Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které má ČTK k dispozici. Průzkum se uskutečnil ještě před vojenskou operací mezinárodní koalice v Libyi, která začala 19. března.
Protesty a nepokoje trvají v zemích Blízkého východu a severní Afriky už od začátku letošního roku. V Tunisku a v Egyptě vyústily v pád tamních dlouhodobých prezidentů. V Libyi původně mírové demonstrace přerostly v ozbrojený konflikt mezi příznivci a odpůrci zdejšího vůdce Muammara Kaddáfího. Rozsáhlé reformy žádají Bahrajnci, Iráčané, Kuvajťané i Jordánci, protivládní demonstrace se konají v Sýrii a v Jemenu.
Více jak polovina se zajímá
O tyto události se zajímají také lidé v Česku, v průzkumu to uvedlo 53 procent dotázaných. Z mužů vývoj v uvedených oblastech sleduje 60 procent, mezi ženami je to 46 procent. Mezi příznivci politických stran větší zájem projevují voliči KSČM a TOP 09.
Celý průzkum najdete ZDE
Celkem 51 procent účastníků průzkumu je proti tomu, aby se se do řešení situace v těchto zemích aktivně zapojilo mezinárodní společenství. Souhlas se zapojením projevilo 33 procent, 16 procent na to nemá jasný názor. Vyšší podporu zásahu mezinárodních společenství vyjádřili muži, absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní či příznivci ODS, opačný názor častěji zastávají lidé, kteří svou životní úroveň označují jako "ani dobrou, ani špatnou", a voliči ČSSD.
Vzdálené války nás nakonec zasáhnou
Většina Čechů však předpokládá, že současné události v zemích Blízkého východu a severní Afriky budou mít negativní dopad i mimo toto teritorium. Celkem 70 procent dotázaných má za to, že se negativně projeví na světové ekonomice, 53 procent předpokládá, že se dotknou i ekonomiky české. Zhoršení bezpečnostní situace ve světě se obává 61 procent, 45 procent si myslí, že se důsledky nepokojů projeví i na bezpečnostní situaci v Evropě. Více než polovina lidí uvedla, že Česka se tyto události nedotknou, třetina však myslí, že se zhorší vztahy ČR s arabskými zeměmi.
Třetina se bojí extremistů
Dotázaní si nejsou jisti, zda nově vznikající vlády v zemích, kde padly, případně padnou dosavadní autoritářské režimy, budou demokratické či nedemokratické. K demokratickým vládám se přiklonilo 37 procent účastníků průzkumu, 32 procent si myslí, že nové režimy budou nedemokratické, a 31 dotázaných uvedlo, že neví.
Průzkumu, který se uskutečnil ve dnech 7. až 14. března, se zúčastnilo 1306 lidí.
Archiv výzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac, čtk
