„Vymáchat mu v tom d*žku!“ Mostečan zveřejnil kamerové záběry Roma močícího uvnitř domu. A vyvolal tím velkou bouři

Anketa

Co se Vám nejvíce líbí na Andreji Babišovi?

Razance, přímočarost

Vize pro ČR

83%

Že řídí náš stát jako firmu

Hnutí ANO

Manželka

hlasovalo: 6268 lidí

Na Wikipedii se před časem u hesla „Romové v Čechách“ objevilo tvrzení: „Z výzkumu organizace CVVM v roce 2019 vyplynulo, že vztah Romů a Čechů je v současnosti nejlepší za posledních 20 let. Pozitivně soužití Čechů a Romů v dotazníku vnímalo 23 % lidí, což je historicky nejlepší výsledek. Za příčinu toho se považuje větší zájem médií, která se romské problematice věnují. Podle některých se na tom podepsal i populární seriál Most! odvysílaný na začátku roku 2019 Českou televizí, jenž se kolem romské tematiky točil.“

´Podle některých´, například podle obyvatel zasílajících podněty místnímu zpravodajskému kanálu eMostecko, je situace ne-li horší, tak zůstává při starém „Vyčurat, pěkně si do toho šlápnout a pak cigárko. Prostě Dobnerovka...,“ tak poutal správce facebookové skupiny „Most“ Oldřich Hájek na článek o stížnosti z Dobnerovy ulice, kde to prý vypadá „jako v Bogotě“. Odkaz zobrazuje mimo jiné tři záběry z kamerového systému vnitřních prostor panelového domu. Je z nich patrné, že muž s tmavými vlasy na nich přímo na dlažbu ve společných prostorách domu vykoná „potřebu“, pak do louže čuranek bez ostychu šlápne a zapálí si cigaretu.

Kromě toho, zda kampaň BlackLivesMatter mírní či mění protiromské reakce obyvatel severu, redakci PL zajímalo i vyjádření městské policie, která od lidí dostala na frak - v tomto případě však zřejmě neoprávněně, když problém je jinde…

Je rasistické kritizovat počuránka?

Zveřejnění události vyvolalo mezi Mostečany znechucení, které někdy sklouzává až k rasistickým hláškám jako například „Opice se nemůže nikdy začlenit mezi normální lidi.“ Aby z toho nebyl ban, upozornil autora jiný čtenář. Kdosi odkazuje i ke středověkým trestům. „Jenže to by bylo zase rasistické. A navíc by to bylo k ničemu. Takoví lidé se stydět nebudou. Jsou jen dvě možnosti, jak to řešit. Buď tu verbež vystěhovat pryč, anebo se odstěhovat pryč,“ reagoval na to místní Petr Kotek. Borovanská občanka Sylva by jej poslal uklízet veřejné záchodky.

Na pleti nezáleží, na chování ano

Z řady ohlasů je patrné, že lidé zdůrazňují, že barva pleti nehraje roli. Gabriela Vanhatová konkrétně napsala: „Vzít a 10 holí na pranýři... Každému, ať je bílej nebo tmavej... Na pleti nezáleží, na chování ano.... Popravdě bych šla na úřad a chtěla bych dezinfekci domu... V téhle době... Proč mají dál nárok na sociální podporu. Jednou za 3 měsíce kontrola bytu: bereš peníze, budeš dokazovat, že byt je v pořádku. Vždyť na tom není nic složitého... Město má přeci možnost si udělat vyhlášku, tak proč čekat na to, že to skončí jako Chanov nebo Janov... Nestačí ty zkušenosti?“

Martin Brigita Sivak je dalším z těch, kdo zdůrazňují, že o barvu kůže nejde: „Pravda, ´ať ses černej nebo bílej, nakopu tě do prdele´, to nám říkal vždycky náš trenér v Mostě. Pravda je, když se někdo chová jako dobytek, tak by měl za to pykat.“

„Black street“: Špína, kravál, ve výtahu naděláno

Z reakcí obyvatel se ukazuje, že výkaly v domech jsou čímsi tradičním i v dalších ulicích. „Nejen Dobnerova ulice, ale i Budovatelů a Mozartova. Se*ou do společných prostor a dělají to dospělí!“ upozornil občan Roman Mottl.

„Budovatelce se říká Black street. Otázka času, a bude další demolice,“ poznamenal k tomu Mostečan Miroslav Tapik. „Za Rozkvětem věžáky to samé. Hnus. Špína, kravál vykopnuté venkovní dveře. Ve výtahu naděláno i s odpadkama,“ připojila svou zkušenost místní Irena H.

V Dobnerově ulici mimochodem ParlamentníListy.cz před časem pořídily vlastní reportáž pod názvem „Chcípni“ a vagina. Výkaly. Drogy. Byli jsme se podívat v „domech hrůzy“ na severu. Neziskovky nadávají, my jsme dali slovo místním“.

Hlášky jako „vystavět za městem plechový obory pro tuhle verbež“ pro změnu asociují některým čtenářům někdejší nápady na zřízení periferie za městem pro nepřizpůsobivé a podobně. „Byla tu strana ve volbách, která s tímto plevelem chtěla zatočit. Proč jste je nevolili?“ nadhodil to například mostecký živnostník Zdenek R.

Kdo za to může. Komunisti? Putin?

Podstatné je, proč občan snímky nechal zveřejnit a proč se takové věci v Mostě nedaří dlouhodobě zarazit. Mimochodem o nich vyprávěl pro PL před časem i kontroverzní předseda největšího bytového družstva Františka Ryba, označovaný některými levicovými médii výslovně za rasistu. O čůrání mluvil v rozhovoru s názvem „Načůráno od cikáňat. Cikánský tatík v hospodě. Lezou oknem“ například v roce 2016, který vznikl jako reakce na kritická slova bývalého šéfa Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka, když bytový funkcionář vyzval lidi k udávání nepřizpůsobivých.

