Komentátor připomíná i další pozoruhodné výroky. Například o tom, že za trestné činy Romů nemohou romští kriminálníci, ale vláda svým nezájmem, přičemž by vládní činitelé měli s touto věcí rychle něco dělat. Nebo že za nezaměstnanost Romů může rasismus českých zaměstnavatelů. Kaiser současně připomíná, že poslední studie EU, OSN a Světové banky ukazuje, že romská nezaměstnanost se nepohybuje v nejhorších číslech. "Háček je v tom, že i kdyby naše exekutiva disponovala nějakými chytřejšími nápady, než jsou granty na sociální projekty pro vyloučené lokality, možnosti naoktrojovat celostátně řešení z centra jsou dnes velmi omezené," píše novinář.
Nevěrohodné elity
Za největší problém považuje Kaiser skutečnost, že elity postrádají věrohodnost. V této souvislosti podotýká, že exministr Kocáb podsouvá v diskusích myšlenku, že před břeclavskou kauzou bylo v tomto regionu všechno v pořádku v česko - romských vztazích. "To skutečně věří ve schopnost patnáctiletého kluka vymyslet si potíže s Romy a vsugerovat je společnosti?" ptá se Kaiser. Současně konstatuje, že škála nápadů, jak poměry zlepšit, pravděpodobně u lidí posílí přesvědčení, že jim elity nerozumí.
Za nejzoufalejší pak novinář pokládá hlasy, který vyzývají, aby do míst etnického napětí hned vyrazil prezident nebo premiér. Politika, který neprojevil zájem dřív, když zaznívaly stížnosti o tom, že lidem Romové dělají ze života peklo, nebude nikdo z rozčilených občanů poslouchat.
Z většiny se stává menšina
Za pozoruhodný úkaz novinář pokládá skutečnost, že v Evropě se v háklivých oblastech společnost rozpadá na menšinu, co pak ovládá veřejnou diskusi, a většinu, která se do médií dostane spíše nedorozuměním. "Menšině by se dalo říkat zveřejňované mínění, většině veřejné mínění," prohlásil komentátor. "V českém případě je toto dělení nejmarkantnější právě u romské problematiky," dodal.
Zveřejňovanému mínění pak prý dominuje tzv. lidskoprávní průmysl. "Lidé, jejichž prvotní pohnutky byly nepochybně ušlechtilé. Pak je ale často potká úděl typického aktivisty: vlastní abstraktní schémata začnou být v nějaké chvíli důležitější než skutečnost," prohlásil Kaiser. Veřejné mínění vychází naopak z praktických zkušeností lidí, kteří Romy nepotkávají jako objekty své dobročinnosti, ale ve všedním životě. "Celkově ale veřejné mínění mívá v romské otázce znalosti, s nimiž už se "zveřejňované mínění" nedá brát vážně," uvedl novinář.
Podle jeho slov drtivá většina Romů nežije kolem Úřadu vlády, ani poboček Člověka v tísni, ale mezi normálními občany. Proto je pro ně důležitější, aby ti "normální lidé" neměli pocit, že jim Praha lže. "Že si sjednají slyšení, teprve až začnou křičet. Zatím se bohužel zdá, že elity jsou rozhodnuty nevynechat jedinou příležitost, jak posílit vzájemné odcizení," končí Kaiser svůj komentář.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bob
