Jak uvedla ČT, příkladem jsou jim například nedaleké Drážďany. V barokním městě na Labi totiž dává kolu přednost 16 procent lidí, v Praze pouhé jedno procento. Na plánu cyklodopravy pracují experti napříč pěti ministerstvy, znovu by se měli sejít v říjnu.
Nutno dodat, že saské metropoli nahrává k tomuto stylu přepravy hlavně rovinatý terén a široké ulice. Rájem cyklistů by však přesto Drážďany nebyly bez přestaveb, úprav a nových dopravních pravidel, která město pro cyklisty zavedlo během posledních dvaceti let.
Přechody jsou například rozdělené zvlášť na část pro chodce a cyklisty a chodníky jsou téměř bez obrubníků. Problém není ani se zaparkováním kola. Město pro ně má čtyři tisíce speciálních stanovišť, v Praze jich je pro srovnání jen tisícovka.
A tak chce i česká metropole po vzoru Drážďan například zvýšit počet jízdních pruhů a počet parkovacích míst.
Hlavním úkolem má však být to, zkombinovat jízdní kolo s veřejnou dopravou.
Podle předsedkyně Komise pro cyklistiku Moniky Krobové Hášové je totiž problém i ve vzájemném soužití cyklistů a motoristů.
Plán cyklodopravy zlepší podmínky nejen v Praze
Národní plán cyklodopravy má v plánu zlepšit podmínky pro cyklisty v celé republice. Rychleji než Praha by vzhledem k terénu mohly zavést drážďanský model například Pardubice, Hradec Králové či Olomouc.
Inspiraci by města mohla hledat i v českém Uničově, kde jezdí na kole do práce téměř 50 procent lidí, což je nejvíc v celém Česku. Jak připomíná ČT, na kole tu začali ve velkém jezdit už v 50. letech. Tehdy lidé jezdili do uničovských strojíren, které jsou vzdálené asi tři kilometry od města. Tradice po revoluci zůstala, a i proto před osmi lety vznikl projekt Uničov – město bez bariér.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ahe
