Ústavní soudci mají na stole konkrétní případ bývalého strojvůdce Karla Holubce. V době federace odpracoval mnoho let jako zaměstnanec bratislavského odštěpného závodu Československých státních drah. Když před pěti lety odcházel do penze, přiznala mu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) důchod jen asi 3500 korun. Neuspěl ani v následném soudním sporu. Jeho kasační stížnost zamítl v srpnu Nejvyšší správní soud právě s odkazem na stěžejní stanovisko Soudního dvora EU.
Situace se změnila po vstupu do EU
Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, dostávali nižší důchod. Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost.
Situaci ale podle některých výkladů výrazně změnil vstup Česka do EU. Podle Soudního dvora EU klíčové nálezy Ústavního soudu diskriminují na základě státní příslušnosti občany jiných členských států EU, kteří třeba pracovali v Československu, ale nárok na dorovnání nemají.
Slováci mají asi o tisícovku méně
Vláda se pak rozhodla dosavadní praxi formálně ukončit. Česká správa sociálního zabezpečení už předtím dorovnání nepřiznávala lidem, jimž nárok na penzi vznikl po vstupu do EU. Ukončení dorovnávání potvrdila loni Poslanecká sněmovna schválením novely zákona. Několik tisíc důchodců, kteří peníze dostávají podle starších rozhodnutí, o příplatek nepřišlo, což ani Soudní dvůr EU nevyžadoval.
Průměrný slovenský starobní důchod činil na konci loňského roku 362 eur - v přepočtu asi 9095 korun. Český důchod k poslednímu prosinci dosáhl průměrné výše 10.552 korun.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp