Na Český helsinský výbor se obrátily dvě bývalé zaměstnankyně Rádia, Snježana Pelivan, chorvatská státní příslušnice, a paní Anna Karapetyan, arménská státní příslušnice. Obě spojuje stejný příběh. Obě ženy uzavřely s Rádiem Svobodná Evropa pracovní smlouvy s doložkou o volbě rozhodného práva, a to práva Spojených států amerických. S oběma zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr bez udání důvodů. Obě se domáhaly ochrany soudní cestou. V případě paní Pelivan soudy žalobě na neplatnost výpovědi nevyhověly, se stížností se proto paní Pelivan obrátila na Evropský soud pro lidská práva.
Paní Karapetyan podala žalobu na určení neplatnosti výpovědi, ve které namítala neplatnost doložky o volbě práva. Soudy prvního i druhého stupně její žalobu zamítly, Nejvyšší soud však oba rozsudky změnil a vrátil soudu prvního stupně. Soud pak rozsudkem v listopadu 2010 žalobě na neplatnost výpovědi vyhověl, a to z důvodu neplatnosti doložky. Odvolací soud se s názorem soudu nižšího stupně neztotožnil a rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. O věci nyní znovu rozhoduje Nejvyšší soud.
Věc je podle Českého helsinského výboru problematická zejména v jednom ohledu. Praxe zaměstnavatele při uzavírání pracovních smluv je taková, že s občany České republiky uzavírá zaměstnavatel dohodu podle českého práva. Pracovněprávní vztah s americkými občany se řídí právem USA. S cizinci je uzavírána smlouva s doložkou o volbě amerického práva. Americké pracovní právo je však na případ smlouvy uzavřené s cizincem fakticky neaplikovatelné, neboť ochrany poskytované americkým právem se zaměstnanci mohou domáhat pouze tehdy, pokud vykonávají práci na území Spojených států amerických anebo v zahraničí, ovšem to pouze za podmínky, že jsou americkými státními občany. V takovém případě je ochrana zaměstnanců s cizí státní příslušností v pracovněprávním vztahu výrazně oslabena, či dokonce vyloučena.
„Domníváme se, že české soudy měly v těchto případech, při neaplikovatelnosti zvoleného práva, poskytnout zaměstnancům ochranu podle českých pracovněprávních předpisů. Současně považujeme praxi Rádia Svobodná Evropa za nemorální. Zejména s ohledem na skutečnost, že o nemožnosti aplikovat na daný právní vztah americké právo nejsou pracovníci zaměstnavatelem informováni. Uvedenou praxi lze z hlediska mezinárodního práva považovat za rozpornou s principy primární a bezvýhradné aplikace práva státu, na jehož území dochází k uzavření pracovní smlouvy, s výjimkou vztahů s mezinárodním prvkem. V daném případě je sice mezinárodní prvek z povahy věci dán, přesto je však v souladu s mezinárodněprávními principy nutno na Rádio Svobodná Evropa pohlížet jako na českého zaměstnavatele, respektive zaměstnavatele podle českého práva a poskytnout postiženým ženám účinnou ochranu,“ informoval Český helsinský výbor v čele s Annou Šabatovou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
