Podle serveru Ihned.cz tento paradox dokumentují údaje mezinárodních organizací. Podle Eurostatu ČR ročně na sociální systém, vynaloží částku odpovídající 12 procentům hrubého domácího produktu. Do systému přitom patří veškeré sociální dávky včetně penzí.
Ve srovnání s ostatními členskými státy EU jsou sociální výdaje českého státu jedny z nejnižších. Unijní průměr totiž činí 18,7 procenta.
Z tohoto hlediska je nejštědřejším sociálním státem Dánsko s 22,4 procenta a nejméně štědrým Lotyšsko s 9,4 procenta. O moc více nevydá ani Slovensko s 9,8 procenty.
Odvody více než vydatné
Přestože méně než Češi na sociální systém - v poměru k HDP - vydává jen šest zemí v EU, tabulka s výší sociálních odvodů skýtá naprosto opačný pohled.
Podle posledních dostupných dat Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) jsou příjmy českého rozpočtu ze sociálního pojištění vůbec nejvyšší mezi 31 členskými zeměmi této organizace.
Příjmy českého státu ze sociálního pojištění od zaměstnanců činí zhruba deset procent celkových příjmů rozpočtu. Ze sociálního pojištění, které platí zaměstnavatelé, je to dokonce více než 28 procent; dohromady tedy celkem 38 procent.
Zeměmi s podobnou strukturou příjmů jsou prakticky jen Francie, Španělsko, Itálie a Švédsko, tedy sociálně velmi štědré země.
Ve všech jsou však příjmy ze sociálního pojištění nižší než v Česku. Francouzská vláda například na sociální systém každoročně věnuje částku odpovídající téměř 22 procentům HDP, což ji řadí na druhé místo v EU.
Struktura příjmů spíše slovenská a maďarská než evropská
Z nových zemí unie se struktura příjmů českého státu přibližuje jen struktuře slovenské a maďarské. Podle serveru Ihned.cz jde přitom paradoxně o data, která OECD sesbírala ještě před vypuknutím finanční a hospodářské krize, která Maďarsko dovedla i kvůli vysokému zadlužení země téměř až k bankrotu.
Za značnou výší českých odvodů stojí struktura sazeb. Zaměstnanci sice odvádějí "jen" 6,5 procenta ze své hrubé mzdy, ale zaměstnavatel za ně platí celkem 25 procent. Dohromady jde tedy o téměř třetinu výdělku zaměstnance.
Německý zaměstnanec pro srovnání odvádí na sociálním pojištění 9,95 procenta ze mzdy a stejnou částku dá státu i zaměstnavatel. Podobně jsou na tom Rakušané, kde zaměstnanec odvádí 10,25 procenta a zaměstnavatel 12,55 procenta.
V obou zemích ale existují stropy pro placení sociálního pojistného, které jsou nastaveny výrazně níže než v Česku. Pro Česko ovšem rovněž platí to, že ve srovnání s ostatními zeměmi EU je zde i nižší daň z příjmu.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ro
