Postupujícími cenzorními kroky směrem k soukromému komunikování začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Dostal jsem jako asi mnozí další od společnosti Microsoft přípis ‚Smlouva o poskytování služeb společnosti Microsoft‘. V ní mě upozorňují, že jejich produkty či služby mohu dále používat pouze za nově stanovených podmínek. Ty posilují pravomoci firmy, která má skoro monopolní postavení na trhu, víceméně má většinu západního světa jako rukojmí tím, že obhospodařuje většinu počítačového prostředí. Pokud nejste uživatelem Linuxu nebo něčeho takového, bez Microsoftu se neobejdete. A se svým takřka monopolním postavením, což samo o sobě je trestuhodné, nás staví před zajímavé povinnosti. V oddílu ‚vaše osobní údaje‘ nám sděluje, že nemusíme provozovateli poskytovat soukromá data a osobní údaje, ale když je neposkytneme, tak si vyhrazuje právo smlouvu zrušit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Přitom naše osobní údaje může používat k reklamním účelům i je poskytovat inzerentům v rámci microsoftského prostoru. „Pak je tam jedna zrada, co byla už v předchozí verzi smlouvy s Microsoftem. A to, že ‚vaše komunikace s ostatními příspěvky, které zašlete společnosti Microsoft prostřednictvím služeb; jsou vaším autorským vlastnictvím a prohlašujete, že po dobu trvání smlouvy máte všechna nezbytná práva k obsahu uchovávanému nebo sdílenému ve službách a že shromažďování, užívání nebo uchovávání vašeho obsahu neporuší žádný zákon ani právo třetích stran‘. V důsledku tohoto ustanovení se může stát, že vás bude někdo popohánět třeba za přeposlání kresleného vtipu Vladimíra Renčína, nebo nějaké fotokoláže, kterých po internetu běhá hodně. To dělat nesmíte, protože nejste vlastníkem práv na kresby pana Renčína nebo jiné obsahy. To je zásadní, protože vám to omezuje svobody docela radikálně,“ upozorňuje mediální analytik.
Psali jsme:
Jak z krajiny Velkého bratra. A urážlivý jazyk mailem neprojde
Touto smlouvou uživatel rovněž poskytuje společnosti Microsoft „celosvětově platnou a bezplatnou licenci k duševnímu vlastnictví k užívání vašeho obsahu, například k vytváření kopií obsahu, uchovávání, přenášení, přeformátování a distribuci obsahu“. „To je ‚vynikající‘, protože pak se Microsoft stává bezplatným vlastníkem veškerého internetového obsahu, který umístíte do mailové pošty nebo jiné formy sdílení. Zbývá už jen floskule ze starého říkadla: ‚Co je tvoje, to je moje, a co je moje, do toho ti nic není‘. Jenom už chybí, když poskytujete Microsoftu licenci, že byste ještě měli platit za to, že si od Microsoftu půjčíte zpátky své vlastní obsahy. To už je z krajiny Velkého bratra. Pak je tam oddíl ‚Etický kodex‘, v němž je uvedeno desatero, co nesmíte dělat, abyste se s ním nedostali do rozporu. Jedno z nařízení vám ukládá: ‚Veřejně nezobrazujte nevhodný obsah nebo jiné materiály včetně nahoty, krutosti, pornografie, urážlivého jazyka‘,“ cituje Petr Žantovský.
Ví o tom, že se po webu potulují různé nahotinky a že je mnoho lidí vyhledává nebo sdílí. Napadá ho, že by sítem Etického kodexu neprošel ani sdílený odkaz na self-promo gay pornoherce Jakuba Jandy, ředitele Evropských hodnot. „Microsoft by byl povinen tenhle obsah pana Jandy odstranit. Buďme rádi, že tak zatím neučinil, poněvadž na něj můžeme odkazovat vždy, když se bavíme o oprávněnosti pana Jandy poučovat zbytek světa o morálce a pravdě a lásce. Nicméně samo toto ustanovení je podivuhodné, protože kdo určí, co je urážlivý jazyk. Když kamarádovi, s nímž se znám od dětství, napíšu: ‚Hele, ty vole, co to kecáš za blbiny‘, tak se dopouštím urážlivého jazyka, protože ho nazývám domácím zvířetem. Takový mail by tedy neměl dojít ke svému adresátovi a já bych měl být posuzován z hlediska Etického kodexu Microsoftu jako ten, kdo ho porušuje ve smyslu urážlivého jazyka. A to u toho nemusí být ani žádné porno,“ podotýká mediální odborník.
