"My víme, že letos, příští rok musíme vyjít s prostředky, které si stát může dovolit, ale v té střednědobé budoucnosti (je to jinak). My jsme prostě škrty udělali, dostali jsme se dnes skoro na chvost (aliance). Máme zdravé veřejné finance na rozdíl od zemí typu Řecka, které tyto kroky neučinilo a budou je čekat nyní. Prostě všechno má své meze a nesmíme se stát černými pasažéry, což nám hrozí, pokud bychom v tomto trendu pokračovali," řekl Vondra ČTK a Českému rozhlasu.
Je Vondra schopen šetřit?
Podle výhledu by měla obrana dostat příští rok 38,8 miliardy a následující rok 35,7 miliardy korun. Letos mělo ministerstvo hospodařit podle schváleného rozpočtu s částkou 43,5 miliardy korun. Musí ale ušetřit 1,4 miliardy. NATO po členech požaduje minimální příspěvek na obranu ve výši dvou procent HDP. ČR jej dlouhodobě nesplňuje. Loni například její obranné výdaje činily 1,15 procenta hrubého domácího produktu.
Vondra se již v dubnu ohledně výdajů na obranu dostal do sporu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Šéf státní pokladny jej obvinil z neschopnosti šetřit. Vondra tento spor na summitu nekomentoval. Uvedl ale, že ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, jenž se schůzky rovněž účastní, si problém s financováním armády také uvědomuje. "A on to svému místopředsedovi jistě sdělí," uvedl ministr obrany.
Klesající výdaje na obranu nejsou jen problémem Česka, ale i dalších evropských členů NATO. Spojené státy je opakovaně vyzvaly, aby své výdaje na obranu posílily, jinak alianci hrozí vážné problémy. „Je to velký problém, protože nůžky mezi Evropou a Amerikou se ještě více rozevřely. Aliance se rozšířila o (další) evropské země, ale ty evropské země včetně nás dávají dneska podstatně méně na obranu. Je to úplně špatně," podotkl Vondra.
Centrum v Pardubicích
Cestou ze současné situace, kdy se mnoho zemí aliance potýká s dluhy, je podle NATO takzvaná chytrá obrana. Jde o sdílení prostředků na obranné činnosti. Aliance se na nynějším summitu dohodla na dvaceti takových projektech. Jedním z nich je i společné výcvikové centrum NATO pro vrtulníkové piloty v Pardubicích.
NATO také získá nový systém dohledu nad pohyby jednotek po zemi. Šéf agentury NATO pro provozování kontrolního systému (Allied Ground Surveillance) podepsal na okraj summitu dohodu, na jejímž základě může NATO mimo jiné pořídit pět amerických speciálních bezpilotních strojů. Ty mají být schopny létat až 32 hodin ve výšce 18 kilometrů. Budou umístěny v Sigonelle na Sicílii a začít nasazovat se mají od roku 2016, napsala agentura DPA. Záběry z nich údajně umožní sledovat i jednotlivé osoby.
Podle nepotvrzených informací přijde pořízení těchto bezpilotních strojů jednu miliardu eur (asi 25 miliard korun). Podílí se na tom 13 členských států NATO: Bulharsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rumunsko, Slovensko, Slivnsko a USA. Francie a Velká Británie dávají k dispozici vlastní komponenty.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
