„Pondělí? Šichta začala v 5:45. Jako vždycky. Před úřadem vlády jsme sedli s ministry do autobusu a vydali se do Ústeckého kraje. Po cestě jsem byl docela nešťastný z naší policejní ochranky, která místy jela roztažená kolem nás ve dvou pruzích. Řekl jsem jim, ať jedou jen vpravo a neblokují dálnici. Pokud někoho z vás mezitím zdrželi po cestě do práce, tak se moc omlouvám. Nemám tyhle oficiality rád. Vzpomínám na dobu, kdy jsem jezdil sám v autě a nebudil pozornost,“ zmínil úvodem Babiš.
Následně popsal svou cestu Ústeckým krajem. „Viděli jste fotky z Teplického nádraží? Je to teda víc kulturní památka než nádraží. Ty kupole, novorománské sloupy a malby jsou opravdu nádherné. Jejich stav je ale fakt zoufalý. Takže nádraží se bude rekonstruovat. Jako jedno z šedesáti po celé republice. V tomhle případě to bude stát 350 milionů. Nejdřív se ale musíme rozhodnout, jak bude celý tenhle obrovský komplex budov využitý. Plán je, že se do nepoužívaných bytů pro drážní úředníky nastěhuje finanční úřad a taky městská policie. Právě tady v centru ještě služebna chybí. A strážníci tady budou pořádat jednou týdně poradnu, kam může kdokoli přijít probrat svoje problémy,“ dodal dále Babiš a rozepsal se i o dopravě na Ústecku.
Zmínil pak i další klasický problém Ústecka, sociální dávky a nezaměstnanost. „Šli jsme se s ministry podívat do Sklářské ulice, Předlic, ubytovny Modrá a na Střekov, všechno v rámci Ústí nad Labem. Bylo to brutální. Vybydlené byty. Skládky přímo na ulici. Zanedbané děti. Polorozpadlé baráky, které město nemůže vyvlastnit. Je tady plno problémů, dokonce požáry. Dva roky zpátky jsem byl ve Varnsdorfu a Janově, ale něco takového jako tady jsem v životě neviděl. Humanitární katastrofa, s kterou musíme něco okamžitě udělat. Šmejdi, kteří to tady pronajímají, si třeba za byt 1+1 vezmou klidně 12 tisíc. Na ubytovně, kde jsme se byli podívat, stálo jedno lůžko 5980 měsíčně. S dalšími pěti spolunocležníky na cimře. A se stovkou štěnic na bonus. Tomuhle tady říkají ‚tržní nájem‘. Jsou to normální grázlové,“ popsal Babiš.
„Sáhnout na dávky bude znamenat velkou revoluci v našem sociálním systému, ale lidé to od nás očekávají. Není možné, aby někdo pracoval za 15 tisíc a jiný bral desítky tisíc bez práce na sociální podpoře. Předpokládám, že sociální demokracie, která si ministerstvo práce a sociálních věcí prosadila, s tím nebude mít problém. My jasnou představu máme,“ zmínil také premiér v demisi.
Celý příspěvek Andreje Babiše:
Čau lidi, jak vám posílám ty ranní fotky z práce, tak se tady začínají šířit fórky o Spasiteli, Vůdci a plnění plánu. Tak já ještě přiložím pod kotel: pracuju s takovým nasazením, že mám nedělní hlášení hotové už v sobotu. Ne, vážně, zítra letím do Finska, pozval mě pan premiér Juha Sipilä. Poprvé poletím i se svou paní. Chci se ho zeptat, jak řeší kůrovce, jak staví jadernou elektrárnu, na jejich vzdělávací systém a na to, jak bojují proti hybridním hrozbám, například lžím na sociálních sítích, které bohužel ovlivňují volby a veřejné mínění po celém světě. Budu vám průběžně psát. Mezi tím si ale dejte tohle moje hlášení.
