Skandinávské země vybírají daně ve výši více než 40 procent HDP. Norové či Švédové však ve stát mají daleko větší důvěru a vědí, že jejich politici jejich peníze nerozházejí. V zemích, kde něco takového neplatí, se však lidé obecně bojí platit vyšší daně.
- SLEDUJEME téma: DPH
Mnoho států krachuje kvůli špatnému systému daní
Podle Zlámalové spočívá problém řady zadlužených evropských států právě ve špatném systému výběru daní. Například v bankrotujícím Řecku platí daně příliš úzký okruh pracujících. „Není ani potřeba připomínat, že neschopnost vybrat daně je jedním z rysů upadajícího státu," píše analytička. Dodává, že v Řecku daňová morálka výrazně upadla po vstupu do eurozóny. Když se pak v zemi začaly zvyšovat náklady, řecká ekonomika upadla do hrozivých dluhů.
Výše firemní daně navíc není ekvivalentní k dopadu na státní rozpočet. Současných 19 procent stačí na naplnění 12 procent státního rozpočtu, celková suma tvoří 4,2 procenta HDP. Naopak v Německu, kde firmy platí 33,3 procenta, stát ze stejné daně získává pouze 1,9 HDP a plní rozpočtové příjmy z 5,1 procenta.
Například Irsko má firemní daně extrémně nízké. Sazba 12,5 procenta se nelíbí řadě evropských politiků, především Francouzům. Irové však paradoxně na této dani vybírají 2,9 procent HDP, tedy úplně stejně jako Sarkozyho stát.
Vyšší daně firmy vyženou
„V domácí daňové debatě stojí za to zamyslet se, proč najednou firmy a zaměstnanci odmítají státu platit. Vyhnalo je něco z daňových rájů na Kypru nebo v Nizozemsku? Nebo mají větší motivaci se jim vyhýbat?" táže se Zlámalová. Podle ní vyšší sazby povedou k ještě nižšímu výběru. Příliš vysoké daně totiž skutečně mohou české společnosti a živnostníky velmi rychle vyhnat.
Čtěte také:
Kalousek národu: Nikomu z vás nezvyšuji daně
Kalousek chce přiškrtit živnostníky. Platí prý moc nízké daně
Zvýšit daně je jako zatáhnout ruční brzdu, varují analytici
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: qot
