Ten měl údajně čtyři roky cíleně zbavovat armádu funkčních náhradních dílů a pod cenou je prodávat soukromým firmám. „Bylo zjištěno, že se na uvedeném jednání má podílet také podezřelý Jan Vylita,“ cituje list z příkazu k domovní prohlídce.
Stíhání zřejmě neunikne
Vylita zatím obviněn nebyl, podle zdrojů deníku obeznámených s případem ale stíhání zřejmě neunikne. Razie u Vylity a dalších jedenáct domovních prohlídek byly součástí akce, která začátkem března vedla k obvinění čtveřice manažerů a úředníků Ministerstva obrany: bývalého ředitele státního Vojenského opravárenského podniku Adolfa Veřmiřovského, exšéfa odboru nakládání s nepotřebným majetkem Josefa Lachmana a jeho zástupce Romana Pavlíka a rovněž generála Vladimíra Halenky, který velel armádní logistice.
Podle policie šéf vojenských opraváren Veřmiřovský řekl generálu Halenkovi, aby vyřadil techniku, kterou si jeho podnik přál. Pak ji pod cenou prodal firmě Excalibur Army nebo společnosti VOP Trenčín. Samotný prodej odhlasovala komise, které Vylita předsedal. Detektivové prý tvrdí, že Vylita věděl, že VOP díly nepotřebuje a obratem je přeprodá soukromníkům.
Vylita: Tvrzení policie jsou nesmyslná
Podle Vylity jsou ale policejní tvrzení nepravdivá. „Je to nesmysl. Policie navíc v odůvodnění mého výslechu uvedla smlouvu Ministerstva obrany ze září 2009, přitom já jsem na resort přišel až o rok později,“ řekl listu Vylita.
Deník upozorňuje i na další nesrovnalost. V příkazu k domovní prohlídce policie zmiňuje další údajně zmanipulovaný tendr, o kterém se dosud nevědělo. Jde o prodej jednoho obrněného transportéru a šesti bojových vozidel pěchoty, které obrana v září 2009 prodala vojenským opravárnám za 492 tisíc korun. Podle detektivů tím státu vznikla škoda 680 tisíc korun. Problém je v tom, že Vylita v té době na ministerstvu vůbec nebyl, nastoupil tam až v září 2010.
Vylita si prý uvědomuje, že si svým odhalováním podivných tendrů na obraně udělal řadu nepřátel, hlavně mezi zbrojaři. Nyní se snaží své jméno očistit. Napsal například dopis vrchní žalobkyni Lence Bradáčové, jehož kopii poslal premiérovi a řediteli NBÚ. Na třech stranách se v něm snaží vyvrátit tvrzení policie. „ÚOOZ si neověřil, že v době uzavření smlouvy jsem v resortu obrany vůbec nebyl zaměstnán,“ cituje list z onoho dopisu. Vylita zároveň apeloval na Bradáčovou, aby na práci policie dohlédla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
