„Ani usnout v tomhle vedru člověk nemůže. Když jsem o svatovavřinecké noci konečně zabral, zdál se mi horečný fantasmagorický sen, v němž se prolnulo ledacos aktuálního i dávného,“ píše Rejžek ve svém pravidelném příspěvku na stránkách Lidových novin.
Kritik vypráví, že se podíval zpátky do minulosti – do 20. srpna 1968. „Národ, ukolébaný pražským jarem, sladce spí. Zatímco se jistý Václav Havel zbaběle skrývá kdesi v Liberci, jediný, kdo oka nezamhouřil, byl třiadvacetiletý student Národohospodářské fakulty a čerstvý člen KSČ Miloš Zeman,“ představuje Rejžek hlavní postavy svého snu.
Když Zeman zaslechl podezřelý hukot letadel a dunění tanků, vyběhl v rozhalence, postavil se zpříma prvnímu obrněnému vozidlu a hřímal: „Má první věta zní: Nikdo vás sem nezval! Druhá věta: Když už tady jste, musíte respektovat naše pravidla, jako když my přijedeme do vaší země! Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč!“ Paroduje Rejžek slova prezidenta Zemana o migrantech.
Kritikův sen pokračoval ruským tankistou, který vykoukl ze svého stroje a odhodlaný mladíkův zjev ho tak vylekal, že se okamžitě spojil s kremelským vedením. To volalo horkou linkou hlavnímu veliteli Varšavské smlouvy maršálu Ivanu Jakubovskému, jenž na mimořádné poradě sebekriticky uznal, že se spletl a že v Československu o hordy nájezdníků z Východu nikdo nestojí.
V téže chvíli svolal mimořádnou tiskovou konferenci sedmadvacetiletý úředník Ekonomického ústavu ČSAV Václav Klaus, který Leonidu Brežněvovi vmetl do tváře: „Evropa má jednoznačně říci, že žádní svévolně přicházející Asiati ne, a má udělat všechna opatření na hranicích, aby sem nepřicházeli.“ Paroduje Rejžek pro změnu slova, která pronesl o uprchlících Václav Klaus.
Rozuzlení snu se však Rejžek nedočkal. „Víte, jak to chodí ve snech. V nejnapínavějším okamžiku, kdy jsem si říkal, jak se bude historie naší země dál vyvíjet, když k žádné okupaci díky srdnatému Zemanovi a Klausovi nedošlo, jsem se probudil…“ konstatuje hudební a filmový kritik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš