Úvodem reportáže Klíma hovořil o svědcích, kteří nejprve v prvním procesu mluvili proti Kajínkovi, po odsouzení pak však otočili. „Vůbec jsem nevěděl, že ten Hegedüs posléze se vrátil zpět k té své výpovědi a naopak řekl velmi přesně, jak se to odehrálo, co mu Kajínek říkal po činu. A ozvali se mi další svědci,“ poznamenal začátkem pořadu Klíma, který se po propuštění Kajínka dostal s vězněm do sporu kvůli tomu, že krátce po oznámení úvah o amnestii ze strany prezidenta Zemana odvysílal reportáže v Kajínkův neprospěch. Společně s Jankem Kroupou přitom dlouhodobě bojovali za obnovení Kajínkova případu a pochybovali o jeho vině. Dnes pak Klíma hovoří trochu jinak.
„Není to nic, jako že bych říkal: On je teď vrah. Ne, ale spíš jsem teď nakloněnej k tomu, že tam byl, že neřekl všechno a že možná opravdu střílel jako jeden ze střelců,“ řekl o den dříve na Primě Josef Klíma. Psali jsme ZDE.
„Byl jsem zpochybněn v tom, že ten Kajínek, jak tvrdí, tam nikdy nebyl, pohyboval se úplně jinde. Tomu dnes nevěřím. Myslím, že se tam někde pohyboval, že byl na místě činu. A myslím si, že neříká všechno, že tam s ním byl ještě někdo,“ řekl i nyní, v pořadu Názory bez cenzury. Vzpomněl pak i na to, že se mu ozval Kajínkův kamarád z dětství. „Znali prý nějakého pána, jemuž říkali Lebeda. A najednou, o 30 let později, dochází ke schůzce s Lebedou – a to je prý ten samej, co střílel. A taková náhoda aby se po těch letech odehrála?“ vyprávěl dále Klíma, že to byla poslední kapka, kdy si říkal, že tam možná Kajínek skutečně byl.
Klíma se pak vyjádřil i k tomu, zda je správné, že z Kajínka udělala média celebritu. „Kajínek měl všechny atributy k tomu, aby se stal populárním vězněm. Natočili ho, jak je nahatej. Okouzlil spoustu žen na spoustě záběrech. Bylo před Vánocema, ženský měly napečený cukroví, začaly mu to posílat do Valdic. Sám útěk byl výjimečný sportovní výkon. Nikomu při něm neublížil. Prokázal při něm jak fyzickou kondici, tak důvtip. Byla z toho love story,“ popisoval Klíma. „Nezapomeňme také, že utekl v době, kdy tady veřejnost byla pobouřená tím, že soudy a policie nefungují. Vše se dalo dohromady v jeden koláč,“ sdělil dále Klíma.
Novinář své sdělil i k částce, kterou měl nájemný vrah dostat. „Těch 300 tisíc nebyly malý peníze. My pořád přemýšlíme jenom o těch penězích. Ale já si myslím, že ten střelec si mohl myslet, že dělá dobrou věc. Janda a oba Pokošové byli postrachem Plzně,“ vyprávěl Klíma, jenž se rozhovořil i o dokumentu, který odvysílala TV Prima v neděli. „Vykrádat trezor práce není. Ta pokřivená morálka z toho tryská,“ uvedl Klíma k tomu, co v pořadu z úst Kajínka slyšel.
Kajínek mimo jiné v pořadu řekl, že už by nikoho neokradl, maximálně stát nebo pojišťovnu. „Tak to jsme tam, o čem jsme mluvili. To jsou přece v civilizovaném světě nejtrestanější věci – daňové podvody nebo pojistné podvody. To je přece zločin,“ dodal Klíma.
Domnívá se mimo jiné také to, že obnova procesu mohla být povolena. „Byl odsouzen na základě řetězce svědectví. A že se nekonala rekonstrukce – takhle, rozlišme si rekonstrukci a vyšetřovací pokus. Vyšetřovací pokus se dělá ve chvíli, kdy není jasné, kdo to provedl. A zkoumá se, zda se tyto děje mohly takhle odehrát. Nebyl provedenej, no. Buďto to byl šlendrián, nebo se to někomu hodilo,“ zmínil Klíma a hovořil i o roli policie. „Ta policie v tom byla asi nějak zamotaná,“ řekl.
A zmínil také konspirační teorii, kdy vrah prý nezabil Vojtěcha Pokoše proto, aby ten věděl, proti komu má svědčit, až mu to bude řečeno. „Ten Vojta mohl být mrtvej první střelou. Ta střela jen díky řízení osudu mu sklouzla po hraně lopatky. Těžko můžete u člověka, kterej utíká, válí se v písku, těžko můžete ho střílet tak, abyste ho nezabil. Takže já tomuto nevěřím. Tomu střelci buď došly náboje, nebo si myslel, že je hotovej,“ vysvětlil Klíma.
Závěrem pak Klíma uvedl, že nikdy nemluvil o Kajínkově nevině. „Jen jsem říkal, že ty činy se možná neodehrály tak, jak byly vyšetřeny a odsouzeny. Takhle jsem to vždycky říkal,“ podotkl Klíma.
Video najdete ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef