Reportáž: Terénní expert Člověka v tísni podrobně vyprávěl o Sýrii, Asadovi a Turecku. Jinak, než byste možná čekali

17. 2. 2016 8:34

„O umírněné opozici tady nelze mluvit,“ řekl Tomáš Kocián, vedoucí misí Člověka v tísni během své pondělní přednášky Uprchlíci ze Sýrie a Iráku, Islámský stát a Evropa, která se konala v Pražském literárním domě. Konflikt v Sýrii je velmi složitá záležitost, která nemá mírové řešení, a i přes osobní antipatie vůči Rusku a Asadovi by podle Kociána bylo lepší, pokud by válku vyhrál syrský režim.

 Reportáž: Terénní expert Člověka v tísni podrobně vyprávěl o Sýrii, Asadovi a Turecku. Jinak, než byste možná čekali
Foto: Markéta Kutilová
Popisek: Islámští teroristé zcela zničili syrské město Kobaní, kde žijí především Kurdové.

Na půdě Pražského literárního domu autorů německého jazyka se ve spolupráci se Spolkem akademiků Židů konala přednáška Tomáše Kociána, který v současnosti vede mise Člověka v tísni v Sýrii. Sám Kocián se rok pohyboval na hranicích Sýrie a Turecka, tudíž má dobrý obrázek o tom, co se tam vlastně děje.

Na úvod Kocián mluvil přímo o působení Člověka v tísni v Sýrii, s tím, že se organizace nestará pouze o uprchlíky v uprchlických táborech, kteří podle něj představují tak 10-15 procent z celkového počtu vysídlených lidí. V současnosti organizace zajišťuje přísun potravin pro zhruba 200 tisíc lidí a vody pro 360 tisíc lidí a snaží se také poskytnout pro děti přístup ke vzdělání. „Je to poměrně velký program, z hlediska financí se jedná zhruba o 30 milionů dolarů, což je přibližně tři čtvrtě miliardy korun.“

Jak je to doopravdy

„Já po tom, co se Sýrií zabývám několik let, vím, že je to vlastně alibismus, do jisté míry,“ komentoval obecně přijaté tvrzení, že je nutné řešit příčiny, nikoli následky. „Z hlediska reálné možnosti řešit ty příčiny je to alibismus a je to alibistické prohlášení, protože ta situace je natolik komplikovaná, tolik složitá, že vlastně i po roce nebo po dvou letech, kdy to intenzivně sleduju, mám pocit... že toho vím míň a míň a že jakékoli řešení v současné době má takových ‚ale‘...,“ vysvětlil Kocián s tím, že všechno je vysoce propletené a že se jedná o „sektářský konflikt“, který probíhá v celém regionu.

Kocián měl k ruce aktuální mapu syrského konfliktu, která byla barevně rozlišená a plná ikonek, jež představovaly jednotlivé armády, jejich sekce, současné boje a mnoho dalšího. Bez výkladu by se v tom člověk nevyznal.

„Ta opozice – často se nazývá v některých médiích teďka v souvislosti s tím ruským bombardováním jako umírněná opozice. Já s ruským bombardováním nesouhlasím, obecně můj postoj a vztah k Rusku je řekl bych až negativní, ale tady musím ty informace z médií uvést trochu na pravou míru. O umírněné opozici tady nelze mluvit,“ řekl Kocián a doplnil, že naposledy možná nějaká umírněná opozice ještě pár let zpátky existovala, dnes však je názorově bližší Islámskému státu než našim hodnotám.

„Musím uznat, že to, co představují ti hlavní hráči, kteří kontrolují tuhle oblast, je režim, který bych Syřanům nepřál; a pro mě osobně je to hrozně těžký říct, ale radši bych Syřanům přál, aby byli pod kontrolou toho baasistického režimu, který je pro řadu z nich a nás jako Západ mnohem vlastně vstřícnější a pochopitelnější,“ řekl Kocián s tím, že však není zastáncem Asada a brutálních praktik jeho režimu, které zahrnují mučení, cílené útoky na civilisty i zločiny proti lidskosti. Rozhodně jej vidí jako „přijatelnějšího partnera“ Západu než jakoukoliv ozbrojenou nevládní skupinu, která v Sýrii v současnosti působí.

Kocián celou situaci popisuje jako etnický konflikt, který „kopíruje etnické hranice“ jednotlivých regionů. Islámský stát se totiž jednoduše šíří do většinově sunnitských oblastí, nezasáhl však na kurdské a šíítské území.