„Statutární město Most - vysoká kvalita života... Takhle tu žijeme. Co s tím?“ označil Václav Špička na sociální síti magistrátní profil. Reakce se dlouho neobjevovala. Odpověď se tázajícími dočkala od jiného občana: „A město na to zvysoka... To není jen o tomhle vychc*ní... To je celkově, co sem nalezlo za verbež... A kdo konkrétně za to může? Komunisti? Putin? Za tímhle jsou konkrétní lidi.“

K textu s čůrajícím mužem se ozval i Rom, který se ze severočeského statutárního města odstěhoval do Prahy. „Můžu vám říct, já jsem také z Mostu. Bydleli jsme ve Stovce, bydleli jsme tam 3 romské rodiny, ale bylo tam čisto, žádné hluky, nádhera, ale dnes hrůza, nepochopím,“ napsal Drahomír Pihík.

Severočeši sami mimo jiné vnímají, že zbytek republiky jim nevěří, že podobné chování od části obyvatel, zejména ve vybraných lokalitách, je běžné. „Všechno jde, jen se musí chtít s tím něco dělat! A také by to chtělo lépe seznámit vládu a lidé mimo Ústecký kraj, s tím jak to tady chodí a jak se tu žije,“ podotkl Antonín Kumbera, na což mu Mostečanka Zuzana S. odpověděla: „Těm je to u pr… Kolik jich už tu bylo a co se změnilo? Starají se jen o sebe a na sever kašlou.

Co s tím nadělají „muži zákona“?

„Bohužel nezbývá nic, než více strážníků, kteří mohou zasáhnout a vymáchat mu v tom d*žku,“ vyjádřila se Pražačka Kamila, čímž rozpoutala dotazy po tom, zda městská policie dostatečně plní svou funkci.

...´Policie tato místa monitoruje, ale jen z místa sedačky osobního automobilu,´ myslí si pisatel v jednom z předešlých e-mailů..... To si myslím i já, hlavně, že má MP zásahovou jednotku, ale pořádek ve městě sjednat neumí. Vždyť si neporadili ani s těmi u Stovek, co nenosili roušky,“ dodává s usmívajícím se smajlíkem pisatelka Lenka Novotná.

Městská policie k tomu pro PL uvedla, že zmíněnou událost jí ale nikdo neoznámil ani na linku 156, ani e-mailem. „V případě, že by tak odpovědný zástupce SVJ (Společenství vlastníků jednotek. Pozn. red.) učinil, událostí by se městská policie samozřejmě zabývala: po zajištění důkazního materiálu a zkompletování dokumentace úředního záznamu by bylo podezření z přestupku oznámeno správnímu orgánu magistrátu města Mostu,“ popisuje běžný postup Veronika Loucká, mluvčí strážníků a manažerka prevence kriminality v Mostě.

Městská policie sama o sobě totiž nemá oprávnění ani možnost monitorovat vnitřní soukromé prostory. Je proto závislá v podobných incidentech na podnětech od samotných obyvatel nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ), jemuž kamerový systém patří.

Přesto, jak redakci potvrdil i správce skupiny „Most“ a provozovatel portálu eMostecko Oldřich Hájek, se po zveřejnění snímků zajímal o událost přímo ředitel městské policie a již je s pisatelem ve spojení.

Pokud nelze vandala chytit již přímo při činu, a tedy nemá smysl volat hlídku městské policie, může podezření z přestupku oznámit předseda SVJ nebo kterýkoli občan také přímo na Magistrát města Mostu a kamerový záznam použít jako důkazní prostředek.

Podle Loucké jsou v problémové ulici M. G. Dobnera, tedy venku, instalovány dvě kamery městského kamerového dohledového systému, pravidelně sem docházejí pěší hlídky asistentů prevence kriminality i strážníků a jsou zde prováděny pravidelné kontroly motohlídek, které zajišťují dohled na veřejném prostranství v okolí domů.

Strážníci „sedící v automobilech“ tak jsou jednou ze složek městském policie, která má přitom svůj smysl. „Motohlídky mají naplánované trasy, které projíždějí a kontrolují. Pokud je nahlášena událost, tuto činnost ukončí a jedou na místo. Jsou připraveni být do 8 minut na jakémkoli místě v Mostě,“ objasnila blíže Loucká, proč a jak vedle pěších hlídek fungují také – rychlejší – motohlídky.

Ubezpečuje, že skutečně strážníci musí vždy vyjet na každé, i banální oznámení občanů z linky městské policie 156. „O každém přijatém oznámení je veden úřední záznam. Občané z ulice M. G. Dobnera se na linku 156 běžně bez obav obracejí. Od počátku června strážníci v této lokalitě například řešili oznámení porušovaní nočního klidu, potyčky osob na veřejném prostranství, muže bez domova spícího na chodbě domu, podnapilé zraněné osoby ležící na zemi, několik sousedských a rodinných sporů nebo poškození vstupních dveří,“ doplňuje Veronika Loucká s ohledem na pochyby některých diskutérů na sociální síti a na to, že skutečně nelze věc řešit, pokud není strážníkům oznámena.

Zmiňuje v té souvislosti také, že je vhodné, aby správcem kamerového systému v domech byli lidé, kteří se neobávají o vandalství či jiném nevhodném chování informovat městskou policii. Jinak kamerové záznamy ztrácejí smysl, pro který jsou instalovány. V mnoha případech ale podle jejích slov postačí, když je v objektu umístěna viditelná cedule, že prostor je monitorován. I to mnohé samo od sebe odradí. „Vždy je lepší prevence, než represe,“ poznamenává k tomu.