„Původně jsme si mysleli, že nečinnost vlády v oblasti rovných příležitostí je projevem nezájmu současné garnitury. Nyní se domníváme, že jde o záměr," řekla v rozhovoru pro Haló noviny Kavková. „Nyní, když vidíme, že byli odvoláni určití lidé a naopak na Úřad vlády přišli jiní lidé s velmi výraznou konzervativní ideologickou orientací," dodává.
Kriticky hodnotí Jana Kavková spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Podle ní je spolupráce nulová. „Pokusíme se schůzku iniciovat, ale obávám se, že paní zmocněnkyně nepřikládá tomuto tématu takovou důležitost jako my," říká předsedkyně Fóra 50%. Agenda rovnosti žen a mužů podle ní nyní na vládě neexistuje, na rozdíl od bývalého ministra Michela Kocába, který to měl podle Kavkové jako jednu z priorit.
Měli jsme ministerstvo, máme nekomunikující vládní úřad
OSN kritizovala Česko za to, že ponížila ve funkci lidská práva a národnostní menšiny po nástupu stávající vlády, kdy tyto otázky a problémy přestaly mít svůj resort. „Kritizovaly jsme, že oslabila důležitost tohoto tématu," říká Vránová. „Výbor pro odstranění všech forem diskriminace při OSN, Českou republiku za tuto oslabující změnu kritizoval," říká šéfka Fóra 50 %.
Podle Kavkové například sice stoupá zastoupení žen v obou komorách parlamentu, není to ale zásluhou nominací, ale preferencí, které kandidáti získají bezprostředně od voličů. Ti si ženy přímo „vykroužkují". Kdyby toho nebylo, byly by podle Kavkové ženy zastoupeny v Poslanecké sněmovně jen v 16 procentech.
Nejhodnější jsou na ženy zelení a komunisty
Navíc jsou podle Kavkové rozdíly mezi stranami, jak k této problematice přistupují. Tradičně velmi progresivní je Strana zelených, je to jediná strana, která má v republice kvóty. Dále pak KSČM - je vidět, že zastoupení žen na jejich kandidátkách roste a není to nějaká náhoda. Je to přistup, který nese své ovoce. KSČM používá nepovinné doporučení pro zastoupení žen na kandidátkách, většina krajů se tím řídí a je to znát," říká Kavková v rozhovoru pro Haló noviny.
Podle ní má řada současných sociálních škrtů dopad na ženy. Jsou určité skupiny žen, které jsou v důsledku reforem přímo ohroženy chudobou. Míru chudoby a sociálního vyloučení monitoruje podle ní i síť Social Watch, jíž je Fórum 50 % také součástí.
Není prý nikdo, kdo by mluvil za matky živitelky
Nejohroženější skupinou jsou pak podle Kavkové samoživitelky. Když se prý porovná příjem, který má k dispozici žena, která sama živí dítě nebo dvě a porovná se s párem, jenž žije ve společné domácnosti, nebo nemá děti, je to markantní rozdíl. „Samoživitelky nejsou organizované, svým způsobem slabé, nemají sílu se ozvat a lobbovat za nějaké změny. „Není nikdo, kdo by za ně mluvil," říká dále feministka.
Na otázku, jaký má být cílový stav pro zastoupení obou pohlaví na vedoucích pozicích, konstatovala Kavková, že zcela postačí 40 procent žen a výše, že už v tomto lze spatřovat paritu. „Pak už to považujeme za vyrovnané," konstatovala Jana Kavková. Je-li ale podle ní zastoupena nějaká skupina už 30 procenty, dokáže pak formulovat své požadavky tak, aby byla slyšena.
Počet žen na kandidátce může rozhodnout?
Společnost Fórum 50 % monitoruje zastoupení žen v reprezentativních orgánech politických stran, státu a samosprávy. Jana Vránová upozorňuje tvůrce kandidátních listin, že ženy jsou na kandidátkách velmi preferované, a že dokonce v případě, že člověk - volič váhá nad podobností stranických programů, může se stát žena na kandidátce oním jazýčkem na vahách, který převáží.
„Možná dnes není vyrovnané složení kandidátní listiny hlavním kriteriem pro výběr strany, umím si ale představit, že pro mnohé voličky a voliče je tento faktor velmi důležitý," říká ředitelka Fóra 50 % a předsedkyně České ženské lobby Jana Smiggels Kavková.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rzk
