Bursík upozorňuje na to, že Nečasova vláda měla mimořádnou startovací pozici - 118 poslanců vládní koalice. „Kdybychom to měli v předchozím volebním období my, tak by všechno vypadalo úplně jinak. Ale současná vládní koalice to úplně prošustrovala,“ nešetří kritikou bývalý ministr životního prostředí.
Bursík je přesvědčen, že premiér a předseda ODS Petr Nečas udělal zásadní chybu už na počátku, když sestavoval svůj vládní tým. „Podcenil a zcela rezignoval na požadavek po odbornosti jednotlivých ministrů pro daný rezort. Ministři jsou nevýrazní, nezajímaví, nejsou schopni formulovat myšlenky a vize,“ konstatuje.
Příliš velký prostor pro své nápady má ministr financí
Podle bývalého člena vládní koalice z minulého volebního období dal také premiér příliš velký prostor místopředsedovi TOP 09 a ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. „A velký prostor mu dal i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Vláda je vláčena bizardními nápady Miroslava Kalouska, který mění názory co týden, jednou chce zmrazit důchody, podruhé zvýší daň z přidané hodnoty, potřetí navrhuje zvýšit daň z uhlíku, pak zase ze zemního plynu pro domácnosti. Je to plejáda návrhů s jediným cílem: posílit příjmovou stranu rozpočtu,“ vyjmenovávání různé nápady ministra financí z poslední doby.
A pak tomu prý dal Kalousek korunu, když obhajoval neefektivní zadávání zakázek na Ministerstvu obrany. Podle Bursíka dochází k velké diskreditaci středopravé politiky. „Otázka je, co přijde potom,“ zamýšlí se nad budoucností. Ale optimismem nehýří, protože o tom, jak bude politická scéna vypadat, napovídá podle něj už nabídka od lidí, kteří se ucházejí o prezidentskou kandidaturu.
Je to závod s časem
A proč by Martin Bursík, který v minulém období přivedl Stranu zelených do Poslanecké sněmovny i do vlády s ODS a KDU-ČSL, nejraději viděl konec Nečasova kabinetu?
„Je to závod s časem, protože třeba v oblasti životního prostředí jsou některé věci, k nimž dochází, nezvratné,“ vysvětluje a uvádí příklady: „Když se pokácí stoleté stromy v nejcennějším ekosystému Šumavy v bezzásahovém území, tak bude náprava trvat tři nebo čtyři generace. Když se rozhodne o investici do velkého energetického rozvoje, tak se tím rozhodne o dalších čtyřiceti až padesáti letech, a současně se zužuje prostor pro rozvoj moderních technologií, které západní Evropa preferuje a jejichž dynamický rozvoj můžeme sledovat ve vyspělých zemích.“
Zpět do vrcholné politiky
Martin Bursík, který po neúspěchu zelených ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 rezignoval na funkci předsedy strany, ohlásil v květnu 2012 svůj zájem o návrat do vrcholné politiky a snahu znovu kandidovat do čela Strany zelených.
„Od zelených se očekává, že budou v oblasti životního prostředí formulovat moderní progresivní názory. A to je oblast, kde bych mohl zeleným prospět. Jsem členem strany, ale samozřejmě má člověk větší prostor prosadit své názory, když má vyšší funkci,“ zdůvodnil, proč se o post předsedy utká se současným šéfem Ondřejem Liškou a dalšími případnými kandidáty.
Ale připouští, že hodně přemýšlel, jestli je tenhle typ návratu vhodný. „Chci zkusit do toho znovu zasáhnout a pomoci zeleným dostat se zpátky do nejvyšší politiky. Myslím, že politická situace tomu velice nahrává, protože zkušenosti, které lidi udělali v posledních dvou letech vládnutí, jsou velmi tristní,“ konstatuje.
Míní, že po zkušenostech s Věcmi veřejnými a TOP 09 možná už voliči nazírají na Stranu zelených, která se nikdy nezkompromitovala korupcí, přece jen jinak.
Zkušenosti jsou velmi cenné
Otázkou je, jestli se bývalý předseda zelených poučil z minulosti, kdy v roce 2006 Strana zelených poprvé v historii vstoupila do Poslanecké sněmovny a hned i do vlády, aby po čtyřech letech, i vlastní vinou, zase spadla mezi neparlamentní strany.
Jsou chyby, které už by znovu někdejší šéf zelených neopakoval? „Určitě. Za prvé bych nesouhlasil s formováním vlády, která se bude opírat o jeden hlas, protože to je tak velké pokušení pro každého z té sto jedničkové skupiny poslanců, že může vytvářet dějiny. Zároveň jsou lidé náchylní ke korupci a vyžaduje to hodně silnou integritu člověka, aby tomu dokázal odolat. Já vím, že po volbách v roce 2006 byla politická situace komplikovaná, ale už bych do tak křehké koalice nešel,“ říká rezolutně politik.
Hádky kolem radaru byly úplně zbytečné
Ale klima ve Straně zelených podle Bursíka také negativně ovlivnily hádky kolem umístění amerického radaru. „Já jsem se na to díval tak, že jsme-li součástí NATO a je nám garantována ochrana v době ohrožení, musíme nést také nějakou odpovědnost,“ vzpomíná na svůj postoj, který před pár lety vyvolal mezi zelenými obrovské pnutí.
„Dnes bych odmítl toto téma v samotném prvopočátku,“ říká důrazně. A dodnes pociťuje jako podraz, že až po vyslovení důvěry tehdejší Topolánkově vládě za předsedou zelených přišel náměstek ministra zahraničí a oznámil mu, že na stole je téma radaru.
„Já jsem o tom do té chvíle nevěděl. Ten podraz mne stál hodně sil a přispěl i k rozštěpení Strany zelených,“ uvědomuje si dodatečně vážné důsledky pro zelené. Absurdní na celé situaci, která tolik poškodila Stranu zelených, je, že všechny hádky a střety mezi stranickými frakcemi byly vlastně zbytečné, protože od radaru na území České republiky nakonec ustoupili sami Američané.
Středová strana s koaličním potenciálem na levici i pravici
Bursík si uvědomuje, že svým možná až příliš nesmiřitelným postojem k odlišným názorům vyvolával odpor kritiků. „To je další cenná zkušenost. Dneska už bych určitě hledal cesty, jak spojovat názorové proudy, které jsou ve všech stranách, i v ODS nebo v ČSSD. U zelených existuje radikální křídlo, kde lidé více tendují k levici, jiní zase k pravici,“ uznává.
Ale vždycky prý chtěl definovat Stranu zelených jako středovou stranu, která má otevřený koaliční potenciál na obě strany a vyhýbá se ideologickému začleňování na pravici a levici formulováním věcných postojů k jednotlivým tématům. „Myslím, že tento přístup je správný a ten bych i prosazoval v nějaké funkci ve Straně zelených,“ slibuje Martin Bursík.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
