V prvním čtení jsou hned dva vládní návrhy na změnu ústavy. První se týká takzvaného konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě a druhý zavedení celostátního referenda. Opozice má k oběma předlohám výhrady, její hlasy jsou přitom pro schválení nutné. Poslanci by se také měli zabývat například legalizací marihuany pro léčebné účely a odchodným pro záchranáře.
Církevní restituce a návrh ODS
Všeobecná shoda panuje na předloze k volbě hlavy státu a sněmovna by ji měla bez problému schválit. U vracení majetku církvím a u zbrzdění růstu penzí se očekává pře mezi koalicí a opozicí.
Penze se budou podle novely po tři roky valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o její celou míru. Jde o součást vládních úsporných opatření ke snížení schodků rozpočtu, celkem by měl stát ušetřit skoro 48 miliard korun. Podle opozice je předloha nespravedlivá a nemorální. Opoziční poslanci poukazují na to, že další valorizace se budou po třech letech počítat z nižšího základu.
V případě majetkového vypořádání mezi státem a církvemi poslanci podpoří patrně jedinou změnu navrženou ODS. Církve by podle ní musely prokázat, že vracené nemovitosti v minulosti vlastnily. Opoziční sociální demokraté neuspěli už v ústavně-právním výboru s návrhy na zrušení finanční náhrady - což žádají také Věci veřejné - a na vracení jen toho majetku, který církve nejen vlastnily, ale rovněž užívaly.
Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Stát by měl podle vládního návrhu vyplácet církvím po dobu 30 let celkem 59 miliard korun, k nimž by se každoročně připočítávala inflace. Po přechodném období 17 let by naopak přestal financovat chod církví.
Limity na volební kampaň
Sněmovna by nyní pravděpodobně mohla restituce i nižší růst důchodů navzdory poměrně křehké vládní většině schválit. Dramatičtější by mohlo být až hlasování po případném vetu Senátu, v němž má opozice většinu a koalice potřebuje ve sněmovně na jeho překonání nadpoloviční většinu všech poslanců.
V případě přímé volby prezidenta se strany dohodly, že do vládního návrhu přidají finanční limity pro kampaně. V prvním kole budou moci kandidáti vydat nejvýše 40 milionů korun, ve druhém ještě dalších až deset milionů. Předloha by měla upravit i kontrolu účetnictví kampaní. Volba hlavy státu bude podle předlohy většinová a dvoukolová, tedy velmi podobná nynějším volbám do Senátu. Norma navazuje na schválenou změnu ústavy, která přímou volbu prezidenta zavedla.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
