Někteří poslanci poukazovali na některá možná úskalí ústavní změny. Zpravodaj Stanislav Křeček (ČSSD) zmínil případ, kdy by se odsouzený zákonodárce domohl zrušení rozsudku. Také podle Stanislava Grospiče (KSČM) může předloha přinést mnoho výkladových problémů; například ten, zda by se týkala i přečinů.
Němcová poznamenala, že stejně jako zákonodárci rozhodují o vydávání svých kolegů k trestnímu stíhání, mohli by po rozsudku záležitost završit rozhodnutím o ztrátě mandátu. Mohlo by to být podle ní například ústavní většinou, kdy se pro návrh musí vyslovit nejméně 120 z 200 poslanců.
Případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, podle Němcové nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu. V důvodové zprávě Němcová poukazuje také na praktickou stránku. "Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," uvedla.
Vzomínka na Melčáka
Předloha nyní uvádí, že by platila dnem vyhlášení. Bylo by to ale patrně v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Poslanci poukazují na rozsudek, kterým soud v minulosti zrušil po stížnosti tehdejšího poslance Miloše Melčáka předčasné volby. Melčák tedy argumentoval tím, že předčasné volby jsou zásahem do jeho mandátu.
Sněmovna dnes podpořila i jiný návrh ODS, podle kterého by věznění zákonodárci nedostávali plat, náhrady a ztratili nárok i na další benefity, jako je například kancelář v regionech. Občanští demokraté tvrdí, že tato úprava by se mohla na rozdíl od ztráty mandátu vztahovat už na toto volební období. Sociální demokraté ale o tom už dřív vyjádřili pochyby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk
