„Vždyť AfD oslavuje Wehrmacht a chce rušit Benešovy dekrety.“ Tomáš Haas si našel čas na odpověď, která mnohé zarazí

26. 9. 2017 8:35

Politolog Tomáš Haas se vyjádřil na svém facebookovém profilu ke slovům předáka Alternativy pro Německo Alexandera Gaulanda, jenž v minulých dnech uvedl, že by Německo mělo být pyšné na úspěchy svých vojáků za války. A nejen k těmto slovům Haas promluvil, své řekl také k samotné straně a k Benešovým dekretům.

„Vždyť AfD oslavuje Wehrmacht a chce rušit Benešovy dekrety.“ Tomáš Haas si našel čas na odpověď, která mnohé zarazí
Foto: MK
Popisek: Tomáš Haas

„Pokud pan Gauland skutečně řekl to, co Novinky uvádějí, a pokud to není zkreslené, nebo vytržené z kontextu, pak to odsuzuji,“ poznamenal jasně k výroku Gaulanda Haas, jenž se o něm dočetl na serveru Novinky.cz (čtěte ZDE). Následně však strávil podle svých slov několik hodin hledáním toho, co měl Gauland skutečně říci. 

„Zajímavé je, že jsem, kromě britského levicového The Guardian, nic nenalezl, vyjma několika odkazů na ten britský deník. Ani německý Spiegel Online se o tom výroku nezmiňuje, ačkoliv je vcelku k AfD dost kritický a rozhodně tu stranu nešetří. Naše Novinky převzaly to, co píše The Guardian. Ale to, co jejich článek tvrdí, má několik slabin,“ popsal Haas. Podle jeho slov je pak hned několik možností, jak celý výrok skutečně interpretovat. 

Anketa

Kdybyste byli Andrejem Babišem, do které TV debaty byste šli?

hlasovalo: 6358 lidí

„Začnu tím, že rehabilitace německé branné moci začala již dávno, není to něco, s čím právě teď pan Gauland přišel. Není to tak dávno, co ustanovení německé ústavy o branné moci bylo interpretováno jako zákaz jiné než vlastní obranné role a zákaz, aby Bundeswehr (to jméno pro německou brannou moc mimochodem navrhl liberální politik, člen FDP a bývalý nacistický generál Hasso von Manteuffel) operoval v zahraničí,“ popsal Haas a dodal, že Bundeswehr se začal v sedmdesátých a osmdesátých letech zúčastňovat zahraničních vojenských cvičení. „V roce 1989 vznikla dokonce spojená franko-německá brigáda,“ podotkl Haas.

„Ale stále šlo ‚jen‘ o vojenská cvičení a spolupráci NATO při výcviku Bundeswehru. To se ale radikálně změnilo potom, co v devadesátých letech vybuchl Balkán a Německo začalo svou armádu ‚rehabilitovat‘. Odůvodněním bylo, že je povinností Německa zabránit genocidě a udržovat mír. Ta první zahraniční mise byla opravdu humanitární, Bundeswehr otevřel vojenskou nemocnici ve Splitu. Netrvalo ale dlouho a němečtí vojáci byli nasazeni v bojových operacich a v Evropě zazněly první výstřely německých zbraní od konce druhé světové války. Stalo se v Kosovu. A následoval Afghánistán a první němečtí padlí v zahraniční válce. Bylo jich 57. Německo udržovalo jeden z největších kontingentů v Afghánistánu a při té příležitosti německá vláda zrušila všechna omezení na nasazení Bundeswehru v zahraničí,“ zmínil Haas s tím, že nyní vidíme nasazení Bundeswehru v Baltských státech. 

„Poprvé od konce války operuje německá armáda na území kdysi okupovaných Německem ve východní Evropě. Takže nevyčítám AfD nějaký pokus o rehabilitaci Wehrmactu. A to ani, kdyby jeden z jejich politiků skutečně vyslovil slova, která nelze přijmout. Jedna vlaštovka jaro nedělá a jeden člověk, i kdyby byl sebehorší, nedělá politickou stranu,“ dodal.

On sám AfD podporuje, protože je to dle jeho slov jediná strana v Německu, které je rozhodující zemí pro obranu Evropy proti islamizaci a ve které přitom ale většina politických stran na islamizaci dobrovolně a aktivně pracuje. „Podotýkám, že na rozdíl od skutečně extrémních stran AfD hovoří o politickém řešení a je proti použití násilí, a už vůbec ne ozbrojených sil,“ řekl.

Závěrem se pak vyjádřil i k Benešovým dekretům, po jejichž zrušení AfD volá. „Zrušení Benešových dekretů ale požadují desítky německých politiků, od CDU/CSU (zejména v Bavorsku), přes sociální demokraty a FDP. Máme snad odsoudit a odmítnout spolupráci s celým německým politickým spektrem? A nejen německým, tytéž požadavky se objevují i u nás,“ uzavřel Haas.

Celý příspěvek Tomáše Haase:

Jinde na FB mně oslovil můj přítel Ilja Kraval:
Ilja Kraval:

zajímal by mne názor Tomáš Haas anebo Jan Zahradil na tuto zprávu... 
... jen aby nebylo vše zase tak nějak s tím AfD černobílé

Zahradilova krátká a bohužel nic neříkající odpověď neříká nic, než to, že JZ „AfD nepodporuje“ .

Což od něho ostatně nikdo nežádá.

Jan Zahradil: "Já nejsem příznivec AfD. Jak kvůli tomuhle, tak kvůli jejich požadavku na zrušení Benešových dekretů. Jejich europoslanec Pretzell třeba prohlásil o ODS, že je to protiněmecká strana. Ovšem je zas jinak dobře, že se politická scéna v Německu zatřásla a kancléřka dostala pomyslný pohlavek."