Kdo za koho kope

„Když už mluvíme o tom, jaké jsou nesoulady v samotné Sýrii, tak furt je ještě možný, pokud je jednotný externí tlak, tak furt je ještě možný dotlačit ty lidi k nějakému uspořádání,“ uvedl další část přednášky o zájmech jednotlivých zahraničních aktérů. „Z toho vychází poměrně jasně, že prostě nemůže dojít k žádné dohodě,“ přesvědčeně konstatoval Kocián s tím, že žádné současné dohody nezahrnují všechny zainteresované hráče.

„Začněme Tureckem. Turecko, tam asi nikoho nepřekvapí, že hlavní nebezpečí a hlavní hrozbu nepředstavuje Islámský stát, natož opozice, jejíž některé části přímo Turecko podporuje. Největší nepřitel není ani Asad. Jsou to Kurdové, jednoznačně Kurdové,“ řekl Kocián s odkazem na současné boje mezi Turky a Kurdy, které probíhají na kurdských územích Turecka, a které se do médií nedostanou. „Normálně tam probíhá regulérní válka.“

„Máme tam Írán, tam je to jednoznačný,“ zhodnotil zapojení íránských jednotek na straně Bašára Asada. Na stejné straně bojuje i libanonské hnutí Hizballáh a dokonce i tisíce afghánských šíitů, které rekrutují íránské tajné služby. V průběhu konfliktu již údajně zemřelo 5000 afghánských šíitů. „To je Írán, ten jasně podporuje Bašára Asada a šíity, aby se postavili proti té dominanci sunnitů.“

„Musíme zmínit Saúdskou Arábii, která jednoznačně podporuje ty radikálnější prvky opozice,“ přidal Kocián s tím, že mají přímé rozpory s Íránem. Dále pak je zde Izrael, který spíše potichu sleduje situaci a nesnaží se stavět na žádnou stranu.

„Takže to jsou ti blízcí sousedi, ale pak je tu samozřejmě Rusko,“ dodal Kocián a podotkl, že Rusové „zkrátka tu propagandu dělaj dobře“. Na zobrazené mapě ukázal, že tam, kde je na mapě vyobrazena syrská opozice, tam Rusové svým občanům tvrdí, že sídlí Islámský stát. „V zásadě Rusové nebojují proti někomu, oni bojují s někým, podporují Asada tak, aby nepadl, protože pro ně je to strategicky důležitý partner v této oblasti.“

„No, a když se kouknete, potom Američani, který v zásadě nevědí vůbec, co chtějí, protože každý půl rok mění svou strategii, bohužel. Je tam vidět, jak tomu regionu nerozuměj nebo jak je pro ně hrozně těžký sledovat nějakou jednotnou linii,“ řekl Kocián a dodal „Je prostě něco jinýho, když si Putin řekne s partičkou kamarádů z bývalých rozvědčíků: tak a uděláme tohle a tohle bude naše strategie; tak oni ji fakt můžou deset let implementovat.“ USA to však nedokážou a podle Kociána je to stejné jako jejich zásah v Afghánistánu. „Každou chvíli něco jiného, protože vždy přijdou s něčím, co nefunguje; teď si uvědomí, že to nefunguje, tak udělají opak toho; ono to taky nefunguje a to je bohužel tak.“

Denní chléb Syřanů

Velký problém podle něj nastane, pokud dojde k dobytí Aleppa, jelikož velká část území přijde o dodávky ropy z Islámského státu. „Hlavní odběratelé jsou uvnitř Sýrie. Je to Asadův režim a opoziční režim. Pokud přijde opozice o možnost dodávek ropy, tak ten celý systém zkolabuje. Je to generátorová společnost, pokud nemáte elektřinu, což není ze sítě, jen z generátorů, tak nemůžete péct ani chleba.“

„Já vám řeknu úžasnou věc, a to si nemyslím na rozdíl od našeho pana prezidenta, že je to organizovaná migrace Muslimským bratrstvem, což je samozřejmě úplný nesmysl, ale to, že na tom organizovaný zločin nějakým způsobem participuje a hraje v tom významnou roli a podněcuje to, tak je fakt,“ uvedl Kocián s tím, že rok zpátky byla cena za převoz do Evropy 8500 dolarů. „A teď, já jsem byl minulý týden v Turecku a tam jsem se bavil s kamarádkou, syrskou, která mi říkala, že na Facebooku už inzerují zimní slevu – a je to 800 dolarů na osobu,“ dodal. Druhý impuls, který migraci podpořil, byly i zprávy prvních uprchlíků dorazivších do Evropy. Ti totiž tvrdili, že není problém a projít se dá. Ze Sýrie však další lidi vyhání i samotné uvědomění si, že konflikt jen tak neskončí.

