Mluvil jsem o psychických nemocích před politiky. Smáli se, vyprávěl u Jílkové exministr

29.06.2012 7:51

V České republice je velice malá snaha politiků věnovat se ve zdravotnictví i psychickým chorobám, vyprávěl v ČT bývalý ministr Ivan David. V léčebnách jsou děsivé podmínky a chybí návazná péče poté, co je nemocný z léčebny propuštěn. Nejen to může být důvodem pro někdy agresivní chování, před dvěma týdny například u schizofreniků.

Mluvil jsem o psychických nemocích před politiky. Smáli se, vyprávěl u Jílkové exministr
Foto: ivandavid.cz
Popisek: Bývalý ministr zdravotnictví Ivan David

„U nás ve straně je s tím problém,“ krčil rameny v pořadu Máte slovo bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David. „Podpořila to organizace sociálnědemokratických žen, ale nedostalo se to do programu,“ popisoval nakládání s problémy týkajícími se duševně nemocných. „A když jsem o tom mluvil veřejně, tak se tomu smáli,“ dodal.

V České republice se ve srovnání se zahraničím věnuje této oblasti velice malá pozornost. Za poslední půlrok se tak stalo, že nemocní schizofrenií zabili pět lidí. „Duševně nemocní jsou vždy oběťmi, a to i když spáchají trestný čin,“ upozornil bývalý ministr. Podle něj je ale tato situace výsledkem podivného boje za lidská práva, konkrétně zde za právo být nemocen.

„Když někdo onemocní schizofrenií, neznamená to, že je potenciálně nebezpečný,“ prohlásila psychiatrička Marta Holanová. „Je třeba vědět, že nemocný člověk má vedle potřeb i svá práva,“ dodala a uvedla jedno za všechny: právo odmítnout léčbu. Právě s tím se doktoři často setkávají.

Když léky začnou zabírat, nemocní je naopak vysadí

Souhlasila s tím i dvacet let nemocná Petra Matušková. Ona sama léky bere. Podle ní se však může stát, že lékař pacientovi nedostatečně vysvětlí, k čemu léky potřebuje a jaké to může mít důsledky, když je vysadí. Další případy popsal i otec nemocného schizofrenií Josef Svoboda: „Určitou dobu jim léky pomáhají a oni se cítí zdraví. Pomohlo jim to a oni přestanou léky brát,“ vyprávěl. Další typický příklad je prý ten, kdy nemocný je netrpělivý a nevidí žádné zlepšení, a tak léčbu vzdá.

I jeho syn nejprve nechtěl léky brát. „Oni potřebují pro to, aby se rozhodli léky brát, pozitivní prostředí,“ radil Svoboda. „Potřebují cítit, že když berou léky, tak to někdo vnímá. Třeba že je harmonie v rodině.“ Tak ovšem nevypadá každý případ.

„Chybí návazná péče, je to jeden z největších problémů,“ uvedl psychiatr a politik David. Stát nechává většinu práce po doléčení v ústavech na rodinách. Zde pak může často dojít k dalším problémům.

„Telefonovala mi sestra, jak to, že jsme ho propustili, jak to, že je ve zlepšeném stavu, a přitom nebere léky. Pak začne bít maminku, brát peníze,“ popisoval David. „Pak jsme i dostali sérii fotografií, že tu matku dotloukl tak, že jí zlomil stehenní kost,“ uzavřel.

V takový moment však podle čestného prezidenta Soudcovské unie Lubora Vávry má nastoupit zákon. Podle něj by takový agresor byl povinně pod ambulantní léčbou a byl by kontrolován. Zároveň už může nastoupit i policie. „Pokud by bylo policii oznámeno, že se někdo chová agresivním způsobem vůči rodičům nebo jiným, policie je povinna se dostavit na místo,“ vysvětlovala Markéta Kalousková z Rady odboru obecné kriminality Policie ČR.

Podle jejích slov velmi záleží na tom, jak okolí popíše daný problém či co situaci předcházelo. „Na základě toho by policista měl umět vyhodnotit situaci,“ dodala. „I když mnohdy zaznívá, že policie nekoná, tak je potřeba si uvědomit, že my jsme represivní orgán,“ upozornila Kalousková. Policie v podstatě do té doby, než se něco skutečně stane, nemůže téměř zasáhnout.

Léčebna podle vyprávění paní Matuškové ale také často nic moc nezmění – alespoň ne do budoucna. Nemocní jsou zde jako v kriminále, dlouhé týdny nemohou mluvit s rodinou, psychologové se jim nevěnují a nemají zde žádné soukromí. Je těžké takovým způsobem někoho vyléčit. „Je to otázka peněz,“ pojmenoval problém David.

„Situace je skutečně vážná,“ zapojila se do diskuze i moderátorka Michaela Jílková. „My bychom měli apelovat na společnost, protože s problematikou psychicky nemocných by se mělo něco dělat,“ dodala.

Co by tedy odborníci doporučili? „Když chci něco změnit, musím změnit sám sebe,“ upozornil pan Svoboda. „A okolo musí být pozitivní prostředí. Nemocný musí cítit, že rodina chce, aby se uzdravil,“ dodal. Podle soudce Vávry by to všechno sice mohlo být lépe popsané v zákonech, ale základ je stejně v lidech. „A sledovat zahraničí,“ doplnil doktor David, abychom se rozhlédli hlavně po západní Evropě a inspirovali se.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…