Fotogalerie: - Národní očkovací centrum
Vyhrazují si právo vás kdykoli zablokovat nebo zkontrolovat
V sedmém bodě je nařízeno nezapojovat se do činnosti, která může poškodit vás, služby nebo ostatní uživatele. A vyskytuje se v něm i nenávistné vyjadřování. „Takže nenávistné vyjadřování je z hlediska Etického kodexu Microsoftu postaveno na roveň záměrnému přenosu počítačových virů, stalkingu, obsahu podporujícímu terorismus nebo násilí. To je velmi inovativní praktika. Další bod ukládá neporušovat práva ostatních uživatelů, například neoprávněným sdílením hudby nebo jiného materiálu, na který se vztahují autorská práva. Když mi někdo pošle mailem třeba písničku Jarka Nohavici, která se vztahuje k nějaké aktuální události, tak je to špatně. To bych ho snad měl udat Microsoftu, že zneužívá autorská práva pana Nohavici. To je jak v blázinci. Chápal bych, že se někdo ohrazuje proti sdílení celých seriálů typu Hra o trůny prostřednictvím uploadů, ale proti těm se nic nepodniká. Ty jsou v pořádku, ale soukromá korespondence není,“ diví se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Pozastavuje se i nad odstavcem smlouvy s názvem „Vynucení“, kde se píše: „Vyhrazujeme si právo zamítnout váš obsah, pokud porušíte jakoukoli z povinností uvedených v oddíle 3“. „To když se například dopustíte nějakého nenávistného výroku a kamaráda třeba oslovíte ‚Ty vole‘, tak v tu chvíli zamítnou váš obsah. To spočívá v okamžitém zastavení poskytování služeb nebo ukončení účtu Microsoftu z řádného důvodu nebo zablokování doručování komunikace například mailů a tak dále. Vyhrazují si právo váš obsah kdykoli zablokovat nebo jej odebrat ze služeb, pokud zjistí, že porušujete rozhodné právo nebo tyto podmínky. Při šetření domnělých porušení těchto podmínek si Microsoft vyhrazuje právo zkontrolovat váš obsah. Mluvil jsem o Velkém bratrovi, myslím, že k tomu není co dodat, protože to je z jeho dílny. Takhle dokonale by to asi žádný jiný institut nepopsal. No a teď si vezměme, že opravdu jsme rukojmí té společnosti,“ připomíná mediální analytik.
Upozornění na nebezpečný odkaz od těch, co jsou na seznamech
Je přesvědčen, že mnozí z této branže se obávají toho, že vbrzku vznikne jiná verze internetu, která bude nekompatibilní s americkým, co používáme. „V něm budou mít uživatelé své vlastní operační programy a nebudou odkázáni na Billa Gatese. To bude velice zlá situace, protože se dá předvídat, že ty dva nekompatibilní technologické prostředky se budou vzájemně anulovat. Nebude možné mít doma připojení na oba zdroje toho internetového obsahu. Budete si muset vybrat mezi tím americkým a tím ruským, což prohloubí propasti ve světě a může to vést i k naprosto nedozírným důsledkům. A jestliže nám americká firma diktuje, co smíme a nesmíme dělat, tak jenom urychluje tenhle vývoj. Vůbec nevím, co tím sleduje, protože na tom může jenom prodělat, nikdy vydělat. Sice židovské úsloví praví, že prodělek je taky kšeft, ale tady se tahle věta tak snadno aplikovat nemůže, protože to bude hodně hořký a bolavý kšeft,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
K výše řečenému předkládá důkaz díky mailu, který mu přišel od spisovatele Vlastimila Podrackého. „Obsahoval odkazy na nějaký jeho článek a vystoupení. Když jsem mail otevřel, vykouklo na mě okno s nápisem ‚Otvíráte odkaz, který může být nebezpečný‘. Dole byly dvě možnosti. Jestli chci odkaz otevřít, nebo neotvírat, abych se neocitl v nebezpečí. V jakém nebezpečí? Jsem ohrožen? Nevím, jestli to budou uplatňovat plošně, nebo je to novinka uplatněná jenom na mě, abych se nebál budoucího bezpečného prostředí Microsoftu nebo koho. Víme, že Podracký je uváděn v různých seznamech všelijakých Jandů jako podvratný živel a nepřítel liberální demokracie, tak možná takové upozornění začnu dostávat i na maily jiných svých známých či přátel, co jsou vedeni v podobných seznamech. Možná zas oni otevírají maily ode mě s podobným odkazem. Dost by mě zajímalo, co tím kdo sleduje a jak to celé dopadne,“ přiznává mediální odborník.
