„Někteří byznysmeni a mnozí konzervativní poslanci kritizují Angelu Merkelovou za to, že do země láká ty nejschopnější,“ napsal na svém pondělním blogu ekonomický expert BBC Robert Peston. Poukazoval přitom na demografické údaje, podle kterých budou v Německu v roce 2060 tvořit obyvatelé ve věku nad 65 let plných 32 % populace. To je dle jeho názoru hlavní důvod, proč chce země přivábit tak obrovské množství schopných přistěhovalců, kteří následně mohou pomoci německé ekonomice. Poznamenává rovněž, že většina německých přistěhovalců jsou velmi vzdělaní.
Tomuto tvrzení však oponuje editor německé mutace internetového serveru The Local Tom Barfield. Odvolává se přitom na srpnovou studii realizovanou německým institutem IAB, podle které sice část přistěhovalců mířících do Německa má skutečně vyšší vzdělání, ale jsou mezi nimi zastoupeni také lidé s nulovým vzděláním a pracovními zkušenostmi. Norimberský institut zmiňuje průzkum z letošního roku prováděný na vzorku 20 000 uprchlíků, kteří přišli do Německa v poslední době. Pouze 7 % z nich navštěvovalo školu po třináct a více let, zatímco dvě třetiny z nich nemají žádnou odbornou kvalifikaci. Výzkum prováděný v roce 2013 zase odhalil, že jen 13 % tehdy příchozích uprchlíků mělo vysokoškolský titul.
Celý text v angličtině si můžete přečíst ZDE
„Z minulosti víme, že uprchlíci vykazují nižší míru zaměstnanosti než ostatní části populace. To, že byli schopni zaplatit převaděčům stovky či tisíce dolarů, ještě nemusí znamenat, že budou přínosem pro německou ekonomiku. Lépe se v dlouhodobém horizontu může integrovat až druhá generace přistěhovalců, která zde bude vyrůstat a učit se jazyk od mateřské školky,“ vysvětluje vedoucí výzkumu v kielském Institutu pro globální ekonomiku Dr. Sebastian Braun. Otázka integrace však nesouvisí jen s ovládnutím německého jazyka. „Mnoho uprchlíků nemůže poskytnout důkaz o své kvalifikaci, která je navíc často nekompatibilní s požadavky německých zaměstnavatelů,“ píše Barfield s tím, že němečtí zaměstnavatelé mají zájem zejména o mladé přistěhovalce. Pro ty starší může být naopak nalezení práce velmi obtížné.
Podle výzkumu norimberského institutu IAB si dokonce i v dlouhodobém horizontu najde práci jen asi 55 % žadatelů o azyl. To je mnohem méně než u těch, kteří cestují dobrovolně do Německa z jiných zemí či členských států EU. Z obou těchto skupin si dle zjištění IAB najde práci 75 % přistěhovalců. Německo v letošním roce očekává příchod 800 000 žadatelů o azyl, ale ani toto obrovské číslo neřeší snižující se pracovní sílu na trhu. Očekává se, že v roce 2015 se bude pohybovat na německém pracovním trhu jen 29 milionů lidí, zatímco dnes je to 45 milionů. To představuje pokles o 36 %. Aby se podařilo tuto mezeru zacelit, muselo by podle březnové studie Bertelsmann Foundation země mezi lety 2015 až 2050 každoročně přicházet půl milionu kvalifikovaných pracovníků. Jak Barfield poznamenává, syrských válečných uprchlíků nikdy nebude dostatek na to, aby se z nich každoročně mohlo půl milionu zařadit do pracovního procesu.
„Britští byznysmeni a politici by si tedy měli dát pohov. Německo uprchlíkům nemůže nabídnout žádné větší výhody než Velká Británie a další evropští konkurenti. Také proto, že německé azylové a imigrační řízení nebylo po celá desetiletí reformováno. Angela Merkelová může o imigraci říkat spoustu hřejivých slov, ale v praxi bude trvat ještě dlouho, než dojde k nějakým efektivním zákonným úpravám, které by jim pomohly zařadit se do německého pracovního trhu. Syřané, které Německo přilákalo do země popřením dublinských pravidel, navíc podle úřadů tvoří jen 20 % z celkového počtu přistěhovalců. V každém případě bychom neměli udělat z velkorysé humanitární pomoci fotbalové utkání mezi Velkou Británií a Německem,“ uzavírá Barfield.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