Pondělí? Šichta začala v 5:45. Jako vždycky. Před úřadem vlády jsme sedli s ministry do autobusu a vydali se do Ústeckého kraje. Po cestě jsem byl docela nešťastný z naší policejní ochranky, která místy jela roztažená kolem nás ve dvou pruzích. Řekl jsem jim, ať jedou jen vpravo a neblokují dálnici. Pokud někoho z vás mezitím zdrželi po cestě do práce, tak se moc omlouvám. Nemám tyhle oficiality rád. Vzpomínám na dobu, kdy jsem jezdil sám v autě a nebudil pozornost.
Viděli jste fotky z Teplického nádraží? Je to teda víc kulturní památka než nádraží. Ty kupole, novorománské sloupy a malby jsou opravdu nádherné. Jejich stav je ale fakt zoufalý. Takže nádraží se bude rekonstruovat. Jako jedno z šedesáti po celé republice. V tomhle případě to bude stát 350 milionů. Nejdřív se ale musíme rozhodnout, jak bude celý tenhle obrovský komplex budov využitý. Plán je, že se do nepoužívaných bytů pro drážní úředníky nastěhuje finanční úřad a taky městská policie. Právě tady v centru ještě služebna chybí. A strážníci tady budou pořádat jednou týdně poradnu, kam může kdokoli přijít probrat svoje problémy.
Moc se těším, jak tenhle skvost z roku 1858 prokoukne.
Jo a když už píšu o historických skvostech, tak mám super zprávu z Prahy. Před pár týdny jsem slíbil, že opravíme Invalidovnu. Vždyť podobná památka stojí jen v Paříži a Praze, nikde jinde na světě. A už jsme udělali první krok: Invalidovnu do svého vlastnictví převzal Národní památkový ústav, na konci léta ji na chvíli zpřístupní veřejnosti a pak už začnou přípravy – projekt rekonstrukce a zaměření. Hotovo bude v roce 2025. Hrozně se těším, až ji otevřeme pro místní i pro turisty z celého světa. Konečně budou chodit i na jiná místa než centrum Prahy. Bude to nádhera.
Ale teď zpátky na Ústecko a jeho problémy. Doprava. Tou se v tomhle kraji nemyslí jen železnice a silnice – konkrétně dostavba D8 a D7 – ale samozřejmě i řeka. Labe má velký potenciál, kdyby se vyřešila jeho splavnost. Proto jsme na vládě schválili koncepci, ve které počítáme se stavbou plavebního stupně v Děčíně. Díky němu by se zlepšila splavnost od Ústí až po německé hranice. Tak, aby tady lodě s minimálním ponorem 140 cm mohly proplouvat celoročně.
Hrozně příjemná byla návštěva Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, kde jsme se potkali s jedním z nejmladších českých rektorů. Pan Martin Balej má teprve 41 let, ale je to teda dost akční manažer. Poděkoval nám za vstřícnost při financování nového pavilonu Centra přírodovědných a technických oborů. Byla to největší investice v dějinách téhle univerzity. Díky ní vyrostou nové prostory pro Přírodovědeckou fakultu a taky sdílené laboratoře pro Fakultu životního prostředí a Fakultu strojního inženýrství.
Myslím, že je to výborný impuls, aby víc mladých talentů zůstávalo na Ústecku a neutíkalo na studia do Prahy. Doufám, že se časem podaří dostat víc mladých lidí i na pedagogiku. Naše vláda chce navýšit učitelům platy, ale to nemůže být jediná motivace. Právě proto jedu do Finska, abych načerpal jejich zkušenosti.
Když jsem procházel chodbami, narazil jsem na studentky-babičky, které právě šly z přednášky univerzity třetího věku. Bylo to moc milé setkání. Vzpomněl jsem si, že jsem tady vlastně před čtyřmi lety taky přednášel.
Venku si pan rektor posteskl, že mají problém s parkováním. Prý dneska skoro všichni studenti dojíždí na přednášky autem. To mě trochu zarazilo. Jako student jsem jezdil jedině vlakem. Až po čase jsem s několika spolužáky našetřil 6000 korun a koupili si dohromady auto. Samozřejmě úplný vrak. Když jsme s velkou parádou dojeli na zápas Sparty proti Slovanu Bratislava, bouchnul mu motor. To byl nadlouho konec mých motoristických zážitků.