Jak si vedl jako lékař a manažer, autory článku nezajímalo
Středeční článek ze Seznam Zprávy s titulkem „Byl jsem v KSČ, přiznal nový ministr zdravotnictví. V hledáčku ho měla StB“ považuje za nejhnusnější mediální produkt tohoto týdne. „Píše se v něm, že novým ministrem zdravotnictví je Petr Arenberger, ředitel vinohradské fakultní nemocnice, v níž dělal předtím sedmnáct let náměstka ředitele, takže je to zkušený zdravotnický manažer. A oni místo toho, aby ho rozebrali jako lékaře či manažera a hodnotili jeho zkušenosti a úspěchy či neúspěchy v minulosti, tak udělali meritem článku jeho předlistopadové členství v KSČ. Já tedy nevím, jakým způsobem jeho členství jako mladého doktora – v roce 89 mu bylo kolem třiceti – mohlo ovlivnit jeho následné schopnosti řídit nějaké systémy ve zdravotnictví. Nicméně Seznam to považuje za dramatický fakt, kterému je třeba věnovat poměrně dlouhý článek,“ kroutí nad tím Petr Žantovský nevěřícně hlavou.
Rozepisují se i o tom, že byl v protokolech StB veden jako tzv. kandidát tajné spolupráce. „Každý, kdo se tím někdy zabýval, ví, že v žádném případě nelze konstatovat, že to byl spolupracovník té organizace. Většinou šlo o vytipované k úvaze o možné budoucí spolupráci, k té ale tady nedošlo. V části registrační knihy o jednání s různými vytipovanými adepty na různé typy spolupráce, kterou přetiskují, je u pana Arenbergera skutečně KTS – kandidát tajné spolupráce. Pokud to někdo neví, tak KTS byl také Václav Havel. Dokonce někteří bývalí pracovníci na vnitru po roce 90 říkají, že postoupil do důvěrnických nebo agentských kategorií, které už byly vědomé a placené. K tomu ale není žádný důkaz, protože ty nejdůležitější svazky se po roce 89 skartovaly. Kdo ví, na čí příkaz. A celá ta hyenistická – abych použil prezidentova slova – stať finalizuje tím, že – cituji – ‚věnoval se oblasti daleko vzdálené epidemiologii. Jeho oborem jsou kožní lékařství a venerologie, disciplína zaměřená na prevenci a léčbu pohlavních chorob‘,“ poukazuje mediální analytik.
Rentgenolog, zdravotní sestra či pediatr se na ministra hodili
Ptá se, kdyby se uplatňovalo tohle kritérium, jak mohl být ministrem zdravotnictví rentgenolog Leoš Heger, ministryní zdravotní sestra Dana Jurásková, elektromontér Zdeněk Škromach, ortopedka Marie Součková, historik Vladimír Špidla. „Slavná a u pravdoláskovníků oblíbená Zuzana Roithová byla radiodiagnostik, čerstvě odvolaný Jan Blatný pediatr a hematolog. Tak nevím, co komu v Seznamu vadí na tom, že pan Arenberger má specializaci na kožní choroby. Pro mě je mnohem důležitější, že téměř dvacet let působil v nejvyšším managementu jedné z největších nemocnic v Praze a má významné zkušenosti z řízení v oblasti zdravotnictví. Neznám ho a nemám důvod mu dělat advokáta, ale to, co o něm napsal Seznam, mi přijde jako velké svinstvo a naprosto jasný osobní útok, který je možná skrze něj veden na Andreje Babiše a na vládu jako takovou. To je klidně možné. To mi je jedno. Já se tu zastávám cti a použitelnosti pana Arenbergera ve funkci ministra. To, co provedl Seznam, není novinařina, ale normální udavačství,“ míní Petr Žantovský.