Mladí silní muži a život ve válce

Posléze nastal prostor pro dotazy a hned první se týkal toho, zda za migraci opravdu může „pozvání“ Angely Merkelové a také proč vlastně do Evropy jdou převážně „mladí silní muži“, kteří by měli bojovat za svou vlast. Kocián uvedl, že sice s německou kancléřkou postoje nesdílí, její vyjádření však nemělo na migrační vlnu žádný efekt, jelikož už probíhala. „S kým a proti komu tam bojovat? Kdybych já byl Syřan z Aleppa, průměrně vzdělaný chlapík s dvěma dětma a krásnou manželkou, tak bych byl velmi pravděpodobně protirežimní, protože ten velmi brutální, profízlovanej režim Bašára Asada... asi bych s ním měl velký problém. Ale že bych chtěl bojovat pod černým praporem Jahbat al-Nusry, asi bych nechtěl,“ dodal Kocián s tím, že ve finále by musel bojovat na straně radikálních islamistů.

Nechtěl by bojovat na straně radikálů proti režimu, ani na straně Asadova režimu proti radikálům. „Nechci podpořit tenhle režim. A nebo ti další vousáči z tý opozice. Tak možná ti Kurdové,“ řekl Kocián s tím, že ale ani Kurdové nejsou rozumní. „Můžu vás ubezpečit, že po pár týdnech v tom Kurdistánu, když jsem se přesvědčil, jak jsou nejednotní... Příklad, v řadách Islámského státu bojuje tři tisíce občanů turecké národnosti, dva tisíce z nich jsou Kurdové,“ dodal Kocián s tím, že ani Kurdové neodpovídají svému kladnému mediálnímu obrazu. „Zvlášť kdybych byl Arab, jako Arab bych se ke Kurdům nepřidal, takže já bych utekl.“

Na otázku, jak došlo k takovým slevám za služby převaděčů, odpověděl Kocián, že s vyšším počtem lidí proudících do Evropy a jednoduššími cestami mohla klesnout i cena služeb. „Syřani nejsou chudáci,“ řekl s tím, že pokud někdo neměl, mohl si půjčit peníze, a dodal, že prchající Syřané přivezli do Turecka velké množství peněz, což například vedlo k tomu, že v Gaziantepu došlo k ohromnému růstu cen nájmů.

Poté se z davu zvedla jedna paní s tím, že je zcela pochopitelné, že rodiny vyšlou na cestu mladé silné muže, jelikož ti maji možnost „prošlapat cestu“ celé rodině, s čímž Kocián souhlasil a dodal, že život ve válce není tak jako ve filmech. „Já jsem byl v Aleppu, kde prostě kilometr od nás byla fronta, tam se střílelo a my jsme pili kafe na ulici a kouřili. Občas to kolem nás šlehlo blízko, ale děti si normálně hrály na ulici. Prostě život jde dál.“

Pár slov na závěr

Co se týká optimálního řešení migrační krize, tak Kocián podotkl, že je pro uprchlíky mnohem jednodušší integrovat se v Turecku než v Evropě, hlavní však je poskytnout jim pracovní povolení a vzdělávání. Zároveň by však Evropa měla dát jasně najevo, že má svoje hranice, což se mimo jiné již skrze sociální sítě šíří i v samotné Sýrii. „Ten mýtus o té Evropě, ten narativ o žití v Evropě se jakoby zrealističtil po těch několika měsících.“ Rozhodně by však přijímal pouze uprchlíky před válkou. „Sami dobře víme, že těch Syřanů je jen 20-35 procent, ti ostatní se s nimi jen svezli.“

Samotní účastníci konfliktu Člověka v tísni bedlivě sledují. Problém totiž spočívá v tom, že Česká republika je jednou z posledních zemí, jež má v Damašku svoji ambasádu. Což v očích některých dělá z Člověka v tísni agenturu, jež podporuje režim Bašára Asada. Následně dodal, že působí na území pod správou opozice z důvodu, že na Asadově území je výrazně bezpečněji, a tudíž to není tolik potřeba.

Stanislav Spanilý, spolupracovník PL

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: spa

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Americký deník má vážné obavy z toho, co může Putin v říjnu zveřejnit

15:31 Americký deník má vážné obavy z toho, co může Putin v říjnu zveřejnit

„V minulém týdnu vyplynul na povrch jeden fakt – Rusové nejsou jen hackeři, kteří se nabourávají do …