Má reakce, Iljo, není černobílá a černobílá není ani německá politická scéna, ani AfD.

Pokud pan Gauland skutečně řekl to co Novinky uvádí a pokud to není zkreslené, nebo vytržené z kontextu, pak to odsuzuji.

Já ale obvykle nedělám definitivní a odsuzující, nebo moralistické závěry na základě jednoho novinového titulku. Asi je to proto, že nejsem profesionálním českým politikem a nepovažuji za nutné mlžit a hledat jak zbarvit něčí výrok černě, nebo bíle a podle toho barvit i svou reakci.

A tak je to i s tím článkem na Novinkách. Proto jsem strávil pár hodin hledáním toho, co údajně řekl pan Gauland v evropském i americkém tisku. Zajímavé je, že jsem, kromě britského levicového The Guardian, nic nenalezl, kromě několika odkazů na ten Britský deník. Ani německý Spiegel On line se o tom výroku nezmiňuje, ačkoliv je vcelku k AfD dost kritický a rozhodně tu stranu nešetří.

Naše Novinky převzaly to, co píše The Guardian. Ale to co jejich článek tvrdí, má několik slabin.

Za prvé jak jsem již naznačil, nejsem připraven odsuzovat něco, co neznám. Za druhé je několik možností jak ten výrok interpretovat.

Začnu tím, že rehabiitace německé branné moci začala již dávno, není to něco, s čím právě teď pan Gauland přišel.

Není to tak dávno, co ustanovení německé ústavy o branné moci bylo interpretováno jako zákaz jiné než vlastní obranné role, a zákaz, aby Bundeswehr (to jméno pro německou brannou moc mimochodem navrhl Liberální politik, člen FDP a bývalý nacistický generál Hasso von Manteuffel), operoval v zahraničí.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se Bundeswehr začal zúčastňovat zahraničních vojenských cvičení a v roce 1989 vznikla dokonce spojená Franko-Německá brigáda. Ale stále šlo „jen“ o vojenská cvičení a spolupráci NATO při výcviku Bundeswehru.

To se ale radikálně změnilo potom, co v devadesátých letech vybuchl Balkán a Německo začalo svou armádu „rehabilitovat“.

Odůvodněním bylo, že je povinností Německa zabránit genocidě a udržovat mír. Ta první zahraniční mise byla opravdu humanitární, Bundeswehr otevřel vojenskou nemocnici ve Splitu.

Netrvalo ale dlouho a němečtí vojáci byli nasazeni v bojových operacich a v Evropě zazněly první výstřely německých zbraní od konce druhé světové války. Stalo se v Kosovu. A následoval Afhganistan, a první němečtí padlí v zahraniční válce. Bylo jich 57. Německo udržovalo jeden z největších kontingentů v Afghanistanu a při té příležitosti německá vláda zrušila všechna omezení na nasazení Bundeswehru v zahraničí.

Dnes vidíme nasazení Bundeswehru v Baltických zemích. Poprvé od konce války operuje německá armáda na území kdysi okupovaných Německem ve východní Evropě.

Takže nevyčítám AfD nějaký pokus o rehabilitaci Wehrmactu. A to ani, kdyby jeden z jejich politiků skutečně vyslovil slova, která nelze přijmout. Jedna vlaštovka jaro nedělá a jeden člověk, i kdyby byl sebehorší, nedělá politickou stranu.

AdF podporuji, protože je to jediná strana v Německu, které je rozhodující zemí pro obranu Evropy proti islamizaci a ve které při tom ale většina politických stran na islamizaci dobrovolně a aktivně pracuje. Podotýkám, že na rozdíl od skutečně extrémních stran, AfD hovoří o politickém řešení a je proti použití násilí a už vůbec ne ozbrojených sil.

Honza Zahradil má ještě jeden důvod proč není příznivcem AfD. Má to být „jejich požadavek na zrušení Benešových dekretů I zde se ale odvolává na jedno prohlášení jednoho politika AfD, europoslance Pretzella.

Zrušení Benešových dekretů ale požadují desítky německých politiků, od CDU/CSU (zejména v Bavorsku), přes sociální demokraty a FDP. Máme snad odsoudit a odmítnout spolupráci s celým německým politickým spektrem?

A nejen německým, tytéž požadavky se objevují i u nás. Trefně Janu Zahradilovi dnes odpověděl sociolog Petr Hampl:
„K obavám o Benešovy dekrety. V AfD možná je někdo, kdo by je chtěl rušit, ale je tam takových lidí určitě mnohem méně než ve vládních CDU a CSU. A taky mnohem méně, než v TOP09, KDU-ČSL a Žít Brno. Rozhodně nehrozí, že by to ovlivnilo politiku strany. Němci mají úplně jiné starosti“.

A nakonec, ten údajný výrok pana Gaulanda se skutečně dá interpretovat různě. Musel bych jej vidět v kontextu jeho řeči a celý. Jinak nemohu přijít s jasným a jednoznačným stanoviskem. I proto, že mám své zkušenosti s tím, co dokáže „správně motivovaný“ novinář udělat i z pozdravu „Dobrý den“.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sobotka se držel funkce jak jistý materiál košile. Prezident Zeman potvrdil jmenování Babiše premiérem, podpořil Okamuru a „odpuzujícího“ Kalouska vyzval k odstoupení

16:26 Sobotka se držel funkce jak jistý materiál košile. Prezident Zeman potvrdil jmenování Babiše premiérem, podpořil Okamuru a „odpuzujícího“ Kalouska vyzval k odstoupení

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru pro server Blesk.cz v Lánech vyjádřil k výsledkům voleb. Moderá…