O odvolání Rampuly loni v červenci ministr rozhodl na základě žádosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, když uznal jeho výhrady, že Rampula záměrně zdržuje prošetření závažných korupčních kauz typu IPB. Ministr Pospíšil si přitom za svým úsudkem stojí – pokud Rampula v úřadu zůstane, bude on sám nucen rezignovat, řekl včera Lidovým novinám. Svůj odmítavý postoj Rampulově činnosti si uchoval i Pavel Zeman, jehož postavení bylo v posledních dnech rovněž zpochybňováno.
„Tady se rozhořel boj o spravedlnost. Myslím, že ale není vhodné, aby si pánové Zeman a Rampula takhle spílali přes média. To jenom snižuje důvěru veřejnosti v justici,“ uvedl v dnešních Otázkách Václava Moravce předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Důrazně přitom odmítl spekulace, že někteří členové ODS si přejí rezignaci ministra Pospíšila, aby skrze Rampulu mohli ovlivňovat důležité soudní kauzy. „Páteční informace Práva o tom, že jsme v poslaneckém klubu na Pospíšila křičeli a chtěli jeho odvolání, nejsou pravdivé,“ dodal poslanec. Podle něj je navíc pro většinu politiků výhodné spíše to, když e korupční kauzy řádně prošetří.
„Věříme, že to náš koaliční partner vyřeší,“ vyjádřil se ve stejném pořadu poslanec TOP 09 Stanislav Polčák s tím, že největší odpovědnost za uhašení sporu má největší vládní strana. On i další host Otázek, stínový ministr vnitra a poslanec ČSSD Jeroným Tejc, přitom vyjádřili svou podporu nejvyššímu státnímu zástupci Zemanovi. „Můžu mít výhrady k Zemanově práci, ale vnímám u něj jasnou snahu o očištění státního zastupitelství,“ uvedl Tejc. Vláda podle něj nemá důvod Zemana za Rampulovo odvolání zprošťovat funkce.
ČSSD žádá omezení prezidentské milosti
ČSSD v minulém týdnu podala návrh na změnu ústavního zákona, podle kterého by prezidentovu milost musel kontrasignovat premiér nebo ministr spravedlnosti. Reaguje tak na rozporuplnost některých milostí prezidenta Klause. Návrh však nemá příliš velkou šanci na úspěch, neboť s ním nesouhlasí ODS i někteří zástupci vládních stran. Například ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že se bojí politizace instituce milosti, neboť by o ní nově rozhodovat i politicky zaujatý orgán. „Pohled na milosti nemá být pravicový nebo levicový,“ zpochybnil tento pohled v dnešním díle Moravcově pořadu Tejc. Podle něj by nutnost kontrasignace sice vážně omezila počet udělených milostí, tento trend by ale hodnotil spíše pozitivně – milost by podle něj měla být udělována skutečně jen ve výjimečných případech.
Stanjura chce výbor na úpravu Ústavy
Nejedná se ostatně o jediný návrh o změně ústavního zákona, který zákonodárce zaměstnává. Hned poté, co byla schválena přímá volba prezidenta, poslala sněmovna do senátu také návrh na omezení poslanecké imunity, chystá se také jednání o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle Zbyňka Stanjury je tak čas zvážit, zda není zapotřebí provést revizi stávající podoby Ústavy. „Teď to řešíme salámovou metodou, což není efektivní,“ nechal se slyšet. Jeho strana prý zvažuje ustanovení pracovní skupiny poslanců napříč stranami, která by prodiskutovala případnou velkou změnu ústavního zákona.
Také zmíněná úprava pravomocí NKÚ v posledních dnech vyvolává diskuse. Stávající návrh počítá pouze s rozšířením pravomocí úřadu na kontrole podniků, v nichž mají podíl města a obce. Koaliční TOP 09 a VV však chtějí, aby úřad stejným způsobem kontroloval i státní podniky typu ČEZ. To však ODS odmítá. „Hospodaření s penězi v těchto podnicích by měly kontrolovat dozorčí rady, až pak to můžeme zkusit s NKÚ,“ uvedl poslanec Stanjura.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: qot
