtip, jak se říkalo, že došlo ke konfliktu na sovětsko-čínských hranicích a čínské tanky zaútočily na pokojně orající sovětské traktory, avšak sovětské traktory palbu opětovaly. Tak to slovo pokojně mi připomnělo tenhle starý vtip a mám pocit, že to bude nějak podobně jako s těmi sovětskými traktory. Moderátor České televize nechal paní Langšádlovou říkat všechno, co ji napadlo. Ale ono je to možná dobře, protože pak si člověk udělá opravdu objektivní obrázek, jací ti politici opravdu jsou, k čemu jsou schopni a jak se vyjádřit, a zda má, nebo nemá smysl je brát vážně,“ domnívá se Petr Žantovský.
V České televizi ho zaujal na státní svátek zpravodajský pořad ve 23 hodin, od něhož lze očekávat, že by to měl být denní souhrn těch nejdůležitějších událostí. „Dovolím si zarecitovat některé zprávy. Tak začnu tou o výstavbě nového stadionu v Hradci Králové. To je úžasná zpráva, zajímá všechny hradecké fotbalisty, možná i některé fotbalové diváky. Další zpráva o střelbě na střední škole kdesi ve Spojených státech. To je smutná zpráva, ale hodně daleko od nás a celkem bez jakékoli souvislosti s naší realitou, jak tady dnes žijeme, protože ten střelec byl zřejmě zamindrákovaný student, a ne islámský terorista. Další zpráva: vysvěcení kdysi vyhořelého kostela v Mírovicích na Písecku. Při vší úctě k obci Mírovice to je zpráva do místního zpravodajství, maximálně do regionálních zpráv vpodvečer, ale nejsem si jistý, že to je správná zpráva do hlavního zpravodajského souhrnu,“ poukazuje mediální odborník.
Ideovým odpůrcům už se v ČT nebude nadávat, ale bude se o nich mlčet
Tyto zprávy připomínaly zpravodajské souhrny z poloviny sedmdesátých let, kdy se bojovalo o zrno. „A nejdůležitější informace byly o tom, že nějaká dojička vydojila z krávy o litr víc a nějaký kombajnér sklidil o metrák více pšenice. To byly nejdůležitější zprávy na světě a vedle toho jsme se samozřejmě nedozvídali, co se kde děje, jaké rakety jsou kde rozmístěny, kdo míří na nás, na koho míříme my, co se děje v mezinárodní diplomacii. Samozřejmě jsme se ani nedovídali, že na nějakém náměstí proběhla demonstrace proti komunistickému režimu. Ačkoli demonstrace nebyly příliš navštěvované, ale o to větší odvahu to vyžadovalo od lidí, co se jich zúčastňovali. To se nebavím o dění těsně před rokem 89, kdy už to bylo masové, protože bylo všechno na spadnutí. A úplně podobně se chová Česká televize dnes, kdy máme výstavbu stadionu, vyhořelý kostel a střelbu na druhém konci světa, ale ani jednu informaci o tom, že se toho dne na několika místech v České republice – v Praze, v Mostě, v Ostravě a jinde – konaly demonstrace proti hromadné migraci muslimů,“ poznamenává Petr Žantovský.
Vyvozuje z toho, že Česká televize zřejmě pochopila, že se teď už nebude ideovým odpůrcům nadávat, nebudou se démonizovat, nebude se jim nasazovat psí hlava, ale nastaví se cenzura mlčením. „Takže o tom, že proběhly nějaké demonstrace, bylo v tomto souhrnu zpráv informací přesně se rovnajícím nule. Ty demonstrace přitom nepřeceňuji, jistě to nejsou masové akce, jsou to stovky lidí, někdy tisíce, nejsou to statisíce, není to Letná v prosinci 89, ale může se stát těmhle hochům, co teď budují podobně tu naši současnou vylhanou virtuální realitu, že z těch stovek se stanou časem tisíce a z těch tisíců statisíce a bude to pro změnu bolet ty, kteří dnes mlčí o těch stovkách. Protože mlčet se nemá o žádném občanském názoru, pokud není v rozporu se zákonem,“ konstatuje mediální analytik.
Přišlo asi jen pár kamarádů z pražské kavárny, tak to na reportáž nevydalo
Na takové svolané srocení lidí může každý jít, či nejít, ale rozhodně má každý právo jako poplatníka koncesionářského poplatku dozvědět se o tom, že se něco takového uskutečnilo, „Když už to neříkají dopředu, nechovají se jako svolavatelé, tedy ne jako u jiných akcí, kdy nabádají diváky, aby nezapomněli jít na koncert kapely Lucie, a podobně se ta televize chová někdy i v politickém kontextu. Chápu, že nesvolává na demonstrace pana Konvičky, ale měla by o nich alespoň informovat, což nečiní. Z přehledu očekávaných událostí 28. září vím, že se měla konat i jakási demonstrace v Ibsenově ulici údajně za solidaritu s uprchlíky. Ani o ní jsem se nedozvěděl z České televize. Tak to může znamenat buď to, že se nekonala, nebo že tam byli jen svolavatelé a nějakých pět kamarádů z pražské kavárny a že to byla nepovedená akce, takže Česká televize je tak decentní, že o nepovedených akcích svých kamarádů neinformuje. To je také možné a je to také informace o České televizi,“ podotýká Petr Žantovský.