MUDr. Zuzana Roithová, MBA
Nemůže nevzpomenout na Karla Pacnera, který zemřel ve středu v 85 letech. „Každý ví, že to byl novinář, spisovatel literatury faktury, dokonce napsal dvě knihy v žánru sci-fi. V padesátých letech studoval na Vysoké škole ekonomické, která byla podobně jako velká část podobných škol, zejména těch humanitně orientovaných, školou vysoce politicky kontrolovanou. V roce 1959 nastoupil do deníku Mladá fronta, s nímž spojil většinu svého života. Byl jedním z těch, co se podíleli na té prazvláštní privatizaci Mladé fronty z lůna Socialistického svazu mládeže do společnosti MaF, kterou pak prodali francouzské skupině Hersant. Jinak byl Karel Pacner vynikající novinář, byl u mnoha důležitých událostí. V roce 1969 byl jako reportér v USA na startu mise Apolla 11. Až do roku 1989 psal téměř výhradně o kosmonautice, napsal životopis průkopníka tohoto oboru Sergeje Koroljova nebo reportážní knihu o letu Vladimíra Remka. Po roce 1989 se začal věnovat tématu špionáže, vydal kolem padesáti titulů, to je úctyhodná práce,“ oceňuje mediální odborník.
Klima alarmisté ovládli EU a zelená revoluce vynese obří zisky
Karel Pacner byl respektován jako expert na kosmonautiku a astronomická témata, ale i jako specialista na špionáž. „Nevím, jaké měl s touto službou kontakty, nicméně jeho knihy svědčí o tom, že byl velice dobře o tomto prostředí informován a orientuje se v něm až špionským způsobem. Nechme to jako otevřenou otázku. Na jeho stránkách jsem si našel několik zajímavých výroků nebo údajů. Například v roce 2018 sděluje – cituji – ‚Ruská špionáž odhalila zhruba před dvěma lety dva české vyzvědače z Úřadu pro zahraniční styky a informace. Není to poprvé ani naposled.‘ Nevzpomínám si, že by nám naše média sdělila, že ruská bezpečnostní služba odhalila naše špiony v Rusku. To je zajímavé a svádí to k zamyšlení. Jinak Pacner byl pravdoláskař, když už nás donutili, abychom svět takto dělili, a příznivec mainstreamového myšlení, které si našlo jako terč svého politického úsilí Rusko a podobné cíle. Ale to neznamená, že to byl člověk hloupý a že neměl některé velmi zajímavé postřehy,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Zaujalo ho i toto Pacnerovo zamyšlení z roku 2019 „Klimatologičtí alarmisté ovládli Evropskou unii. To mě štve. Je to nevědecké, neracionální. Kdo za to může?“ Nepochybně síly, které čekají, že jim „zelená revoluce“ přinese obrovské zisky“ a považuje ho za věty vět. „To by se mělo citovat. Kdyby nenapsal nikdy nic jiného, tak tímto vstoupil nepochybně do dějin. A závěrem ještě taková maličkost. Vzpomíná tam, že když psal do původní Mladé fronty, tak se občas pokoušel předvídat další vývoj, a uvádí: ‚Původně mě k tomu přivedl Miloš Zeman, se kterým jsem zakládal na jeho podnět na první jarní den roku 1968 Futurologický klub.‘ Později byl ten klub komunisty pochopitelně zakázán, Zeman byl vyhozen ze strany a tak dál. Ale je zajímavé, že se znají lidé, kteří mají otevřené oči a dívají se na svět širokoúhle. Tak se dříve nebo později musí v nějaké konstelaci potkat. Potud vzpomínka na Karla Pacnera. Zcela určitě to byl jeden z nejvýznamnějších českých novinářů 20. a počátku 21. století a budiž mu vzdán hold alespoň touto cestou,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
