V zemi, kde po staletí lidé poctivě a trpělivě budovali své jmění, dokázali komunisté během čtyřiceti let rozvrátit hospodářství a zdeformovat lidské hodnoty. „Z gaunerů, flákačů a povalečů se stali mávnutím proutku (vstupem do KSČ) hrdinové, socialistické práce především,“ vysvětluje v textu, zveřejněném na serveru Fragmenty.cz, který se hlásí k názorům Václava Klause. Sůl země prý naopak skončila na šibenicích či v dolech. Vzdělaní profesoři zametali ulice, zatímco jejich vily vybydloval ten nejuvědomělejší proletářský dobytek.
Po čtyřiceti letech takového deformování společnosti najednou totalita padla. Následně bylo třeba rychle provést v ekonomice změny dosavadního plánovacího systému. „Naštěstí v atmosféře tehdejší eufórie z nabyté svobody zvítězil tehdejší pragmatický a technokratický přístup nad prázdným filosofováním a právními tahanicemi,“ pochvaluje se Šimoník. Jinak bychom se prý mohli nadát toho, že by si nomenklaturní lotři ušili onen „právní rámec“, jehož absence se dodnes tak rádi dovolávají, na míru svým zlodějnám.
Je prý pochopitelné, že nevole proti privatizaci přicházela z levé části politického spektra, neboť to tvořili z větší části komunisté (buď oficiální, nebo po osmašedesátém vyloučení), kteří programově usilovali o co největší kontrolu státu nad ekonomikou. A když už to nešlo, chtěli si toho aspoň co nejvíc zprivatizovat pro sebe a po svém, což jim nebylo umožněno.
„Nakonec zvítězil vládní program ekonomické transformace a zneuznaná levice mohla spustit svůj vodopád nářků a nadávek na privatizaci,“ vzpomíná bloger. Do toho přišla média, která si chtěla vynahradit čtyřicet let servility a tak se pustila do vládního establishmentu.
A protože ekonomické povědomí bylo mezi novináři i ve společnosti takřka na nule, začali prý všichni papouškovat žvásty Miloše Zemana, jaká že ta privatizace byla katastrofa. Přitom kdyby jí prováděli levičáci, dopadla by jistě ještě mnohem hůř.
autor: jav