Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo dnes Ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.
„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované. Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
„Není možné, aby výdaje rostly skoro třikrát rychleji než příjmy,“ má Pikora za alarmující skutečnost, že příjmy rozpočtu vzrostly v prvním kvartále roku 2023 o 13 procent, zatímco výdaje o procent 36,9. Stanjura měl tuto propast zastavit dříve, teď už je podle Pikory pozdě.
Za původce inflace označuje vládu. „Kdyby to vláda myslela s bojem s inflací vážně, musela by deficit snížit. Inflace nastává, když je v ekonomice přemíra peněz, a peníze do ekonomiky pouští vláda,“ vysvětluje. Za meziročním zhoršením v hospodaření o 107 mld. Kč vidí nárůst výdajů v sociální oblasti (44 mld. Kč), pomoc s drahými energiemi (32 mld. Kč), vyšší investiční aktiva (20 mld. Kč) a obsluhu státního dluhu (8 mld. Kč).
Ve státním rozpočtu shledává dvě možnosti, jak uspořit, a těmi jsou omezení výdajů na stavební spoření a neinvestiční transfery SZIF. „Stát roste jako otesánek, to nemůže pokračovat do nekonečna, výdaje je potřeba škrtat,“ říká s tím, že on sám by začal u úřadů a úředníků, kde tento rok výdaje mají růst o 12 procent. Škrtat by se mělo na všech ministerstvech. „Situace je kritická. Nemůžeme si selektivně vybírat, kde se škrtat bude, protože nastala doba, kdy se škrtat musí všude,“ uzavírá komentář ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
