U libereckého památníku obětem komunismu se sešli lidé v podvečer 21. srpna 2019, aby vzpomněli události staré padesát jedna, respektive padesát let. Jako první promluvil hlavní organizátor z Milionu chvilek pro demokracii, středoškolský student Matyáš Moc. „V řadě lidi tyto dvě události vzbudily pocit hořkosti ze zrady domnělých spojenců a následně z nás samotných,“ upozornil.
Češi stříleli do Čechů. Pachatelé nebyli nikdy potrestáni
Poté přečetl prohlášení Milionu chvilek. V něm se připomíná, že 21. srpna 1968 šlo o největší vojenskou akci po druhé světové válce. O rok později komunistická moc očekávala protesty obyvatel, a tak umístila do velkých měst nebývalou sílu vojska, příslušníků Sboru národní bezpečnosti a členů Lidových milicí. „Zásahy těchto složek přinesly mnoho zraněných, a dokonce i pět obětí na životech. Odpovědnost za tyto zásahy proti občanům má vedení komunistické strany. Jsou odpovědní za to, že Češi stříleli do Čechů. Střely zabíjely mladé lidi, nejmladšímu bylo čtrnáct let. Pachatelé nebyli nikdy nalezeni, natož potrestáni,“ uvádí se v prohlášení, které také konstatuje, že o den později, 22. srpna 1969, byl schválen takzvaný pendrekový zákon, který tyto tvrdé zásahy proti demonstrantům legalizoval a zavedl další tvrdé postihy.
„V posledních týdnech podobný model – zbít, zavřít, zastrašit – opět aplikuje Rusko proti občanům pokojně demonstrujícím za svobodné volby. Už se objevují i snahy o opětovné zavedení cenzury, zakázat přístup na zahraniční internet z Ruska. Tyto kroky zaslouží odsouzení,“ předčítal prohlášení Matyáš Moc. „Dnešní naši vládu nepřímo ovládá komunistická strana, na jejíž parlamentní podpoře je vláda závislá. Strana, jež se nevymezila vůči činům Komunistické strany Československa. Strana, jejíž vedoucí funkcionáři činy zločinného komunistického režimu veřejně relativizují a snižují jejich závažnost. Za tento stav nese plnou odpovědnost vydíratelný trestně stíhaný premiér a prezident, který tohoto premiéra podporuje,“ konstatuje se v prohlášení.
Nedopusťme, aby politika byla svinstvo
Poté promluvil bývalý poradce Václava Havla a pamětník srpnových událostí Jan Šolc. „Máme v Česku pocit, že když se jednou vyhrálo, tak už to tak bude. Je to třicet let, co vynikající psycholog Slavomír Hubálek napsal: v této zemi žije pětina pitomců, tak co byste chtěli. Před půl rokem totéž řekl Radkin Honzák. Myslím, že je to jen odreagování se od určitého pocitu, jak snadno se někdo nechá získat, zmanipulovat. Mám pocit, že Miloš Zeman i Andrej Babiš mají své jisté. Tu třetinu mají jistou a oni ji udrží. Je potřeba, aby se lidé, kteří mají jiný názor, takto scházeli,“ řekl mimo jiné. „Často slýchám, že politika je svinstvo, a proto do ní nepůjdeme. Ale politika je tu s námi a nikdy to nebude jinak. Je to umění spravovat společnost a vládnout. Jinými slovy nedopusťme, aby politika byla svinstvo. Musíme se jí věnovat a přemýšlet nad tím, komu dát důvěru. A děkuji vám za tuto úžasnou účast, která nás nabíjí,“ konstatoval.
Dále promluvil vysokoškolský student Vojtěch Miler zabývající se historií. Ten připomněl srpen roku 1968, kdy k nám vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy a ta sovětská tu zůstala. „Údajně to mělo být dočasně. Všichni ale tušili, že to dočasně mělo trvat navždy,“ upozornil a připomněl, že ještě další rok byl rokem nadějí. „V lednu 1969 se obětoval Jan Palach a znovu probudil zvolna usínající společnost. Byl to hrůzný čin, ale svůj účel splnil. Komunistický režim se všemožně snažil Palachovu památku zašlapat a chtěl, aby se na jeho čin zapomnělo,“ řekl Vojtěch Miler. Poté přišel srpen 1969, roční výročí okupace. „Do větších československých měst se začaly stahovat ozbrojené složky československého státu. Komunistický režim se bál svých občanů. Tušil, že mnozí Češi a Slováci s okupací nesouhlasí a dají svůj názor najevo. Skutečně se tak stalo,“ konstatoval.