Taky jsme si povídali se starosty. Zajímal je hlavně státní rozpočet, nedostatek zubařů, dotace na základní školy, rekonstrukce památek, udržení poboček České pošty, sociálně vyloučené lokality a obchod s chudobou.
No a tím se dostávám k jednomu z klasických problémů Ústecka. Jasně. Sociální dávky a nezaměstnanost. Šli jsme se s ministry podívat do Sklářské ulice, Předlic, ubytovny Modrá a na Střekov, všechno v rámci Ústí nad Labem. Bylo to brutální. Vybydlené byty. Skládky přímo na ulici. Zanedbané děti. Polorozpadlé baráky, které město nemůže vyvlastnit. Je tady plno problémů, dokonce požáry. Dva roky zpátky jsem byl ve Varnsdorfu a Janově, ale něco takového jako tady jsem v životě neviděl. Humanitární katastrofa, s kterou musíme něco okamžitě udělat.
Šmejdi, kteří to tady pronajímají, si třeba za byt 1+1 vezmou klidně 12 tisíc. Na ubytovně, kde jsme se byli podívat, stálo jedno lůžko 5980 měsíčně. S dalšími pěti spolunocležníky na cimře. A se stovkou štěnic na bonus. Tomuhle tady říkají “tržní nájem”. Jsou to normální grázlové.
Když se podíváte do “nájemní smlouvy”, kterou lidem dávají, je tam třeba napsaný nájem 4000 korun – z toho totiž musí odvádět daně – a zbytek dají do kolonky “energie”. Samozřejmě, že stát to zaplatí celé sakumprásk na dávkách. Lidi, kteří v těchhle holobytech žijí, nemají většinou vůbec páru kolik a za co platí. Jedna paní mi povídala, že majitel po nich chtěl 6000 korun “doplatek za energie”, ani neukázal žádný papír a stejně mu to dali.
Tahle finanční negramotnost jde častokrát tak daleko, že prostě rodiny posílají všechny dávky rovnou na účet majitelům. Nebo ještě lepší nápad: rovnou podepíšou vlastníkovi baráku směnku a ani neví na kolik.
A další perlička. Čím víc nezaměstnaných příbuzných na byt nahlásíte, tím víc vám stát dá. Takže šmejdi, aby co nejvíc vydělali, dokonce přiváží lidi z východního Slovenska. Je to celé skandální a nepřijatelné. Nikdo to léta neřešil. Ptal jsem se úřednic, jak vůbec poznají, kdo v tom bytě reálně žije. Prý tam musí mít svůj kartáček a pyžamo. No, super systém!
Z různých stran slyším rady, jak podvádění na dávkách řešit. Někdo by rád volný přístup do bytů pro úředníky, kteří by to kontrolovali, jiný by jen zastropoval počet lidí kteří můžou v jednom bytě bydlet. To je ale všechno hrozně komplikované. Proč prostě nevyplácet dávky na bydlení podle velikosti bytu? A hlavně podle tržní ceny. To znamená, aby nájem, který platí za lidi stát, byl na úrovni trhu, ne několikanásobně víc, jak doposud. Vždyť třeba ta 1+1, o které jsem psal před chvilkou, pronajímá obec za 7500. Včetně oprav.
Chceme pomoct obcím ve vykupování problémových domů, aby dávky místo do kapes obchodníků s chudobou šly na údržbu těch bytů. A taky zavedeme hygienické podmínky, které musí každý byt splňovat. Prostě udělat všechno pro to, aby obchodování s chudobou přestalo být pro šmejdy lukrativní. Když jsem se bavil s úředníky na magistrátu i na úřadu práce, byli rádi, že se to konečně někdo rozhodl řešit. Doteď za nimi politici jezdili akorát slibovat.
Zákonem proti zneužívání dávek na bydlení se naše vláda bude zabývat nejpozději v červnu. A naše ministryně práce a sociálních věcí ho pak začne tlačit sněmovnou. Pokud náhodou by měli někteří poslanci se změnou vyplácení dávek problém, rád jim udělám zájezd třeba právě sem do Sklářské ulice. Aby se taky pokochali.
