"Jako každoročně i letos přicházíme na toto místo, abychom vzpomněli na ty, kteří měli být zapomenuti. Toto místo i nadále zůstává místem k zamyšlení nad tím, jak je plněn odkaz těch, kteří zde spočívají. Žijeme v demokracii. Nedovolme, aby se utvářela jinak, než jak jsme si ji představovali. Nenechme se mást současnými událostmi," prohlásil Šedivý.
Přišla i Němcová
"Díky badatelům a Konfederaci politických vězňů již známe řadu jmen obětí. Jako každá země i my máme místa, na nichž si rozhodující události naší historie připomínáme. Jsou však místa, která nám připomínají skutky odvrácené historie, na jednom z nich jsme se dnes sešli," uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Motolské pohřebiště podle jejích slov mladé lidi upozorňuje, co se může stát s demokratickou zemí, pokud ji zachvátí mor totalitní myšlenky a politiky.
V 50. letech, kdy stoupal počet popravených politických odpůrců, se těla zpopelňovala v krematoriu ve Strašnicích, později v Motole. Podle tehdy platného nařízení byly urny skladovány ve věznicích. Teprve po roce 1958, kdy rozkaz ministra vnitra uvolnil soustřeďování uren z věznic, začalo jejich postupné ukládání do země, v ojedinělých případech i předání pozůstalým.
Poprava, osud těla popraveného či zemřelého a následně ukládání uren probíhalo v naprostém utajení. Tělo mrtvého a později urny byly beze jmen, označeny jen krycími čísly. Stejně utajeně probíhal i převoz postupně a tajně. Ještě v roce 1965 bylo 5. května převezeno z pankrácké věznice do Motola 78 uren. Koho popel obsahovaly, se zatím podařilo zjistit pouze u 40 z nich. O motolském pohřebišti se nevědělo, existenci druhého pražského hromadného pohřebiště u krematoria v Praze-Motole objevila Konfederace politických vězňů teprve před několika lety. Známé byly pouze hromadné hroby na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
