„Velký bratr je nám stále těsněji v patách. Už třetím rokem například České dráhy přesně vědí, v jakém vlaku a v kolik hodin se vyskytuje naše maličkost. Osobní svobodu totiž drtivá většina pravidelných zákazníků musela vyměnit za čipovou In-kartu,“ píše Motýl.
Sledováni jsme všude
Tvrdí, že pokaždé, když po něm průvodčí kartu chce, snaží se ho přemluvit, aby jí nedával do čtečky. Nechce, aby každý věděl, kam jede. „To jsou jen dva příklady, jak si státní správa, byť v případě drah ve formě "státní akciové společnosti", přisvojila pravomoci Velkého bratra,“ myslí si komentátor.
„Kdo se projde Prahou, může být zaznamenán až na 1800 pouličních kamer. Utéct do lesů? Ani tam nemá nikdo jistotu, protože například v nejtemnějších koutech Beskyd visí řada takzvaných "fotopastí", které do korun staletých buků nenápadně umístilo Hnutí DUHA,“ kritizuje autor.
autor: joh