Psali jsme:
Po roce opět tekla krev. Pět Čechů bylo zavražděno
A to i v Liberci, kde rok předtím, 21. srpna 1968, okupační vojska zavraždila devět občanů Liberce. Rok na to se tu sešla početná skupina lidí, která chtěla jejich památku uctít. „Před radnicí vzniklo spontánní pietní místo. Ale náhle se objevily technické služby města a položené květiny a svíčky začaly vidlemi házet na přistavené nákladní vozy. Poté na místo dorazily Lidové milice a SNB a začaly shromážděné rozhánět pendreky a slzným plynem. To se dělo až do večera,“ připomněl, přičemž jinde to bylo ještě horší. „V Praze a v Brně začaly ozbrojené složky státu pálit ostrými do občanů. Tekla tu znovu po roce krev. Pět Čechů bylo zavražděno. Za zločiny nese plnou zodpovědnost komunistická vláda,“ zdůraznil.
Právě dnes je podle něj třeba si připomínat, čeho je komunistický režim schopen. „Pro moji generaci je nepředstavitelné, že na hranicích byly dráty pod vysokým napětím, že se nesměla přejít hranice. Že se nesmělo říci, co si člověk skutečně myslí. Že se ze školy vyhazovalo, protože vaši rodiče měli nevyhovující původ, nebo nepohodlné politické názory. Otevřeně říkám, my už to tady znovu nechceme,“ zakončil Vojtěch Miler.
Pietní místo u liberecké radnice 21. 8. 2019 se jmény devíti občanů Liberce, kteří zahynuli 21. 8. 1968. Foto: Oldřich Szaban
Mnoho lidí je společenskými poměry v naší zemi zneklidněno, zklamáno, či dokonce znechuceno
Na závěr vystoupil náměstek libereckého primátora Ivan Langr, který svoji řeč složil z citátů Václava Havla, jen je adresoval současnému premiérovi a prezidentovi. „Vážený pane prezidente Zemane, vážený premiére Babiši. Náš život ztratil jakýsi vyšší úběžník a my se nezadržitelně rozštěpujeme. Stále hlouběji odcizeni světu, lidem, i sobě samým. Jsme jako ten Sisyfos. Valíme balvan života na kopec jeho iluzorního smyslu, aby se vzápětí skutálel zpět do údolí své vlastní absurdity,“ přečetl Langr úryvek z Havlova Vyrozumění z roku 1965.
„Mnoho lidí je společenskými poměry v naší zemi zneklidněno, zklamáno či dokonce znechuceno. Mnoho lidí si myslí, že demokracie nedemokracie opět jsou u moci lidé nedůvěryhodní, kterým jde více o vlastní prospěch než o zájem obecný. Mnoho lidí je přesvědčeno, že poctiví podnikatelé jsou na tom špatně, zatímco podvodní zbohatlíci mají zelenou. Převládá přesvědčení, že se v této zemi vyplácí lhát a krást. Že mnozí politici i státní úředníci jsou úplatní, a že politické strany, ač všechny bez rozdílu krásně mluví o svých čestných úmyslech, jsou tajně manipulovány podezřelými finančními skupinami. Stále více lidí je stále více znechuceno politikou, kterou činí pochopitelně a právem za tyto všechny nedobré věci odpovědnu. A my všichni bez ohledu na to, že si nás svobodně zvolili, se jim stáváme podezřelými, ne-li přímo protivnými,“ uvedl Langr z Havlova projevu z 9. prosince 1997 z Rudolfina a přečetl ještě několik Havlových citátů.
Liberecká vzpomínka na srpnové události. Foto: Oldřich Szaban
Následně se shromáždění lidé vydali na pochod, který od památníku obětem komunismu prošel centrem Liberce až k zastávce pojmenované po libereckém chartistovi René Matouškovi. Tady se přítomní rozešli, řada z nich však ještě zamířila k liberecké radnici, kde si poslechli koncert s písničkami Karla Kryla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