Stejně tak měla proběhnout v Praze na náměstí Republiky demonstrace za setrvání České republiky v západních strukturách. „Nevím, proč demonstrujeme za něco, co je samozřejmost, protože v západních strukturách jsme jak geograficky, tak politicky a geopoliticky, jsme členy NATO, jsme členy Evropské unie. Nevidím nejmenší důvod, proč za toto demonstrovat. Ledaže by tomu bylo tak, jak jsme kdysi demonstrovali za mír a demonstrativně jsme se hlásili k táboru míru a socialismu a se Sovětským svazem na věčné časy, tak to by mohlo odpovídat, tahle paralela by se tu dala najít. Nicméně ani o takové demonstraci jsme se z České televize nedozvěděli ten den v souhrnu ve 23 hodin. Tak já myslím, že někde je chyba, a ta chyba je nepochybně u České televize,“ upozorňuje mediální odborník.
Sprška žalovatelných výrazů v podání novináře Reflexu
Na závěr si nechal výměnu názorů mezi svým bývalým kolegou z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petrem Štěpánkem a novinářem Jiřím Doležalem z Reflexu. „Štěpánek reagoval na zveřejněnou zprávu nizozemské vyšetřovací komise, jaký typ zbraně sestřelil malajsijské dopravní letadlo nad Ukrajinou a že to byl ruský raketový systém Buk a že byl zřejmě odpálen z ukrajinského území někde kolem Donbasu, na svém Facebooku způsobem, který mi přijde docela logický. Píše, že je v podstatě jedno, jestli příslušný knoflík, co odpálil tu raketu, stiskl ten či onen, z jedné nebo z druhé strany, podstatné je podívat se, komu to posloužilo, případně se podívat, kdo spustil celou tu válku na Ukrajině a proč. A dospívá k závěru, že válka na Ukrajině byla výsledkem zbytečně uspěchaného úsilí západních struktur, aby honem rychle porušily ony gorbačovsko-bushovské dohody o nedotknutelnosti neutrality Ukrajiny a neposouvatelnosti západních hranic bývalého Sovětského svazu směrem na východ, aby dostaly honem rychle Ukrajinu pod západní kuratelu,“ zmiňuje Petr Žantovský.
Není těžké si vzpomenout, že Majdan začal tím, že tehdejší prezident Janukovyč odmítl formulaci přístupových dohod k Evropské unii a co pak následovalo. „A v důsledku tohoto diplomaticko-politického nátlaku došlo k válce na Donbasu, došlo k připojení Krymu k Rusku a došlo mimo jiné také k tomu atentátu na malajsijské letadlo. Zhruba tohle, trošku stručněji, píše Petr Štěpánek na svém Facebooku. A na to reagoval známý redaktor Doležal v Reflexu naprosto nehorázným útokem, který je plný žalovatelných výroků. Tak pan Štěpánek je podle něj totální žumpa, uslintnul si na svůj Facebook, je to od něj hovadské, cynické a sprosté prohlášení, jeho vyjádření je čirý kretenismus, je blbečkem z bývalého ruského satelitu, pak je mravním kreténem, to už je asi šesté žalovatelné hodnocení jednoho nepříliš dlouhého textu,“ čerpá mediální analytik z plejády obhroublých výrazů novináře Reflexu.
K bulvarizaci a žumpoizaci mediálního prostředí přispívá i mainstream
Vypadá to, že vůbec nepochopil smysl Štěpánkovy glosy na Faceboku, která není o tom, že je jedno, že při tragédii zahynulo téměř tři sta lidí, ale podstatné je, že byla důsledkem války, kterou rozpoutal někdo ze svých cynických politicko-ekonomických zájmů. „A Štěpánek si dovolil ukázat na toho, kdo to podle něj je. Podle něj to jsou Spojené státy spolu s Evropskou unií. Na tenhle názor má pan Štěpánek svaté právo, zejména proto, že ho dokládá docela přesvědčivě popisem vývoje k Majdanu. Takže tomu rozumím, zatímco pan Doležal naopak ukázal, že to vyjádření nepochopil, nebo že ho nechtěl pochopit. Pro něj bylo důležitější si kopnout do pana Štěpánka, který mu není sympatický. To je zase zpráva spíše o panu Doležalovi a o časopisu Reflex, který se z kdysi dávno velmi významného a normotvorného společenského časopisu, který v počátku devadesátých let udával trend české žurnalistiky, dnes stal naprosto odpudivým pistolnickým plátkem, alespoň ve výkonech některých redaktorů, třeba pana Doležala,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zároveň je to ale i jistý signál o tom, proč jdou tištěná média s nákladem tak dolů a proč lidi méně a méně zajímají. „A k tomu se hodí ještě říci, že až si bude zase někde nějaký dobromil v médiích stěžovat, že důsledkem dnešního internetového žurnalismu je bulvarizace a žumpoizace mediálního prostředí, tak ať si přečte výplody lidí, kteří působí ve standardních mainstreamových médiích. Reflex je standardní mainstreamové médium a stává se touhle stokou nenávisti, osobních výpadů, žalovatelných výroků, pomluv a tak dále. Myslím, že to zase Reflex nastavuje nějaká hodnotová měřítka. Takže až bude někdo někde vinit internetovou žurnalistiku z těchhle tendencí, tak ať si nejprve zamete před svým vlastním prahem a podívá se na to, kdo dělá ze čtenářů lidi se sníženou etickou nebo estetickou laťkou,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
