Obrovský protest se blíží, lidi toho mají dost. Holešovský vůdce se těší

Nespokojenost s fungováním demokracie v ČR v únoru totiž vyjádřilo 53 procent lidí. Je to o sedm procentních bodů více než loni, ale stejný podíl jako v roce 2010. Spokojeno je 43 procent dotázaných, většinou jsou to mladí lidé, vysokoškoláci, lidé s dobrou životní úrovní a středopravicovou či pravicovou politickou orientací.

„Je to jasný signál toho, že lidé chtějí změnu, že toto už odmítají. Věřím, že se tedy snad dočkáme lepších časů,“ řekl k výsledkům průzkumu pro ParlamentníListy.cz Slávek Popelka, současný hlavní iniciátor protestního hnutí Národní rada (které vzniklo z Holešovské výzvy), bývalý disident a politický vězeň.

Ačkoli nevnímá vývoj situace tak, že by lidé masově začali volat po návratu starých časů, včetně minulého režimu, je podle něj jisté, že se změnou je nutné počítat. „To, že se nyní mnohým zdá, že jim bylo dříve lépe, je také dáno obyčejnou lidskou vlastností, která způsobuje to, že špatné věci časem zapomínáme a pamatujeme si hlavně ty dobré. Já stále věřím tomu, že nastartování té změny je už nablízku,“ dodal ještě Popelka. Podle něj totiž může být počátkem datum 15. března, kdy by se měl uskutečnit celonárodní protest. K němu již řadu týdnů vyzývá veřejnost po celém Česku - jak prostřednictvím auta s amplionem, ověšeného českými vlajkami projíždějícího městy, tak i distribucí v současné době již statisíců letáků.

„Ten příští týden bude pro nás klíčový, záleží i na tom, jak se zachová vláda, ale snad se podaří v těch přístích dnech tu touhu po změně v lidech přivést k realitě,“ podotkl ještě pro ParlamentníListy.cz Popelka.

Bok: Kdyby se komunisti dostali k moci, nebyli by tak rozežraní jako ti současní vládci

Podle jiného chartisty a disidenta Johna Boka je situace v zemi opravdu vážná a průzkumy to jen potvrzují. Ukazují, jak levici rostou preference, včetně Komunistické strany Čech a Moravy. Proč se tak děje, v tom má jinak zapřísáhlý antikomunista John Bok jasno.

„Já určitě nemůžu být podezírán z toho, že bych sympatizoval s komunisty. Ale musím konstatovat, že jsem přesvědčený, že kdyby se komunisté nyní dostali k moci, tak nebudou tak rozežraní a nebudou se nám tak vysmívat do ksichtu. A nebudou nám říkat, že se máme uskrovnit a přitom rozhazovat peníze svým sluhům a poskokům. Vždyť je to urážlivé,“ konstatoval Bok lakonicky.

Podle něj ti nahoře pořád chtějí něco krátit, ale svým kamarádíčkům rozhazují prachy. „Tak se nedivte, když komunisté, kteří nejsou u moci, ale jsou v opozici, že budou získávat čím dál víc sympatií. Oni to mají lehké, nejsou u moci, o ničem nerozhodují. Ale pravdou je, že si myslím, že když budou u moci, tak si nebudou rozdávat takové odměny. Je to paradoxní, ale tak to je,“ myslí si Bok.

Připustil také v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že si myslel o premiérovi Petru Nečasovi, že bude korektnější a soudnější, než ti před ním.

Za bolševiků nám bylo líp? Nedivte se, že to lidi říkají

„A on je přitom nemlich to samý! Já nezávidím lidem peníze, to v žádném případě! Ale člověk, kterej maká jak barevnej, platí celý život daně a sociálku a zdravotní, se najednou dozví, že ta dáma Nagyová dostává odměny za práci nad rámec. A tak zjišťujeme, že dostává dokonce více než sám ministerský předseda. No tak to vám zůstane rozum stát. Co pak chcete od těch lidí? Ti se samozřejmě nase*ou a řeknou, „to nám za bolševiků bylo líp“. Sice vědí, že jsme neměli svobodu, ale byly plné krámy všeho možného zboží, které jsme nepotřebovali. A věděli totiž, že svou rodinu uživí. I když nepojedou na dovolenou na Kanárské ostrovy, ale do Bulharska,“ vzpomíná na dobu minulou disident.

