Gerloch uvádí, že existuje řada států, které mají parlamentní formu vlády a je tam přímá volba prezidenta. V Evropské unii je 20 států, které mají přímou volbu, a sedm států, které jsou monarchiemi.
K rozepřím mezi prezidentem a vládou dochází i v případě nepřímé volby
„V žádném z nich se neukázaly zásadní problémy, před kterými se varuje. Netvrdím, že se nemůže stát, že prezidentem bude zvolen populista, že bude docházet k rozepřím mezi jím a vládou. Jenže to může nastat i u nepřímo voleného prezidenta,“ vysvětluje v HN.
Za přímou volbou může být narůstající medializace života. Podle Gerlocha je už i nepřímá volba pod vlivem veřejnosti, čímž se ztrácí parlamentní ráz.
Při poslední volbě byla snaha vše prezentovat veřejnosti, kandidáti byli vyzýváni, aby vystupovali v televizi. „Strany jsou vyzývány, aby v předstihu třeba před sněmovními volbami zveřejnily, kdo budou jejich kandidáti na prezidenta. A druhý důvod je, že v některých státech se ukázalo, a bylo to patrné i u nás, že se stává obtížnější zvolit v parlamentu vůbec nějakého kandidáta,“ míní Gerloch v Hospodářských novinách.
Je možné, že bude zvolen prezident mimo hlavní strany. To by je oslabilo
Ostatní akademici se přímé volby obávají údajně kvůli možnému porušení ústavního systému. Jejich argumentem je to, že vláda bývá slabá a že prezident má možnost proti ní vystupovat pomocí vetování zákonů nebo obstruovat při ratifikacích mezinárodních smluv.
„Ale to se může dít i bez přímé volby. Argumenty, které se opírají o stabilitu ústavního systému, proto nejsou relevantní. Je navíc otázkou, zda přímá volba nemůže působit proti partiokracii, vládě politických stran. Je tu totiž šance, že se prezidentem stane i někdo mimo hlavní strany. A oslabení role politických stran není něco negativního,“ řekl Gerloch HN.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