Sáhnout na dávky bude znamenat velkou revoluci v našem sociálním systému, ale lidé to od nás očekávají. Není možné, aby někdo pracoval za 15 tisíc a jiný bral desítky tisíc bez práce na sociální podpoře. Předpokládám, že sociální demokracie, která si ministerstvo práce a sociálních věcí prosadila, s tím nebude mít problém. My jasnou představu máme.
Nemohl jsem při návštěvě Ústí vynechat Masarykovu nemocnici, kde jsme debatovali se sestřičkami a lékaři. Chtěli by tady mít kardiocentrum. V Praze jich je osm, na západ od ní ani jedno.
No a když jsme u té Prahy, šel jsem říct pár slov na veletrh For Industry v Letňanech. Setkali se na něm lídři českého průmyslu a exportu. Asi se mi nepovede ten projev shrnout celý. Hlavní myšlenka: nejsou lidi. Prostě českým firmám chybí zaměstnanci, nemůžou se kvůli tomu rozvíjet, musí odmítat zakázky. V rádiu dokonce mluvili o tom, že jedna firma nesklidí tenhle rok chmel, protože nemá dost lidí.
Chci, aby se na úřadech práce konečně propojil seznam nezaměstnaných se seznamem volných pozic ve firmách. Jen tak začnou úřady práce plnit svoje hlavní poslání: dávat nezaměstnaným práci, ne jen vyplácet dávky.
Končím třetí stranu a ještě jsem se nedostal od domácí politiky k zahraniční, které bylo ale tenhle týden fakt plno. Odletěl jsem do Sofie Bulharsko je teď předsednický stát EU. Měli jsme pracovní večeři s evropskými prezidenty a premiéry. Téma byly hlavně inovace, ale taky vztahy s USA, jaderná dohoda s Íránem, další jednání o výjimce na cla na dovoz hliníku a oceli a tak dále.
Dál jsme se potkali v rámci ALDE Party – Liberals and Democrats for Europe pak v rámci V4. Mám pocit, že spojenectví Česka, Slovenska, Polska a Maďarska je čím dál pevnější. V názorech se shodujeme skoro na všem. Pak přišlo zasedání a hlavní téma: rozšíření Evropské unie o západní Balkán čili Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Makedonii a Srbsko. Tyhle země bychom měli motivovat, aby udělaly potřebné reformy a přidaly se do unie. Bez Balkánu nebude Evropa nikdy ucelený kontinent. A nebude nikdy schopná se účinně bránit nelegální migraci na svých přírodních hranicích. Pokud nepřidáme, tak to teritorium ovládne svými investicemi Čína, Rusko, Turecko a Saúdská Arábie.
Hned po Sofii přišla Bratislava, kde pořádali mezinárodní bezpečnostní konferenci. Mluvili jsme hlavně o evropské integraci. Já jsem zopakoval, že vícerychlostní Evropa je nesmysl. Jak se taková rychlost měří? Pokud podle růstu ekonomiky, malé nezaměstnanosti a dobrého stavu veřejných financí, tak máme jednu z nejlepších rychlostí v Evropě. Ještě jsme se domluvili se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim, že se potkáme příští sobotu v Brně na otevření výstavy RE:PUBLICA ke 100. výročí založení Československa. S Peterem se už teď těšíme, že zajdem na pivo. Snad bez těch oficialit kolem.
Z Bratislavy jsme vyjeli směrem Vídeň, kde už na mě čekal Sebastian Kurz. Povídali jsme si na čtyři oči, měli oběd i společnou tiskovku. Celou dobu jsem mluvil v němčině. Vím, že nezním jako rodilý mluvčí, většinu z ní jsem se naučil poslechem ORF. Rakouskému rádiu jsem dal rozhovor a pak Die Presse. Zajímalo je všechno od politiky až po rodinu. Celostránkový rozhovor vyjde dneska, tak jsem zvědavý. Určitě vám ho sem pak přiložím.
Tak zatím se mějte! A hned zítra po přistání vám zase napíšu. Hezký víkend.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