Samozřejmě si je ale vědomý toho, jak důležitá je svoboda. A tu máme v Česku podle Boka značně přijatelnou. „Vidím to na svých dětech, takže v této situaci chvála Bohu za polistopadové změny. Ale na druhou stranu žijeme v reálném světě, tak si přeci nemůžeme jen pochvalovat, že máme svobodu, a být přitom svědky toho, jak se tu všechno ořezává a vláda chce přenést to břemeno na občany, kteří platí daně. A ty se jim teď ještě zvednou,“ předvídá Bok, který vidí další příčinu v tom, že současné vedení státu naprosto ignoruje základní, úplně triviální věci.

Vrátíme-li se ještě k výše zmíněnému aktuálnímu průzkumu, kterého se zúčastnilo více než tisíc Čechů, jednoznačně ukázal, že se celkově zhoršuje hodnocení současného politického systému. Od února 2009, kdy jej pozitivně vnímalo 22 procent účastníků průzkumu, klesl podíl už na pouhých na 15 procent. Naopak podíl negativních postojů se zvýšil z 41 na 60 procent. Podle výsledků dotazování lidé hodnotí současný systém hůře než předlistopadový, který označilo za dobrý 23 procent. V to, že se v příštích deseti letech politický systém v ČR zlepší, věří 18 procent respondentů.

Klesl také podíl lidí, kteří pokládají demokracii za nejlepší způsob vlády. Letos na tuto otázku odpovědělo kladně 42 procent, loni to bylo 49 procent. Naopak se o čtyři procentní body zvýšil podíl dotázaných, kteří by za "určitých okolností" dali přednost autoritativní vládě. Pozitivní stanovisko zastává 24 procent lidí, podle CVVM je tato tendence nejsilnější u příznivců KSČM. Celkem 27 procent uvedlo, že je jim jedno, v jakém režimu žijí.

Oproti loňsku výrazně přibylo lidí, kteří si myslí, že lidem v ČR se nedostává rovnoprávného a spravedlivého zacházení, tento názor zastává 54 procent účastníků průzkumu, loni jich bylo o 11 procentních bodů méně. I tak se většina lidí stále domnívá, že v ČR jsou respektována lidská práva, v únoru na tuto otázku kladně odpovědělo 60 procent lidí, meziročně to však bylo o deset procentních bodů méně. Opačný názor zastává asi třetina dotázaných, pět procent na to nemá žádný názor.

Už v listopadu říkali Češi, že se měli před rokem 1989 lépe

I v průzkumu společnosti SC&C pro Českou televizi z konce listopadu 2011 zhruba tři z deseti Čechů tvrdili, že se měli za minulého režimu lépe. Jen necelá čtvrtina dospělých uvedla, že se má lépe teď. Za největší úspěchy po listopadu 1989 považovali oslovení lidé nabídku zboží v obchodech, otevřené hranice a možnost kulturního vyžití, za největší neúspěchy kuponovou privatizaci, zhoršení mezilidských vztahů a práci úřadů.

Celkem 28 procent lidí tehdy uvedlo, že se před listopadem měli lépe. Naopak 23 procent dotázaných řeklo, že se jim lépe žije teď. Podle 17 procent Čechů a Češek je situace pořád stejná. Zbývající dotázaní nedokázali odpovědět, protože před 22 lety nebyli ještě na světě nebo byli malí.

Logicky tak podle autorů průzkumu jsou výrazné rozdíly mezi "pamětníky" a těmi, kteří dospěli až po sametové revoluci. Ti, co minulost pamatují, se k ní častěji přiklánějí. U seniorů k pozitivnímu pohledu na bývalý režim přispívají také vzpomínky na mládí. Dramatické odlišnosti však vidí sociologové i mezi obyvateli Prahy a zbytku ČR, vysokoškoláky a těmi s nižším vzděláním, či mezi příznivci pravice a levice.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.