„V tomto hnusu tu dnes v Čechách žijeme…“ Silný dopis pro ruského velvyslance

31.05.2020 22:12

„V současné protiruské vlně nejde o historii, nýbrž o politickou kampaň s památníky,“ píše ve svém dopisu ruskému velvyslanci historik a disident Jan Tesař. Text týkající se především pomníku vlasovcům vznikl již letošního 7. května.

„V tomto hnusu tu dnes v Čechách žijeme…“ Silný dopis pro ruského velvyslance
Foto: archív autora
Popisek: Jan Přibáň - Jan Tesař

Anketa

Souhlasíte s tím, že europoslanec Kolaja chce volbu radních ČT řešit na úrovni EU?

1%
99%
hlasovalo: 18035 lidí
Tesař ve své písemnosti ruskému zástupci k příležitosti Dne vítězství blahopřál všem národům Ruské federace, „které za cenu nesmírných obětí zachránily svět před nacismem“. „Kdybyste nám dopřáli třeba jediné symbolické místo v Nesmrtelném pluku, zastupovali bychom tisíce slovenských a českých jmen vojáků i civilistů, kteří padli přímo po boku Rudé armády-osvoboditelky při jejím vítězném pochodu. Prosím, abyste zprostředkoval ruské veřejnosti ujištění, že v této zemi vždy zůstane mnoho lidí, kteří na to nezapomenou,“ připojil.

První část se týká dne 8. května 1945. Tesař píše, že tehdy „byla většina českého území v rukou nacistů a lidé plakali zuřivostí, když slyšeli, že na Západě se již oslavuje“. „Připomínalo jim to Mnichov. Pro všechny naše partyzány, povstalce a bojovníky byl dnem zúčtování a našeho společného vítězství 9. květen. Tak byl také v Československu skoro 50 let slaven. Potom se čeští představitelé připojili k západnímu kalendáři – a snad si ani neuvědomili, že tím vypovídají, od koho se odvozují,“ poznamenává.

Historik tvrdí, že u nás dokázalo „rozvrácené školství za třicet let vychovat generaci, která je přinejmenším dezorientovaná a neváží si vlastní národní minulosti“.

A píše, co se podle jeho mínění stalo s Čechy. „Jsou to, bohužel, již jiní Češi než v roce 1945 nebo 1965. Nemohu nepřipomenout, že o tuto ‚výchovu‘ se přičinil také Brežněv, když nás v roce 1968 přepadl, ale o tom teď nechci diskutovat. Chci demonstrovat známý historický faktor, že historické konflikty vyvolávají odpovídající ohlas ve vědomí širokých vrstev se zpožděním někdy až stoletým. Každý tu řeší problémy svých dědů. K tomu potom patří i ten nechutný fakt, že zejména ti křiváci, kteří se stydí za svou podlézavost vůči někdejším mocným, jsou zpravidla ‚nejodvážnější‘ při kopání do padlých veličin. V tomto hnusu tu dnes v Čechách žijeme,“ pokračoval.

Prý se tak u nás jedná o „politováníhodnou protiruskou štvavou kampaň“.

Tesař následně připojuje svá slova o památníku vlasovcům. Ten byl postaven na popud řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS). „Je k nevíře, jak jsou v tomto následnickém státu zaprodanými režimními historiky totálně přehlíženy zločiny zrádce Vlasova proti Československu. Máme s ním přece své vlastní účty, nepotřebujeme se vůbec ohlížet na Stalina či antistalinismus! Kdyby byl Vlasovovi po válce dopřán československý proces, nevyšel by se zdravou kůží. (K. H. Frank byl hlavním patronem Vlasova, pomohl mu u Himmlera a poskytl mu Prahu jako politickou základnu. Byl to tah proti Všeslovanskému výboru v Moskvě a zcela konkrétně proti příchodu sovětských partyzánů na Moravu.) A všechny ozbrojené formace bývalých sovětských vojáků v německých službách byly používány v boji proti partyzánům jak na Slovensku, tak v Čechách.

Nespočetnými zločiny proti lidskosti všechny převyšovali Ukrajinci z SS divize Galizien, tj. banderovci, ale ani vlasovci nejsou v tom čistí,“ píše.

„Dirigenti současné protiruské kampaně oslavují zradu, proti čemuž se každé životaschopné národní společenství musí bránit,“ připojuje.

Velvyslanci k tomu věnuje tato slova: „Dovolte, pane velvyslanče, abych jako Slovan a vlastenec vyjádřil svou radost, že Rusové se naštěstí dokážou s tímto problémem citlivě, ale vždy zásadově vyrovnat. Také pro nás je všechna naděje v tom, že Rusko se ubrání proti vstřikování jedu do svého národního a společenského vědomí.“

Přišlo též na srovnání se současností, kde poznamenává, že: „Mluvit o Československu prostém cizích vojsk by bylo nešikovné od těch, kdo by chtěli prosadit základny NATO u nás.“

Cílem podle Tesaře je „další ‚atlantizace‘ Česka“. „Tak jako například v Kyjevě nepostačovalo ani několik oranžových revolucí za sebou, až ‚musel přijít‘ veliký mejdan za použití ukrajinských nacistů,“ myslí si.

A závěrem svého dopisu historik dodává, že „hlavně se jedná o to, aby byla rozvrácena všeobecná nechuť Čechů bojovat v šiku NATO proti Rusku, aby bylo podlomeno široké lidové hnutí proti americkým (nebo jakýmkoli jiným) cizím základnám v zemi, hnutí proti americkému raketovému velínu, které se nám před desetiletím podařilo zorganizovat“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …