Nejen Leoš Heger často argumentuje roztroušenou sklerózou, podobně mluvili i ministři zdravotnictví před ním. "Cílem není, jak s oblibou říká opozice, vytahovat peníze z kapes daňových poplatníků, ale mít v systému dostatek peněz na závažné úkony typu onkologické péče či léčení roztroušené sklerózy," opodstatnil nedávno 50korunové poplatky u doktora.
Projevují se však takto vybrané poplatky v oboru roztroušené sklerózy? „Zatím se to neprojevuje. Zatím není dohoda s pojišťovnami, aby všichni pacienti, kteří léčbu potřebují, ji mohli mít,“ prohlásila v Impulsech Václava Moravce lékařka a specialistka Eva Havrdová.
„Oni se tím mnozí ohánějí. Já si neumím moc představit, že by se ty poplatky přesunuly na peníze za biologickou léčbu,“ dodala. Tento druh léčby může lidem s roztroušenou sklerózou skutečně pomoci. Je však nákladný. „Pokud začneme s biologickými léky hned, je skutečná šance oddálit invaliditu,“ poukázala lékařka.
Existují však dlouhé čekací fronty. Na nich jsou napsáni pacienti, kteří neustálým posouváním mohou být ohroženi na životě. Podle Havrdové za to může systém nastavený ministerstvem a pojišťovnami. „Nemocnice nemůže garantovat léčbu, pokud na ni nemá garantovanou úhradu,“ posteskla si.
Přitom by se podle ní měl stát zajímat o léčení těchto pacientů. Když se oddálí jejich invalidita, mohou déle pracovat a odvádět do kasy daně. „V tomto státě nikdy nebyla žádná vůle nám pomoci,“ dodala však Havrdová s tím, že stát ani nepřispívá na speciální registr, který by také nemocným pomohl. Přitom ve Francii do něj za posledních deset let vláda investovala 10 milionů euro. „Jsme 16 let zpožděni,“ uvedla lékařka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: pan
