„Hospodářská situace je dramatická,“ cituje Miroslav Šefl nejčastější novinové titulky z německých novin sklonku uplynulého týdne. „Přitom zrovna od předminulé středy Německo začalo předsedat Evropské unii,“ připomíná Šefl, podle kterého i od kancléřky Angely Merkelové zaznívá, že očekává vážnou dobu a že dojde k velkým změnám.
„Došlo na má slova, když jsem Čechy upozorňoval, že negativní důsledky se teprve projeví během léta,“ podotýká, co říkal před několika týdny: Tehdy čeští obyvatelé již měli pocit, že je čas na rozvolňování koronavirových restrikcí a že ekonomika, mimochodem hojně navázaná právě na Německo, se vzpamatovává.
Podle jeho slov a skutečného dění především z pohledu podnikatelů až teď v Německu krize kvůli covidu-19 graduje a zářez za zářezem bude ještě přibývat.
Ruší továrnu v Turecku, blahořečí Čínu
Například zpráva, že Volkswagen nebude stavět továrnu v Turecku, se k nám tento týden dostala. Skupina Volkswagen současně s tím zveřejnila, že do Německa dodala darem zdravotnický materiál v hodnotě 40 milionů eur: téměř 10 milionů obličejových masek, 6 milionů párů jednorázových rukavic, 300 000 sad ochranných oděvů, 200 000 ochranných brýlí, 10 000 infračervených teploměrů a 250 000 litrů dezinfekčních prostředků. „Využili jsme našich dobrých kontaktů a partnerství s Čínou k darování a organizaci zdravotnického materiálu,“ sdělil v té souvislosti Gunnar Kilian, člen rady pro lidské zdroje společnosti Volkswagen.
Kromě daru pomohl Volkswagen spolkovému ministerstvu zdravotnictví nákupem 100 milionů obličejových masek – také prostřednictvím kontaktů s dodavateli v Číně. (Čínským nemocnicím a provinciím tamní koncern Volkswagen přibližně 15,5 milionu eur)
V souvislosti s krizí COVID-19 kromě toho kupříkladu společnost Volkswagen South Africa přeměnila, s podporou německé vlády, bývalou továrnu v Port Elizabeth na dočasnou nemocnici s až 3300 lůžky pro „covidové pacienty“. První část nemocnice byla předána místním úřadům v polovině června po pouhých sedmi týdnech výstavby.
Poté, co bylo Německo kritizováno, že oproti České republice doporučilo nošení ochranných pomůcek pozdě, tak v červenci – kdy v Čechách povinné nošení roušek až na výjimku skončilo – se objevují fotografie plné zakrytých úst. Na snímku níže například z návštěvy ministryně hospodářství Bádenska-Württemberska, Nicole Hoffmeister-Kraut, v automobilce Porsche dne 2. července (Porsche patří do koncernu Volkswagen, pozn. red.).
Náměstěva německé ministryně hospodářství v Porsche na začátku července. Německo se opět „zahalilo“ do roušek – Češi už naopak se začátkem letních prázdnin ochranné pomůcky obličeje nosit – až na výjimky – nemusejí. Foto: archiv Prosche
Letecká společnost je vděčná
V letecké dopravě utáhne opasky Airbus. „Jen v Německu odbourává 5100 zaměstnaneckých míst,“ dodává Šefl. Celkově by údajně měl evropský výrobce letadel během jednoho roku rušit kolem 15 tisíc míst, což je zhruba deset procent jeho lidských zdrojů. Nejvíce se propouštění dotkne právě Německa a také Francie.
Podle tiskové zprávy Airbusu klesla obchodní činnost v oblasti komerčních letadel v posledních měsících téměř o 40 procent z důvodu koronavirové krize. „Airbus je vděčný za vládní podporu, která společnosti umožnila omezit tato nezbytná adaptační opatření,“ stojí v titulním textu, který má společnost na hlavní stránce svého webu.
Podnik se domnívá, že na úroveň před COVIDem se letecký obor nedostane před rokem 2023, možná až v roce 2025. „Airbus čelí nejzávažnější krizi, jakou toto odvětví zažilo,“ uvedl generální ředitel Airbus Guillaume Faury.
(V Česku měl Airbus v roce 2017 kolem 150 dodavatelů, jejichž komponenty tvoří součást většiny jeho letadel. Pozn. red.
