MF DNES vysvětluje, že plat zaměstnance ve státní správě se dělí na několik složek. Základem je takzvaný tarif, což je tabulkový plat, na který má zaměstnanec nárok za všech okolností. V průměru činí tato složka asi sedmdesát procent platu, ale u nejvyšších úředníků se tento poměr obrací. Dále dostávají státní zaměstnanci příplatky, počítající se percentuálně z tarifu. To se týká příplatku za výkon, nebo příplatku za vedení u vedoucích pracovníků. Tento příplatek může u ministerských náměstků činit až 22 tisíc.
Poslední složkou jsou odměny, a ty jsou zcela neprůhledné. Vyplácejí se až zpětně, po splnění konkrétního úkolu, ale neexistují pro ně žádná pravidla, ani omezení. Proto jsou prý právě odměny častým nástrojem, jímž politici uplatňují vliv na úředníky. Opoziční ČSSD se letos pokusila omezit odměny zastrojováním na šestinásobku tarifního platu, ale neuspěla.
„Co se týče platů ve státní sféře, nejsem personalista ani tvůrce těchto pravidel. Laicky si ale myslím, že je dobře, když je část příjmu nenároková, je to motivující,“ komentuje systém odměňování státních úředníků tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, který si sám podle údajů MF DNES přijde vedle základního měsíčního platu 41 850 korun přijde na „motivačních“ poplatcích na dalších 42 770 korun. Na odměnách si pak za pololetí přilepšil o dalších 115 tisíc.
Něčím jsou však platy ve státních institucích přece jen omezeny- množstvím prostředků, které úřad na mzdy dostane. „Pokud si ministři pro své nejbližší rozdávají takové platy, aby je dorovnali na výši smluvních v soukromé sféře, je to na úkor ostatních zaměstnanců,“ říká Alena Vondrová, bývalá předsedkyně odborového svazu státních zaměstnanců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