Titulní stránka webu společnosti Airbus představuje plán v návaznosti na COVID-19.
I móda dostává znatelně na frak
Kupříkladu německý magazín Bild koncem týdne podle Šefla ale zmiňoval i drastické změny v jiných oborech. „Hromadně propouštět se chystá firma Esprit,“ zmiňuje. Módní značka chce do listopadu zavřít dokonce polovinu filiálek, tedy padesátku obchodů. Propouštění se má dotknout 1200 pracovníků. „Je to zhruba 20 % pracovní síly, konkrétně v rozsahu 800 zaměstnanců v obchodě, 300 mimo obchod a k tomu 100 zaměstnanců v Hongkongu. Snížení je předmětem jednání s příslušnými radami zaměstnanců. V současné době se navíc vyjednává další snížení platů a výhod pro pracovníky, kteří neskladují zboží,“ upřesňuje svůj restrukturalizační plán podnik, který má odbyt i v České republice. „Dopad covidu-19, následná vládní opatření a hospodářská krize zejména módní průmysl ovlivnily. Tato bezprecedentní situace si však vyžádala výzvu k dalšímu hodnocení naší struktury nákladů,“ zhodnotil situaci před víkendem chief executive officer společnosti, která se potýkala s krizí i před lety.
Transformační proces Espritu dostal právě v prvním červencovém týdnu zelenou od okresního soudu v Düsseldorfu, a může tedy začít s restrukturalizačními fázemi. Ty mají krom jiného zahrnovat i roční snížení nákladů přes 100 milionů eur.
Pohroma větší než při recesi 2008
„Skloňuje se tu termín ‚job alarm‘. V Německu už je 2 853 000 lidí bez práce a k tomu kurzarbeit, tedy snížená práce, kterou známe nyní i v Čechách,“ shrnuje Miroslav Šefl, co mnohem silněji než oslava začátku europředsednicví zaznívá v těchto dnech u sousedů.
„Trh práce je kvůli koronavirové krizi nadále pod tlakem,“ potvrzuje jeho slova šéf německého Úřadu práce Detlef Scheele, který zmiňuje, že pracovní trh je stabilizován právě masivním nasazením kurzarbeitu. Podle dalšího vyjádření generálního ředitele Spolkové agentury práce je například využití krátkodobé práce daleko nad hodnotami v době velké hospodářské recese v roce 2008/2009.
Samostatnou „kapitolou koronavirové pandemie“ zůstávají průšvihy v masokombinátech, o kterých Miroslav Šefl také už detailně informoval. Vysvětloval tehdy mimo jiné, proč by mělo být grilování v Německu kvůli koronaviru dražší. „Pro Němce jde o důležité téma, protože každý sní za rok skoro 60 kilo masa,“ uváděl Šefl. Právě na jatkách se objevují obrovská ohniska infikovaných pracovníků, kteří sem přijíždějí z ciziny. „Vzniklo to kvůli ‚vydřiduchům‘, kteří trvali na hromadném ubytování příliš velkého počtu lidí v jedné místnosti. V jedné cimře bydlelo třeba osm lidí. Proto došlo rychle k epidemii,“ je názor Miroslava Šefla.
Je to hlavní důvod, proč se v těchto dnech německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko potýká s novým výskytem koronaviru. „Až teď to graduje,“ upozorňuje zpoza Německa Miroslav Šefl. Nejpřísnější opatření byla před pár dny obnovena ve vestfálském okrese Gütersloh. Do karantény tam totiž šlo kolem 7000 zaměstnanců podniku Tönnies (vlastní největší jatka v Německu) a členů jejich rodin poté, co se virem infikovalo přes 1500 pracovníků. V masokombinátech pracují v Německu zahraniční pracovníci například z Rumunska, Bulharska či Polska.
Německý spolkový sněm schválil ve čtvrtek druhou úpravu letošního státního rozpočtu z důvodu koronavirových opatření. Zadlužení Německa by se mělo navýšit o 218 miliard eur (přibližně 5,8 bilionu korun). Tamní politický establishment dospěl k rozhodnutí jako například snížit na půl roku daň z přidané hodnoty či poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur na každé dítě (kolem osmi tisíc korun).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Lucie Bartoš
